Chceme být průkopníky bezvýkresových staveb

publikováno:
autor:
László Szíkora László Szíkora

László Szíkora vede ateliér Kolejových a inženýrských staveb AFRY CZ. Povídali jsme si nejen o zkušenostech s bezvýkresovými stavbami, ale i o fungování v rámci mezinárodní skupiny s kořeny ve Skandinávii, zajímavých českých projektech i zahraničních stavbách evropského významu. A také o principu trvalé udržitelnosti v projekční činnosti.

Jste vedoucím ateliéru Kolejových a inženýrských staveb. Jaké kompetence váš ateliér nabízí?
AFRY CZ působí ve třech strategických odvětvích. Máme divizi Průmyslu, divizi Energetiky a divizi Infrastruktury. Dohromady jde o více než 350 odborníků velmi širokého spektra profesí. Do divize Infrastruktury spadá náš ateliér Kolejové a inženýrské stavby, a to spolu s dalšími třemi oborově vyprofilovanými ateliéry: Koncepce a plánování, Dopravní projekce a Architektura a pozemní stavby. Náš ateliér má silné odborné týmy kolejářů, mostařů a tunelářů. Máme ale i geotechniky, specialisty na silnoproud a slaboproud, na zabezpečovací a sdělovací zařízení, vč. ETCS, i trakční systémy. V oblasti projekční, konzultační a dozorové činnosti v našem odvětví dnes umíme opravdu vše.

Jaký je váš tým?
Talentovaný a motivovaný. Z každé porady cítím zapálení svých kolegů pro to, co dělají. Nechodí do práce jen proto, aby zaplatili účty. Ale i proto, že chtějí být součástí projektů, které jim dávají smysl. Pracují hodně také na sobě a baví je to. Velice mě to těší a snažím se toto prostředí co nejvíce podporovat.

Daří se to?
Věřím, že ano. Rosteme rychle, ale udržitelně. Od roku 2017, kdy jsme ještě jako AF CityPlan měli jen jednoho kolejáře a jednoho mostaře (mě), jsme narostli na více než 60členný česko-slovenský tým. Pokrýváme skutečně všechny oborové technické profese. Sedíme v Plzni, Praze, Brně, Ostravě, Bratislavě, Žilině i Košicích. A na charakter oboru zaměstnáváme i nadstandardní množství žen. Jádro týmu se všemi potřebnými kvalifikacemi již máme. Dveře máme pro šikovné lidi otevřené stále, ale rozhodně nehledáme „věčně nespokojené“ projektanty. Jsme v situaci, kdy si vybíráme talent, který náš tým zlepší. Doplní jej o speciální profese nebo jinak vypiluje náš odborný profil. Přitom ale zapadne lidsky do našeho kolektivu a hodnotově do firemní kultury.

V čem je nabídka vašeho ateliéru výjimečná?
Z hlediska investora třeba právě v tom, že jsme schopni vysoutěžit a zrealizovat projekty jako samostatná skupina. Tedy bez nutnosti vytvářet sdružení dalších společností. A to platí i pro největší veřejné zakázky. Umožňuje nám to zařazení v rámci mezinárodní skupiny AFRY, která disponuje více než 17 000 zaměstnanci. S tím souvisí i náš výjimečný přístup ke způsobu uvažování nad zakázkou a jejím zpracováním. Jsme součástí silné skandinávské skupiny se severskými hodnotami. Tedy už z podstaty věci naše řešení akcentují principy trvalé udržitelnosti. Opírají se přitom o nejlepší oborové metodologie, technologie a hlavně praktické zkušenosti z projektů evropského významu.

Jakou konkrétní zkušenost z mezinárodních projektů byste přenesl do českého prostředí?
Jednoznačně tzv. bezvýkresovou stavbu. Jde o metodologii, kdy se staví přímo podle 3D modelů a nikoli podle 2D výkresů. Zásadní změna spočívá v digitalizaci komunikace, digitalizaci schvalovacích procesů a používání modelů jako zdroje informací se zaručenou dostupností. Model je v tomto pojetí maximálně názorný, mezinárodní a minimalizuje prostor pro chybovost. Základ pro bezvýkresové stavby představuje BIM, který ve své projekční činnosti běžně využíváme u zahraničních projektů. Umíme v této oblasti ale jít mnohem dál. Hodně na metodice bezvýkresových staveb pracujeme, chceme být na špičce. A v ČR/SR chceme být jejími průkopníky. Je to ale zatím trend hlavně na západ od nás. Vzhledem k platné legislativě totiž v ČR stále převládá ve schvalovacích procesech i na staveništích využití klasických 2D výkresů. Rádi bychom českému a slovenskému veřejnému sektoru k posunu do této fáze digitalizace pomohli. S bezvýkresovou stavbou máme opravdu bohaté zkušenosti ze zahraničí, zejména z projektů v Norsku. V rámci skupiny AFRY se v této oblasti neustále zdokonalujeme.

Pracujete převážně na mezinárodních projektech?
Ne. Mohli bychom, ale nechceme. AFRY CZ figuruje v rámci skupiny jako tzv. Center of Excellence. Díky tomu si můžeme vybírat ze spousty zajímavých zahraničních projektů. Máme tedy nezpochybnitelnou výhodu. Naše srdce ale vždy bylo, je a bude česko-slovenské. Upřednostňujeme proto klienty místní a snažíme se, aby gró našich projektů pocházelo z domácích akcí. Dominantní část naší práce tak pramení bezesporu z velkých českých a slovenských veřejných zakázek v oblasti infrastruktury. Zajímavé projekty připravujeme ale i s dalšími divizemi AFRY CZ mimo infrastrukturu. Např. s divizí Energetika jsme pracovali na projektu pro podzemní úložiště radioaktivních odpadů Richard a s divizí Průmysl na technologickém řešení pro finskou výrobní společnost. Úloha se týkala potrubních ocelových mostů, kdy naši kolegové z divize Průmysl připravovali projekt na potrubí a my na ocelové konstrukce. Právě výrobní podniky jsou dobrým příkladem toho, že umíme nabídnout efektivní řešení i místním soukromým investorům. Ať už jde o výrobní podniky, které potřebují své vlastní vlečky, nebo nákupní centra, která chtějí svůj vlastní most.

Jaké projekty z poslední doby považujete za nejzajímavější?
Z českých staveb to bude např. Silniční okruh kolem Prahy úsek D0 511 Běchovice – D1, tj. 13 km komunikace dálničního typu. Pro ten jsme připravovali projekční práce na všechny mostní objekty a opěrné zdi. Celkem šlo o 19 mostů a 5 opěrných zdí, dále protihlukové valy apod. Další zajímavou akcí je I/33 Náchod – obchvat, I/14 Vysokov– Vrchoviny. Zde jsme zpracovávali 7 mostů, z toho 6 na hlavní trase. Délka a výška mostů i jejich konstrukce byly velmi rozdílné a odpovídaly velmi členitému terénu. Nejkratší mosty jsme navrhli jako železobetonové rámy, což znamená z hlediska udržitelnosti minimální nároky na budoucí údržbu. Delší mosty jsou tvořeny většinou tří až pětipolovými předpjatými železobetonovými dvoutrámy. Nejvýznamnější a zároveň nejdelší most převádí silnici I/33 přes údolí, ulici, železniční trať i přeložku silnice. Navíc ve výrazném sklonu.

A co byste vypíchnul v oblasti českých kolejových staveb?
O nejzajímavější projekty z oblasti železniční dopravy se ucházíme nyní. Zajímají nás z hlediska jejich strategičnosti pro celkový rozvoj ČR i z hlediska požadavků na digitalizaci jejich zpracování. Chceme přispět ke zlepšení železniční infrastruktury, zvyšovat její bezpečnost, zrychlovat ji a posunout do 21. století. Zároveň chceme výrazně přispět i k zefektivnění celého průběhu projekčních, schvalovacích a povolovacích procesů, a zkrátit tak dobu celé projektové přípravy. Věříme, že na těchto projektech začneme pracovat ještě letos. Jednu aktuální akci ale zmíním. Představuje velké změny pro Mladou Boleslav a podílí se na ni hned tři naše ateliéry. Jde o komplexní rekonstrukci železniční tratě, vč. výstavby nové estakády, a renovaci dvou železničních stanic. Ateliér Koncepce a plánování pro tuto akci připravoval studii proveditelnosti. Náš ateliér zpracovává záměr a dokumentaci. A ateliér Architektury a pozemních staveb pracuje na projektu výpravní budovy hlavního nádraží. Těší nás, když můžeme pokračovat na tvorbě projektů, u nichž jsme od prvopočátku. Umožňuje nám to řešit je komplexně, a tedy efektivně. O tomto i dalších projektech informujeme na našem webu, Facebooku i Instagramu.

Jaké vaše zahraniční projekty považujete za nejzajímavější?
Naše oddělení tunelů a geotechniky je v rámci AFRY CZ skutečně „evropským“ oddělením. Je plně integrováno do struktury korporace a efektivně plní úkoly odkudkoli. Od Osla, přes Curych, po Vídeň. V rámci skupiny AFRY se tak v současnosti podílí na řadě opravdu mimořádných projektů evropského významu. Příkladem je modernizace silničního tunelu Gotthard nebo dálniční obchvat Stockholmu, kde je 18 km z celkových 24 budováno tunelářskými metodami v podzemí. V oblasti mostů bych vypíchl naše „želízko v ohni“ do soutěže na norskou stavbu E39 – Betna – Hestnes. Pro tu jsme dělali projekční přípravu dvou mostů, přičemž návrh byl zpracován plně v 3D. Zakázka byla vypsána jako bezvýkresová. Soutěžili jsme společně s našimi norskými kolegy a dodavatelem stavby. Ve výběrovém řízení jsme byli druzí, ale tato technická výzva nás interně nesmírně obohatila. Díky tomuto typu přeshraniční spolupráce se dostáváme k praktickým zkušenostem na typech projektů, které v česko-slovenském regionu zatím k dispozici nejsou. Tím pádem i k vzácnému know-how. Jednoduše řečeno nás všechny zahraniční projekty posouvají vždy o krok dál. V mnoha směrech nás vzdělávají.

Jak vlastně vypadá vzdělávání a přenos know-how v rámci nadnárodní korporace?
Když už jsem zmínil obchvat Stockholmu, uvedu rovnou konkrétní příklad. AFRY bude ve Švédsku zanedlouho organizovat setkání všech mladých tunelářů do 35 let ze všech svých poboček. Bypass Stockholmu je natolik unikátní, že chce, aby se s ním tito mladí talenti osobně seznámili. V obecné rovině pak platí, že si v rámci celé skupiny předáváme zvyklosti a postupy aplikované a ověřené v různých zemích. Zároveň je běžnou praxí krátkodobé působení mladších kolegů i v jiných než mateřských kancelářích AFRY. Mezi základní ideály ve skupině patří, že nezáleží na národnosti a společnost se snaží fungovat jako jeden celek. To je základním předpokladem sdílení zkušeností mezi jednotlivými zeměmi. Osobní setkávání je v mezinárodním měřítku bohužel v poslední době poznamenané koronavirem. Máme ale funkční platformu, na které si předáváme zvyklosti a postupy aplikované a ověřené v různých zemích. Vzhledem ke geografickému působení AFRY jde zejm. o Skandinávii, Německo, Švýcarsko a Francii. Vybíráme si ty nejefektivnější přístupy, ale samozřejmě relevantní pro charakter našeho konkrétního projektu. Evoluční rozvoj v oblasti znalostí je v rámci AFRY velmi rychlý, učíme se všichni od všech a předáváme si informace s evropskými špičkami odvětví. Platí to oboustranně. Někteří naši úzce specializovaní odborníci jsou považováni za guru ve své oblasti nejenom na místním trhu, ale i v rámci mezinárodní skupiny. Směrem od matky jde ale o přínos nesporný. Nás, AFRY CZ, v mnohých směrech žene dál. Zejména v oblasti digitalizace, využívání moderních technik a technologií a samozřejmě v oblasti trvalé udržitelnosti.

Je v oblasti trvalé udržitelnosti vliv severské matky výrazný?
Ano, velmi. Člověk musí dospět do stavu, aby důležitost tohoto globálního tématu vnímal. Stejně tak to platí pro organizace. Fungujeme v rámci mezinárodní korporace, pro kterou je udržitelnost skutečnou, nikoli jen papírovou prioritou. I my, AFRY CZ, jsme tak postupně do tohoto stadia dospěli. A nyní v duchu skandinávských hodnot přistupujeme i k lokálním projektům. Udržitelnost je na prvním místě celosvětové agendy, promítá se tedy i do rozvoje železniční dopravy a inženýrských staveb. Naše řešení tak podporují rychlou, spolehlivou a bezpečnou dopravu, která umožňuje komfortní a efektivní cestování. Splňuje všechny požadavky současné generace a nechává přitom prostor i pro generaci budoucí. To ovšem znamená být maximálně pokorný k přírodě a navrhovat řešení optimalizovaná a skutečně udržitelná.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad toho, jak se principy trvalé udržitelnosti promítají do denní práce projektanta?
Koncept udržitelnosti nejsou jen velká témata typu snižování světových emisí CO2. V rámci projektů se snažíme navrhnout řešení tak, aby byla co nejvíce funkční. Tedy aby výsledný přínos koncové stavby byl úměrný vynaloženému úsilí na jeho realizaci. Optimalizací lze třeba docílit zmenšení raženého tunelu. To znamená úsporu energie na samotnou ražbu, menší objem vykopané zeminy či nižší náklady na energii vynaloženou na odvoz této zeminy a její umístění. To vše při současném zachování optimálních vlastností tunelu. V příliš malém prostoru by zase mohl vznikat velký odpor, a vlaky by pak při průjezdu spotřebovaly více energie. Obdobně můžete rozvažovat o každé akci. Vždy se jedná o konkrétní posouzení toho, co je z hlediska udržitelnosti a socioekonomické efektivity optimální. V rámci skupiny vyvíjíme konkrétní aplikace a technologie, jejichž cílem je prodloužení životnosti stávajících mostních konstrukcí namísto výstavby nových. V obecné rovině hledáme řešení, která jsou méně náročná na údržbu, mají nižší rizika apod. Využíváme koncept cirkulární ekonomiky. Principy trvalé udržitelnosti se zkrátka snažíme uplatnit v každém našem projektu.

Platí to i pro ostatní ateliéry a divize AFRY CZ?
Ano. Hodnoty jako hledání efektivity v řešeních a přijetí zodpovědnosti vůči prostředí kolem nás jsou nedílnou součástí naší firemní kultury. Skandinávské země patří mezi průkopníky v oblasti trvalé udržitelnosti a AFRY CZ tento přístup ve svých projektech dlouhodobě akcentuje.