Ing. Aleš Gothard
Od minulého roku je Aleš Gothard předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Metrostav Norge AG, která obsluhuje zákazníky na severu Evropy. Kromě mateřského Norska úspěšně působí ve Finsku, na Islandu a pro sesterskou SBT Sverige i ve Švédsku. „A pokud se podaří vyhrát soutěž v Grónsku nebo na Faerských ostrovech, rádi bychom působili i tam,“ říká Gothard, jehož lidé mají za sebou těžký rok, který komplikovala hlavně nemožnost odjet na stavby a zmrazení některých plánovaných projektů. „Rok 2020 byl skromný, ale v posledních měsících se nové zakázky naštěstí vypisují. V Norsku vláda každoročně schvaluje štědrý národní plán výstavby infrastruktury a každým rokem v něm přibývá mnoho nových tunelových a mostních projektů. Je to také jeden z důvodů, proč bychom rádi v této zemi zakotvili na stálo.“
Metrostav Norge vznikl relativně nedávno. Můžete popsat historii podnikání Metrostavu na severu Evropy, hlavní důvody založení dceřiné společnosti a co vše máte jako předseda představenstva na starosti?
O založení společnosti Metrostav Norge AS bylo rozhodnuto koncem roku 2019 a v lednu 2020 společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku. Metrostav a.s. začal podnikat v severských zemích v roce 2006, kdy uspěl ve výběrovém řízení na ražbu dvou silničních tunelů na severu Islandu. Krátce po dokončení projektu následoval úspěch v prvním tendru ve Finsku, pak dalším projektu na Islandu a následně zpět na další realizaci ve Finsku. Celý ten „cirkus“ jsme stěhovali tam a zpět, kde zrovna byla práce. Mezitím jsme ale v roce 2014 uspěli na prvním projektu v Norsku. Jednalo se o ražbu zhruba 1,5 km dlouhého silničního tunelu, na kterou přímo navázal úspěch v dalším výběrovém řízení. Následovaly další a další norské úspěchy.
V Norsku jsme tak objevili potenciál kontinuity, který následně vyvolal potřebu stálého zastoupení v podobě dceřiné společnosti. Norský trh má svá specifika a jedním z nich je nedůvěra místních k organizačním složkám zahraničních společností. Obávají se nedobytnosti svých pohledávek ze zahraničí a toho, že organizační složky obyčejně nemají dlouhodobé trvání. I proto jsme v Norsku založili plnohodnotnou dceřinou společnost. Po několika na sebe navazujících realizacích jsme zároveň chtěli změnit způsob podnikání z projektově orientovaného na stálé zastoupení. Mým hlavním úkolem je nově vzniklou společnost zajistit z hlediska výrobního programu a postupně ji vybavit místním, norsky mluvícím personálem.
Jaké státy teritoriálně pod Metrostav Norge spadají a proč zrovna Norge, když podnikáte ve více státech?
Primárním trhem Metrostavu Norge je samozřejmě Norsko, kde by za ideálních okolností měly probíhat i veškeré jeho aktivity. V zemích jako Finsko nebo Island má Metrostav a.s. organizační složky a místní trh to akceptuje. Tento způsob působení je tam na rozdíl od Norska bezproblémový, a proto ho není třeba měnit. Do budoucna ale v Metrostavu Norge uvažujeme o zřízení organizačních složek například v Grónsku nebo na Faerských ostrovech, tj. na trzích, kde doposud mateřská společnost nepůsobila. To ale značně závisí na úspěchu v konkrétním výběrovém řízení. Bez úspěchu nebude ani složka.
V čem se liší podmínky pro stavaře v jednotlivých severských státech?
Naše dosavadní zkušenosti jsou převážně ze tří již zmiňovaných zemí: z Norska, Finska a Islandu. Každá z těchto zemí má své vlastní smluvní vzory, kterými se řídí například alokace rizik mezi zhotovitelem a objednatelem. Tyto vzory jsou v jednotlivých zemích odlišné a je třeba je podrobně nastudovat samozřejmě ještě před podáním nabídky.
Každá ze zemí má také svůj vlastní způsob provádění určitých prací. Příkladem může být instalace svorníkové výztuže. V Norsku je prováděna téměř vždy ihned po provedení záběru pomocí svorníků s mechanickou rozpěrkou a okamžitou aktivací na rozdíl od Finska, kde se svorníky smějí instalovat až s určitým odstupem za čelbou tunelu, aby se eliminoval problém s poškozením kotevní zálivky od trhacích prací, a to obyčejnou tyčovou výztuží. Samozřejmě to platí pouze v odpovídajících geologických podmínkách. Dílčí rozdíly jsou také v požadované způsobilosti a kvalifikaci personálu a nutné znalosti místního jazyka.
V čem vám založení místní firmy pomáhá?
Díky norské společnosti se nám daří především rozvíjet síť potenciálních klientů. Doposud jsme totiž realizovali projekty pouze pro veřejné zadavatele, kteří se musí řídit norskou obdobou zákona o zadávání veřejných zakázek. Tím se ale privátní investoři řídit nemusí a smluvní vztah s organizační složkou je pro ně mnohdy neakceptovatelný. Druhou výhodou je zaměstnávání místních odborníků, kteří preferují smluvní vztah s norskou společností před organizační složkou. Zdá se nám také, že si někteří námi poptaní dodavatelé snížili „rizikovou přirážku“ a ceny nabízených materiálů a služeb se trochu snížily.
Takže jdete cestou budování vlastních kapacit na severu Evropy?
Ano, rádi bychom se v Norsku etablovali jako norská stavební firma disponující vlastním norským personálem a vybavením.
Jak je pro severské investory důležitá participace místních firem?
Pro investory je spíš důležité mít možnost mluvit na svých stavbách vlastním jazykem. To platí pro všechny země na severu Evropy, ve kterých jsme doposud působili. Oficiálním jazykem projektu je vždy jazyk země, ve které pracujeme. V tom byla doposud naše slabina, a proto jsme se při realizaci našich projektů sdružovali s místními firmami, které tento náš deficit pomáhaly překonat. Nedávno jsme se také setkali s tím, že se investor při vyhodnocení nabídek rozhodl zvýhodnit konkurenční nabídku místní stavební společnosti oproti té naší, a to vzhledem k nutnosti zajištění letecké dopravy našich zaměstnanců. Ve svém vysvětlení pak uvedl, že by výběrem naší nabídky projekt zanechal větší uhlíkovou stopu, než je nezbytně nutné.
Jaké jméno má Metrostav v severských státech a ptají se investoři potažmo dodavatelé na probíhající kauzy mateřské společnosti?
Investoři, pro které jsme v severských státech pracovali, nás ve svých referenčních dopisech hodnotí velmi kladně. Partneři, se kterými projekty realizuje, se na nás po dokončení projektu často obracejí s dotazem o spolupráci na dalších projektech. To platí i pro subdodavatele a dodavatele základních materiálů a strojního vybavení. Z toho soudím, že jméno máme snad dobré.
Na soudní řízení vedená proti Metrostavu a.s. se nás partneři a investoři dotazují pravidelně. Poprvé tomu tak bylo už před čtyřmi lety, kdy si náš subdodavatel nechal zpracovat podrobný due dilligence, neboli prověrku Metrostavu a.s. Od té doby se to opakovalo ještě několikrát. Až na výjimky se nám většinou daří ve spolupráci pokračovat.
Vaší doménou jsou hlavně tunely, jak velký je potenciál tunelových staveb na severu Evropy a vypisují investoři nové zakázky?
Rok 2020 byl vzhledem k pandemii na množství nově vypisovaných projektů hodně skromný, ale v posledních měsících nově vypisovaných projektů přibývá a my jenom doufáme, že to tak bude pokračovat. V Norsku vláda každoročně schvaluje štědrý národní plán výstavby infrastruktury a každým rokem v něm přibývá mnoho nových tunelových a mostních projektů. Je to také jeden z důvodů, proč bychom rádi v této zemi zakotvili na stálo.
Na jakých zahraničních stavbách letos pracujete?
Vzhledem k pokračujícím pandemickým opatřením jsou norské hranice stále zavřeny cizincům bez trvalého pobytu na území Norska. To nám bohužel velmi komplikuje situaci a jen díky sesterské společnosti SBT Sverige a švédskému přístupu, který nám nezavřel hranice, jsme měli kde uplatnit část našich volných tunelářských kapacit.
Jako subdodavatel teď realizujeme menší část velkého projektu prodloužení trasy metra ve Švédsku, který získala právě sesterská SBT Sverige. Po velmi dlouhé době tak máme na severu v realizaci pouze jedinou stavbu. Nicméně i na dálku se nám podařilo uspět v soutěžích na ražbu přístupového tunelu metra v Oslo a také na projektu optimalizace komunikace E39 mezi městy Lonset Hjelset nedaleko Kristiansundu. Čekáme dále na vyhodnocení několika dalších podaných nabídek a připravujeme několik dalších nabídek. V polovině července budeme podávat naši první nabídku v Grónsku, na kterou jsme se prekvalifikovali už v březnu tohoto roku.
Zajímá vás i výstavba dalších mostů po zkušenosti z lososí stezky v Norsku?
Ano, rádi bychom tuto zkušenost využili také v realizaci dalších projektů. Jak jsem už zmínil, nedávno jsme uspěli ve výběrovém řízení optimalizaci komunikace E39 u Kristiansundu, kde budeme od začátku příštího roku realizovat pět nových mostů v délkách od 40 do 90 m. Jsme také na dobré cestě uspět ve výběrovém řízení na jiném projektu, kde bychom realizovali další čtyři mosty v délkách od 70 do 380 m.
Mluvil jste o uplatnění části kapacit ve Švédsku, jak máte nastavenou spolupráci s majetkově spřízněnou Subterrou?
Metrostav Norge působí v pozici subdodavatele švédské Subterry, která v nedávné době uspěla v několika tendrech v rámci výstavby metra ve Stockholmu. Metrostav Norge provádí ražby tunelů na dílčím traťovém úseku projektu Jarfalla. Jedná se o první případ skupinové spolupráce na severu Evropy. Projekt je zhruba ve 30 % rozestavěnosti a dosavadní spolupráce byla, alespoň z našeho pohledu, velmi dobrá.
Kolik lidí v severských státech máte a jak je složitá logistika?
V realizaci máme v současné době pouze jediný projekt, a to ten ve Švédsku. Cestování do Norska je stále omezeno řadou vládních nařízení a s napětím vyhlížíme den, kdy budeme moc do Norska znovu vyrazit. Ještě na konci roku 2019 měl Metrostav a.s. v severských státech 180 zaměstnanců, v současnosti je to pouze 60. Komplikace jsme zažívali hlavně v prvním roce pandemie, kdy jsme dokonce museli vypravit soukromé letadlo, abychom do Norska dopravili zaměstnance ochotné dokončit náš projekt na Lososí stezce. Od začátku tohoto roku se nicméně neustále potýkáme s nedostatkem leteckých spojení a logistika personálu je velmi komplikovaná.
Jakou máte osobní zkušenost se stavbami v severských státech a co vás tam nejvíce bavilo?
Na projektech v severských státech jsem strávil v různých pozicích několik let a na všechny projekty, kterých jsem se mohl zúčastnit, vzpomínám velmi rád. Metrostav a.s. na nich odvedl spoustu dobré práce a já jenom doufám, že na ně, alespoň v Norsku, budeme umět v podobném duchu navázat i budoucími projekty realizovanými Metrostavem Norge.
Petr Svoboda
Ing. Aleš Gothard je absolventem stavební fakulty ČVUT v Praze a pracuje v Metrostavu na různých pozicích od roku 2007.
2020 – současnost
- Předseda představenstva a generální ředitel Metrostav Norge AS
- Ředitel Divize 5, Metrostav a.s.
2017 – 2020
- Oblastní ředitel – Severní Evropa
- Ředitel organizačních složek Metrostavu a.s. na Islandu, ve Finsku a Norsku 2016 – 2017
- Projekt výstavby metra, Finsko – Länsimetro, část Espoonlahti – vedoucí projektu a ředitel organizační složky (30 mil. EUR)
2013 – 2017
- Projekt silničního tunelu Norðfjarðargöng, Island – vedoucí projektu a ředitel organizační složky na Islandu (70 mil. EUR)
2010 – 2013
- Projekt výstavby metra, Finsko – zástupce vedoucího projektu (16 mil. EUR)
2009
- projekt prodloužení trasy Metra V.A, Česká republika – ekonom projektu
2007 – 2009
- projekt silničních tunelů Héðinsfjarðargöng, Island – ekonom projektu
Ocenění
- Mladý manažerský talent do 35 let v roce 2013 v rámci soutěže Manažer roku udělovaný Českou manažerskou asociací
- Výroční cena generálního ředitele Metrostav a.s. roku 2016
- Mladý manažerský talent k příležitosti 25. Ročníku soutěže Manažer roku v roce 2018
