Miloš Havránek stojí v čele Dopravního podniku města Brna patnáctým rokem.
Generální ředitel Dopravního podniku města Brna (DPMB) Miloš Havránek věří, že jen kvalitní služba může konkurovat autům – a proto nesmí MHD ztratit kontakt s potřebami cestujících. „Veřejná doprava má být ekologická, pohodlná a dostupná. V Brně dnes cestující využívají moderní vozy s klimatizací a jednoduchým systémem nákupu jízdenek,“ říká v rozhovoru.
Brno je největším provozovatelem trolejbusové dopravy v Česku. První trolejbusy zde do ulic vyjely v roce 1949. Dnes ulicemi města jezdí na 12 linkách téměř 140 trolejbusů. Jak staré jsou ty nejstarší z nich a jak pokračuje obnova vozového parku?
Zrovna v těchto dnech probíhá odvoz našich nejstarších a nedávno vyřazených trolejbusů typu 21Tr do ukrajinského Charkova, kde ještě poslouží. V roce 2020 jsme se zavázali masivně obnovit vozový park trolejbusů, což se nám také podařilo. Během čtyř let jsme nakoupili 92 nových trolejbusů za více než miliardu korun a vyřadili oproti nim ty nejstarší. Všechny nové vozy jsou nízkopodlažní a klimatizované, což zajišťuje maximální komfort pro cestující. Tím jsme samozřejmě neskončili, ale považuji to za jednu velkou a důležitou etapu.
Prý jste do ulic města vyslali „zombie tramvaj“. K čemu slouží tahle nemrtvá šalina?
Ano, Zombie tramvaj je součástí naší kampaně Brnem bezpečně s Dopravním podnikem města Brna zaměřené na bezpečnost účastníků provozu ve městě. Tramvaj je polepena motivy tzv. zombie, a jejím hlavním cílem je upozornit cestující, chodce i řidiče na nebezpečí spojená s nepozorností při pohybu ve městě. S tím se totiž setkáváme dnes a denně – nepozornost způsobená používáním mobilních telefonů a sluchátek má často velmi nepříjemné důsledky.
Jak v Brně pracují revizoři? Kde nachytají nejvíc neplatících cestujících? A jak se vyvíjí jejich počet?
Naši revizoři pracují na směnný provoz sedm dní v týdnu. Sami si volí trasy, na kterých budou cestovní doklady kontrolovat, a je na nich, zda pracují ve dvojici nebo samostatně. Nejvíce neplatících cestujících dlouhodobě evidujeme v okolí velkých přestupních uzlů a pak ve vyloučených lokalitách. Proto jsme se v minulosti na tyto oblasti zaměřili a prováděli tam ve spolupráci s městskou policií opakované větší kontroly. Městská hromadná doprava je služba jako každá jiná. Když něco využívám, měl bych za to přirozeně zaplatit. Neplatiče nechceme tolerovat, není to fér vůči našim platícím zákazníkům.
Kromě covidových let, které jsou zkreslené, evidujeme dlouhodobý mírný pokles neplatičů v městské hromadné dopravě. Naši revizoři loni zkontrolovali přes 102 tisíc vozů a přistihli 40 508 pasažérů bez platného jízdního dokladu. To je téměř o deset procent méně než v roce 2023.
Důvody tohoto poklesu vidím dva – jednak jsme v Brně nezdražovali jízdné od roku 2012, a je tedy pro všechny dostupné. Druhý důvod je jednoznačně v jednoduchosti nákupu jízdenky. Cestující vlastní buď šalinkarty, nebo si jízdenku kupují prostřednictvím služby Pípni a jed’! bezkontaktně přímo ve voze. Nákup jízdenky v Brně nikdy nebyl snazší a komfortnější.
Je výše jízdného správně nastavená? Neměla by se zvýšit, nebo by bylo lepší nabídnout přepravu zdarma?
Nejsem zastánce zcela bezplatné hromadné dopravy, protože si myslím, že když mají lidé něco zadarmo, tak si toho tolik neváží. Nicméně zcela souzním s politikou města Brna, která udržuje výši jízdného na stejné úrovni už třináctým rokem. Hromadná doprava je tak dostupná pro všechny a díky její dobré úrovni ve městě Brně tak může být a je alternativou pro individuální dopravu. A to by mělo být cílem – dostat lidi z aut do MHD, nezahušťovat ještě více dopravu ve městě a neškodit životnímu prostředí.
Jako do všech velkých měst i do Brna přijíždějí denně tisíce lidí za prací, často autem. Mají možnost zaparkovat a přesednout na MHD?
Město se snaží usnadnit parkování pro návštěvníky a zároveň podporovat využívání MHD, aby se snížila dopravní zátěž v centru města. Brno nabízí několik parkovacích domů a P+R parkovišť, kde mohou návštěvníci zaparkovat své vozy a následně přestoupit na MHD. Další parkovací domy se pak budou stavět, například v Bohunicích.
Jak pokračuje nákup nových tramvají typu Škoda ForCity Smart 45T od Škody Transportation?
Do konce loňského roku jsme provozovali pět tramvají tohoto typu, letos nám výrobce postupně dodá patnáct vozů a během příštího roku dalších dvacet. Celkově tak bude flotila čítat čtyřicet tramvají Škoda 45T. Pro nás to znamená možnost vyřadit dosluhující tramvaje KT8 a modernizovat tak vozový park tramvají. Jedná se o velký posun kupředu v komfortu cestování – pro cestující i naše řidiče.
Jak se v provozu osvědčily ty, které jste už převzali?
Musím říct, že jsme s nimi velmi spokojeni. Cestující i řidiči oceňují především plynulý a tichý chod, klimatizaci a moderní informační systém ve vozech. Provoz tramvají pozitivně hodnotí i vedení města, které nás podporuje v nákupu dalších vozů tohoto typu.
Jak jsou v systému brněnské MHD zastoupeny jednotlivé druhy vozidel – tramvaje, autobusy, trolejbusy?
Dlouhodobě udržujeme poměr tramvají, autobusů a trolejbusů 2 : 2 : 1, přičemž celkově provozujeme necelých 750 vozů. Tento poměr je pro nás optimální. S čím si v posledních letech pohráváme, je navyšování počtu parciálních trolejbusů. Tento druh trolejbusů se jeví jako provozně i ekologicky optimální – umožňuje totiž částečný provoz bez trolejí, což nám dává větší flexibilitu při plánování tras i při výlukách.
Navíc je chceme postupně nasazovat i na běžné linky, s čímž už jsme začali na trase do Soběšic. Do budoucna chceme tento segment vozového parku dále rozvíjet. Věříme, že kombinace moderních technologií, ekologických řešení a kvalitní infrastruktury je klíčem k udržitelné městské dopravě.
Jak se vyrovnáváte s tlakem na ekologizaci dopravy?
Tlak na ekologizaci dopravy vnímám spíše jako přirozený vývoj než jako překážku. Veřejná doprava je už ze své podstaty ekologičtější než individuální automobilová doprava – a my se snažíme tento přínos dál posilovat. Dlouhodobě proto investujeme do bezemisních a nízkoemisních vozidel, jako jsou například zmíněné parciální trolejbusy. Čtyři pětiny našich vozů jsou bezemisní nebo nízkoemisní. Ekologizace není pro nás jednorázový cíl, ale dlouhodobý závazek. Ale nepopírám, že splňovat přísné ekologické limity je pro dopravní podniky finančně i provozně extrémně náročné.
Stavíte nové tramvajové tratě nebo plánujete jejich výstavbu?
Rozhodně ano, rozšiřování infrastruktury jde ruku v ruce s rozvojem města Brna. Jedním z hlavních současných projektů je prodloužení tramvajové trati z Bystrce do sídliště Kamechy. Jde o výstavbu 1 400 metrů tramvajové trati, z čehož 320 metrů bude tvořit tunel a vzniknou tři nové tramvajové zastávky. Stavba za téměř dvě miliardy korun byla zahájena v únoru a dokončíme ji na konci roku 2027. Místním obyvatelům přinese pohodlnější a rychlejší spojení s centrem města.
Jak je daleko příprava projektu lanovky, která by v budoucnu měla propojit brněnské Pisárky s Bohunicemi?
V současnosti se na úrovni města vedou diskuse o dalším rozvoji území v širším centru města, kde se uvažuje o výstavbě nového fotbalového stadionu a komerčního centra v blízkosti ulice Bauerova.
Realizace těchto záměrů bude záviset na zpracování územní studie a případné změně územního plánu. Další rozvojové projekty se zároveň připravují v oblasti univerzitního kampusu, fakultní nemocnice a tzv. Západní brány. Město se proto v této fázi rozhodlo počkat na finální podobu jednotlivých investičních celků. Následně bude celá dotčená oblast analyzována z hlediska dopravní obslužnosti. Výsledky tohoto posouzení budou určující pro další postup, a to včetně rozhodnutí o případném pokračování projektu lanové dráhy.
Opravdu ji Brno potřebuje, nebo je to jen malá náplast za neexistující metro?
Obě odpovědi jsou správné. Brno lanovku potřebuje a je to jen malá náplast za metro nebo jinou podzemní dráhu, kterou Brno nemá, ale o které se mluví už více než dvacet let. Projekt lanovky doprovází velká vlna kritiky. Za celou svou kariéru jsem nezažil, aby dopravní projekt vyvolával takové emoce. Považuji za nešťastné, aby městu, potažmo dopravnímu podniku laická veřejnost říkala, zda je projekt potřebný nebo nikoli.
Vidíme dnes a denně, jak je dopravní situace v Brně složitá, město a počet obyvatel i dojíždějících se stále rozrůstá a my musíme situaci řešit s předstihem. Proto je už dlouhá léta na stole projekt lanovky, který by dané lokalitě pomohl. My bohužel nemáme neomezené množství vozů a už vůbec ne řidičů, kterými bychom mohli v budoucnu dopravu posilovat. Realizace velkých projektů není jen problémem Brna, ale celé České republiky. Vnímám to tak, že dokud legislativa nebude podporovat ty, kteří pro ostatní chtějí něco budovat, a naopak bude nepřímo vycházet vstříc těm, kteří projekty blokují, tak se pak nemáme šanci posunout.
Do jaké míry je brněnská MHD bezbariérová?
V tomto směru jsme za poslední léta udělali obrovský kus práce. Všechny nové vozy, které pořizujeme, jsou nízkopodlažní, aby byl nástup pro cestující každého věku i zdravotního stavu komfortní a jednoduchý. Všechny autobusy a trolejbusy v našem vozovém parku jsou nízkopodlažní. U tramvají to vzhledem k delší životnosti vozů potrvá déle, ale i tady se nám procento bezbariérových vozů zvedá.
Stejně tak se v rámci rekonstrukcí snažíme obnovovat maximum zastávek do bezbariérové podoby. Rovněž s Masarykovou univerzitou participujeme na projektu, který definuje bariéry pro osoby se smyslovým hendikepem a navrhuje jejich možná řešení. Těší mě, že jsme v tomto směru průkopníky a že unikátní data budeme moci poskytnout ostatním dopravním podnikům a dopravcům. Věříme, že tímto způsobem přispějeme k větší dostupnosti veřejné dopravy pro všechny cestující.
Do jaké míry je bezpečná – jak to vnímají cestující?
Dlouhodobě klademe maximální důraz na bezpečnost našich cestujících i zaměstnanců. Městská hromadná doprava v Brně je podle dostupných statistik velmi bezpečná – počty nehod jsou v porovnání s objemem přepravených osob minimální a každá mimořádná událost je pečlivě vyhodnocována. Bezpečnostní opatření pravidelně aktualizujeme a investujeme do moderních technologií i školení našich řidičů.
Většina cestujících vnímá jízdu MHD jako bezpečný způsob dopravy. To je pro nás závazek do budoucna – aby se každý, kdo využívá naše služby, cítil nejen pohodlně, ale i bezpečně. I díky profesionalitě našich zaměstnanců a technickému zázemí patří brněnská MHD mezi nejkvalitnější v České republice.
Jaká v souvislosti s provozem MHD číhají reálná rizika?
Paradoxně největší rizika často nečíhají uvnitř našich vozů, ale v jejich bezprostředním okolí. Častou příčinou nehod bývá nepozornost chodců nebo cyklistů – ať už jde o přecházení vozovky bez rozhlédnutí, používání mobilních telefonů, nasazená sluchátka, nebo dobíhání spojů přes křižovatku na červenou. Naši řidiči jsou pravidelně školeni na krizové situace a často dokážou velmi dobře předvídat a pohotově reagovat. Jenže i oni mají své limity a naše vozy dlouhou brzdnou dráhu. Proto dlouhodobě apelujeme na všechny účastníky provozu, aby byli obezřetní, vnímaví a respektovali pravidla. Brněnská MHD je bezpečná – ale bezpečnost je vždy výsledkem spolupráce nás všech.
Podle statistik byli loni řidiči Dopravního podniku města Brna účastníky 757 nehod. Co bylo jejich nejčastější příčinou? Která místa v Brně jsou z tohoto pohledu nejrizikovější a jaká opatření by pomohla vylepšení statistiky?
Podle našich statistik je dlouhodobě nejčastější příčinou nehod s účastí našich vozů nedání přednosti řidičů osobních aut při odbočování doleva před tramvají. Dalším častým typem nehod je situace, kdy osobní vozy objíždí překážku a nevšimnou si souběžně jedoucí tramvaje, které vjedou do dráhy, a dochází ke střetu. Mezi nejrizikovější místa v Brně patří Křenová ulice, tam se dlouhodobě setkáváme s největším počtem nehod. Některá opatření, která by mohla situaci zlepšit, jsme už ve spolupráci s městem a ostatními subjekty realizovali, ale chceme v této aktivitě nadále pokračovat. Například se na vybraných místech jednalo o zákaz levého odbočení přes tramvajovou trať.
Vaši technici úspěšně kompletují trolejbusy Mario. Je reálné, že by Brno montovalo trolejbusy i pro jiná města?
Ano, to je cesta, která by byla možná a na kterou bychom měli jak know how a zkušenosti, tak personální kapacity. Pro dopravní podniky je dlouhodobě obtížné kvůli konkurenčnímu boji na trhu trolejbusy nakoupit, proto montáž vlastních trolejbusů u nás v dílnách může být pro mnohé podniky zajímavým řešením.
V letošním roce končí váš projekt Tramvaj pro Brno, jak jej hodnotíte? Plánujete nějaké pokračování?
V rámci tohoto projektu si sami v ústředních dílnách DPMB kompletujeme 41 moderních klimatizovaných tramvají, kterým říkáme Drak. Na letošní rok je v plánu posledních šest. Vzhledem k tomu, že jsme nejen s kompletací, ale i s provozem tramvají velmi spokojeni, chtěli bychom na projekt navázat. Naším přáním by bylo mít v budoucnu stovku námi zkonstruovaných tramvají.
