Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi

Montáž oblouku nosné konstrukce mostu Montáž oblouku nosné konstrukce mostu

Langerův trám nahradí Bailey Bridge. Více jak sedmdesátileté mostní provizorium končí. Sdružení SMP CZ a METROSTAV staví v Mělicích u Přelouče nový most přes Labe.

Nový most nahradí původní provizorní Bailey Bridge, který zde byl postaven v roce 1948 ze zanechaných zásob UNRRA. Použitá sestava původní nosné konstrukce měla 5 polí a délku nosné konstrukce přibližně 88 m. Podle místních pamětníků byl tento most do své pozice nad říčním korytem, za vydatné pomoci místního obyvatelstva, zasunut, jak bylo pro toto vojenské provizorium zvykem. Most byl během svého působení na tomto místě vícekrát rekonstruován. Krom údržby nosné ocelové konstrukce s dřevěným vozovkovým krytem byla měněna celá spodní stavba.

Most byl odstraněn v celém svém rozsahu, pouze pode dnem koryta zůstaly zaberaněné zbytky dřevěných pilot. Nosná konstrukce byla ze své pozice vytažena na valské předpolí, rozebrána na přepravní díly a uskladněna v mostárně v Záboří nad Labem. O jejím dalším využití rozhodne Správa a údržba silnic Pardubického kraje, která je jejím vlastníkem. Po repasi se předpokládá její další využití pro provizorní mostní konstrukce.

Nová trasa spojující obce Valy a Mělice u Přelouče měří 480 m a její součástí jsou dva mosty. Tím druhým je rámová konstrukce přes Živanickou svodnici, která je integrovaným mostem o rozpětí 8,2 m.

Hlavní stavební objekt trasy, most přes Labe, je 194 m dlouhý, spojitý ocelový dvoutrám o pěti polích se spřaženou spolupůsobící deskou mostovky. V hlavním poli o rozpětí 84 m je konstrukce vyztužena obloukem se závěsy a tvoří Langerův trám. Vzepětí oblouku je 12 m, celková hmotnosti oceli je 645 t. Je potřeba zdůraznit, že most je budován na zajištění podjezdné výšky pro lodě na Labi 7,0 m, kdy nebude v řece žádný pilíř omezující plavbu.

Nosná konstrukce byla sestavena postupně ve třech úsecích, bez oblouku, na pracovní plošině na mělickém předpolí. Odtud byl rám ve dvou krocích vysunut, vždy po dokončení daného úseku. Maximální překonávaná vzdálenost byla cca 22 m, průhyb na konci byl cca 11 cm, vysouvalo se bez výsuvného nosu pouze se spouštěcí klapkou na konci OK. Výsuvné zařízení bylo osazeno na pilíři P4 – tažné konzoly připevněné k pilíři + dvojice dutých lisů (60 t) se zdvihem 166 mm. Pro posun OK byly použity celozávitové tyče průměru 26 mm přikotvené ke konstrukci. Tření na výsuvných podložkách se pohybovalo v rozmezí 3 – 5 %, lze říci, že bylo kvalitně namazáno. Výsun byl veden na věžích PIŽMO, které byly v korytě Labe založeny na zaberaněných bárkách z profilů HE300B. Hlavní pole mostovky bylo už při výsunu osazené deskami ztraceného bednění z UHPC. Celková hmotnost konstrukce hlavního pole při druhém výsunu byla přibližně 443 tun. Třetí část se montovala už přímo v definitivní poloze. Zároveň během montáže třetího úseku probíhala betonáž spolupůsobící spřažené desky. Betonáž probíhala na provizorních podporách, které budu odstraněny až po montáži oblouku a táhel, tedy až bude konstrukce fungovat jako Langerův trám. Následně bude celá konstrukce osazena na lisy a po montáži ložisek spuštěna do definitivní pozice.

Zajímavostí mostu je použití ztraceného bednění spřahující desky z UHPC, třídy SCC 100/115 XF4 s rozptýlenou nekorodující výztuží. Problémem je v tomto případě nutnost mít v předstihu kompletně zpracovanou VTD jednotlivých typů prefabrikátů (a není jich málo), do které už následně prakticky nelze zasáhnout.

Další ne úplně běžnou technologií je betonáž úložných prahů samozhutnitelným betonem SCC C30/37 XF4, SF2. Tato receptura byla použita pro tvarovou náročnost úložných prahů pilířů, která neumožnila kvalitní ukládku betonu tradičním způsobem. Tím vzrostly nároky na tuhost a těsnost bednění, které bylo provedeno jako dvouplášťové a spínané tyčemi DW20. Těmito táhly v počtu 8 ks byla do základu pilíře připnuta také duše bednění úložného prahu pilířů, která byla použita k zabednění půlkruhového vybrání v horní ploše stativ pilířů. Vztlak tohoto dílu bednění se na konci betonáže blížil ekvivalentu přibližně 50 tun.

ZALOŽENÍ NA BERANĚNÝCH PREFABRIKOVANÝCH ŽELEZOBETONOVÝCH PILOTÁCH

Oba nové mosty jsou založeny na prefabrikovaných beraněných pilotách. Technologie v obecném povědomí zapsaná jako historicky překonaná, v souvislosti s rozvojem technologie vrtaných pilot v ČR zapuzená, v tomto případě znovuobjevená a nasazená s využitím zahraničního partnera v modernější podobě.

Obecně vzhledem k rozměrům prefabrikátu beraněná pilota dosahuje nižších únosností než velkoprofilová vrtaná pilota, do základu je tedy nutné projekčně umístit větší množství pilot. S výhodou se při návrhu pilotového založení využívá možnosti provádět prefabrikáty pod úklonem. Podstatnou výhodou technologie je však při vhodném geologickém profilu neporovnatelně vyšší rychlost provádění a vzhledem k okamžité kontrole únosnosti už během beranění a obecným výhodám prefabrikace možnost bez technologický přestávek navazovat s další stavební činností. Díky tomu došlo k výraznému urychlení výstavby celého mostu.

Pro založení obou mostů byly navrženy prefabrikované piloty průřezu 40 × 40 cm z betonu C40/50. Délky prefabrikátů a použitá výztuž se drobně lišily u opěr a pilířů. Celkem bylo zaraženo 188 kusů pilot, včetně testových pro dvě statické zatěžovací zkoušky.

Určitou nevýhodu představovala neexistence dostatečně vybaveného a zkušeného dodavatele v ČR a logistika spojená s nutností převozu beranící soupravy a prefabrikátů ze zahraničí. S dalším rozvojem této technologie a použitím ve vhodných geologických podmínkách se však dá očekávat značné zjednodušení těchto procesů.

Nový most umožňuje průtok velkých vod a po dokončení splavnění Labe, umožní i plavbu moderním lodím. Dokončení a zprovoznění mostu je plánováno v červnu 2020. Celkové náklady stavby dosahují přibližně 258 mil. Kč včetně DPH. Objednatelem prací je ŘVC ČR a Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Stavba je financována ze 77 % z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury a zbývající část financuje Pardubický kraj.

Ing. Vladimír Sommer
Ing. Milan Vrabec
Ing. Hynek Emr
SMP CZ a. s.

Ing. Ondřej Dědek
PONTEX s. r. o.

Ing. Martin Chudý
AARSLEFF sp. z o. o.

Reklama

Vážené čtenářky a čtenáři,

od roku 2020 jsme spustili nový web časopisu SILNICE ŽELEZNICE. Všechny historické články lze dohledat na „staré verzi webu“ - old.silnice-zeleznice.cz. Pokud jste si na své firemní stránky některý z našich článků někdy vložili, upravte si v administraci odkaz - vložte slovo „old“, čili old.silnice-zeleznice.cz/ … (link článku). Odkaz bude plně funkční.

Kalendář akcí