Články

Generální ředitel Dopravního podniku města Brna (DPMB) Miloš Havránek věří, že jen kvalitní služba může konkurovat autům – a proto nesmí MHD ztratit kontakt s potřebami cestujících. „Veřejná doprava má být ekologická, pohodlná a dostupná. V Brně dnes cestující využívají moderní vozy s klimatizací a jednoduchým systémem nákupu jízdenek,“ říká v rozhovoru.

9. května 2024 uplynulo půlstoletí od okamžiku, kdy se lidé v Praze mohli poprvé svézt podzemní dráhou, tedy metrem. Zprvu bylo do provozu uvedeno devět stanic na 6,6 km dlouhém úseku. Pražské metro za těch 50 let prokázalo nade vší pochybnost, že bez něj, jako páteřního systému veřejné dopravy, se naše česká metropole neobejde.

Až 20 tisíc mostů v České republice není podle odhadů expertů nikde evidováno, nikdo tak netuší, kde je jejich vlastníkem a patrně se o ně také nikdo nestará. Jsou proto zdrojem potenciálních problémů včetně možných havárií.

Osvětlování komunikací, ulic a dalších veřejných prostranství má bohatou historii, kterou formoval technologický rozvoj a společenská potřeba účinného a efektivního zdroje světla během noci. Metropole se prvního stálého osvětlení ulic dočkala v roce 1723 v podobě olejových luceren lemujících cestu na Hrad.

Rozvoj individuální automobilové dopravy s sebou přinesl v průběhu let řadu negativních důsledků. Kromě dopadu na kvalitu ovzduší se dlouhodobá preference motorové dopravy promítla zejména na zevnějšku a bezpečnosti uličního prostoru ve městech a obcích.