Články

Čeští výzkumníci přišli na to, jak efektivním spojením dřeva a vysoko hodnotných betonů při návrhu a výstavbě mostních konstrukcí ušetřit, a přitom ještě výrazně přispět k ochraně životního prostředí. Ekonomické přínosy spočívají nejen ve snížení nákladů na pořízení konstrukce, ale díky inovativnímu řešení mají konstrukce až dvakrát delší životnost bez nutnosti dodatečných nákladů na údržbu.

V rámci rekonstrukce Barrandovského mostu byl použit značkový ultra-vysokohodnotný (UHPC) beton TOPCRETE®, který vyvinula společnost TBG METROSTAV s. r. o. Jedná se o první použití tohoto moderního betonu v ČR za účelem zesílení a prodloužení životnosti stávajícího mostu. Aplikace betonu zvýší únosnost původní mostovky a současně prodlouží životnost mostu až o 100 let.

Ve výrobním závodě ve Štětí společnosti KŠ PREFA s. r. o. byla zprovozněna nová výrobní linka železničních pražců a úspěšně dokončena výroba několika tisíc kusů ve zkušebním provozu. Poté odstartoval běžný plně produktivní výrobní proces pražců PKK13.

Most přes pražské nuselské údolí se hned od svého zpřístupnění 22. února 1973 stal nedílnou součástí pražského dopravního systému. Od té doby zažívá stále větší nápor vozidel – každý den přes něj projede 160 000 automobilů všech kategorií! O jeho kvalitách svědčí fakt, že během 50 let provozu nedoznal žádných zásadních rekonstrukcí. Příběh Nuselského mostu přibližuje do 3. března výstava umístěná v 1. patře budovy Městského úřadu Prahy 2 na náměstí Míru.

Nový železobetonový železniční most na trati z Tábora do Písku, jenž překlene u obce Červená nad Vltavou vodní nádrž Orlík, bude s rozpětím oblouku 156 metrů jedním z největších v Česku. Nahradí starý most, který již přesluhuje, ale zůstane v limitovaném provozu až do léta 2024, kdy společnosti Metrostav a Metrostav TBR plánují stavbu nového mostu dokončit. Investorem projektu je Správa Železnic.

Přímo u vstupu na Štvanickou lávku, která je ve stádiu dokončování, bude na pražském ostrově Štvanice stát socha autora Jana Hendrycha, vyrobená z betonu, tedy stejného materiálu, jako samotná lávka.

Moderní doba vyžaduje stavbu štíhlých a vzdušných konstrukcí, které jsou nejen estetické, ale také vedou k úspoře materiálu betonu a výztuže, čímž se stávají také ekonomické a ekologické. Pro dosažení žádaného výsledku v mostním stavitelství často využíváme technologii předpjatého betonu.

V poválečném období byla většina částí vozovek v prašné úpravě. Vozovky měly štětový základ, který byl zakalen jílem. Právě díky jílu se komunikace zatáhla, ale pro řidiče znamenala velmi nepohodlnou jízdu. V létě silnice prášila a v zimě zase klouzala.

Obecně lze shrnout, že životnost železobetonových staveb je úzce limitována korozí konvenční ocelové výztuže betonu (z uhlíkové, tj. nelegované oceli) [1, 2].

říká v rozhovoru pro Silnice železnice Jan Růžička, který vede ve společnosti Metrostav Infrastructure Středisko betonových vozovek.