Martin Hrdlička, předseda představenstva Asociace podnikatelů v geomatice (APG).
„Dosáhli jsme toho, že ověřování zeměměřičských prací bylo v novém stavebním zákoně definováno jako vybraná činnost ve výstavbě,“ říká předseda představenstva Asociace podnikatelů v geomatice (APG) Martin Hrdlička. Letos se ale asociaci podařilo prosadit také vznik České komory zeměměřičů (ČKZ), na kterou odborná veřejnost čekala 30 let. „Je to dlouho, ale Belgičanům to trvalo dokonce 70 let,“ kontruje Hrdlička.
Pane Hrdličko, jste nejen spoluzakladatelem úspěšné rodinné firmy zabývající se geomatikou, ale také předsedou představenstva oborové asociace APG. Můžete nám ji stručně představit?
Před pěti roky jsme založili Asociaci podnikatelů v geomatice, která je oborovým podnikatelským svazem a členem Hospodářské komory. Dali jsme si za cíl pozvednout obor geomatiky – tradičně se používá spíš výraz geodézie – na úroveň jiných inženýrských oborů. Abychom byli schopni ustát tlak klientů na kvalitu a technickou složitost provádění našich prací, musíme pro to něco udělat. Musíme k tomu mít kvalitní lidi, musíme práci dobře organizovat.
K zakladatelům patřily nejen firmy dříve sdružené v Komoře geodetů a kartografů. Jejími členy byly ale i osoby mimo podnikatelskou sféru, nikdy se jí nepovedlo vyprofilovat se jako plnohodnotná profesní komora, přestože existovala bezmála tři desetiletí. APG vznikla její transformací na podnikatelský svaz.
Řekli jsme si, že spojíme síly, i když si jinak na trhu i dost tvrdě konkurujeme. Některá témata a zájmy máme ale společné. Naším cílem bylo prosazení České komory zeměměřičů, což se tehdy naposledy před sedmi lety nepodařilo. V rámci přípravy nového stavebního zákona jsme ale dosáhli toho, že ověřování zeměměřičských prací bylo nově definováno jako vybraná činnost ve výstavbě. Vedle projektanta, stavebníka a dodavatele je tedy autorizovaný zeměměřičský inženýr, AZI.
Co přesně se rozumí pod pojmem vybraná činnost?
Vybranou činností se rozumí taková činnost, která má dopad na veřejný prostor. Proto potřebuje mít kontrolu nad touto autorizací třeba i Ministerstvo pro místní rozvoj.
Potřeba lepšího vydefinování „zeměměřiče“ ve stavebním zákoně je vyvolána nejen dlouhodobou absencí této definice, ale především úkoly dneška, jako jsou digitalizace, smart cities, průmysl 4.0, autonomní doprava, vysokorychlostní trati atd.
I proto začalo vznikat dlouhodobě chybějící mapové dílo, Digitální technická mapa České republiky. Byli jsme jedni z těch, kteří pomohli tento projekt uvést do života. I pro toto dílo je potřeba mít jasně definovanou pozici AZI, který garantuje dodávaná data.
Zvýšené nároky na AZI na stavbě vyvolaly i potřebu samosprávného dohledu nad touto činností. Musela vzniknout profesní komora s povinným členstvím.
Probíhaly diskuse, pod kterým zákonem má komora vzniknout. Zeměměřič má totiž přesah i mimo stavebnictví, do oblastí, jako je katastr nemovitostí. Nakonec jsme pro tuto myšlenku získali odbornou podporu a shodu, že má vzniknout pod zákonem 200/1994 Sb., o zeměměřictví, a mohli jsme s ní jít do parlamentu.
To zní jako celkem přímočarý postup. Nesetkali jste se s žádnými dalšími komplikacemi?
No přímočarý postup to tedy moc nebyl. Nezapomeňte, že jsme měli za sebou skoro 30 let vyjasňování. Nakonec nejdéle trvaly mezioborové diskuse s kolegy ČKAIT a ČKA a našimi oborovými kolegy z ČÚZK. Nakonec jsme tu shodu našli a vážím si spolupráce s představiteli těchto institucí a nakonec i MMR, že vždy to, co se domluvilo, nakonec platilo. Mohli jsme tedy začít s právním vydefinováním. Zde jsme jako APG finančně nešetřili a objednali jsme si ty nejlepší odborníky.
Ale stálo to za to. Nakonec nás až překvapilo, jak masivní podporu myšlenka profesní komory s povinným členstvím mezi zákonodárci získala. I když vytvoření prostředí, které umožnilo získání takové podpory, si vyžádalo obrovské množství práce. A vámi zmíněné problémy? Jasně že byly. Nicméně náš konsenzuální a nekonfliktní postup a konstruktivní přístup našich partnerů slavil úspěch.
Odborná veřejnost se tedy letos konečně dočkala: V rámci schválení novely zákona o zeměměřictví byla ustavena Česká komora zeměměřičů (ČKZ). Proč to ale vlastně trvalo tak dlouho, prakticky celých posledních 30 let?
Jen pro srovnání: Na jednání organizace evropských geodetů CLGE v Rumunsku jsme oslavovali založení komory společně s Belgičany. Jenže zatímco nám to trvalo 30 let od pádu komunismu, je žádný totalitní režim nebrzdil, trvalo jim to ale 70 let, vlastně od II. světové války… Zkrátka role státu je v Evropě hluboce zakořeněná a k samosprávné profesní odpovědnosti panuje nedůvěra.
Vznik ČKZ je každopádně jedním z důležitých kroků k tomu, abychom jako podnikatelské subjekty z oblasti geomatiky a inženýrské geodézie mohli sehrát svou důležitou celospolečenskou roli. K plnění naší role v ekonomice této země potřebujeme kvalitní a odpovědné zeměměřičské inženýry a ČKZ k jejich výchově, věříme, přispěje.
Jak probíhá příprava na zahájení činnosti komory?
Předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního měl ze zákona povinnost jmenovat desetičlenný přípravný výbor, což se stalo. Jako APG jsme rádi, že jsou v něm zastoupeni i představitelé soukromých firem či OSVČ, protože právě inženýři z těchto privátních subjektů tvoří většinu AZI.
Přípravný výbor už začal pracovat, komora bude založena na sněmu, který proběhne 11. prosince letošního roku. Tam budou zvoleny také její orgány.
Bude možné i kolektivní členství?
Členy budou fyzické osoby, stávající oprávnění zeměměřičští inženýři se jimi stanou automaticky. Noví budou muset splnit určité předpoklady – vystudovat vysokou školu s výukou geodézie, prokázat praxi a složit zkoušky.
Komora nebude sdružovat všechny zeměměřiče, ale jen autorizované osoby, které ověřují výsledky zeměměřičských činností. Mělo by to vést ke zkvalitnění jejich práce.
Dosud se používal termín úředně oprávněný zeměměřičský inženýr (ÚOZI), do budoucna to budou autorizovaní zeměměřičští inženýři, tedy AZI.
V čem se liší práce autorizovaných zeměměřičských inženýrů „včera a dnes“?
Ve vztahu ke katastru nemovitostí se toho příliš nezmění. To bylo už dřív dostatečně vydefinováno a ze strany státu kontrolováno.
V oblasti inženýrské geodézie ale taková kontrola nebyla. Autorizované osoby nad sebou neměly ten „bič“. Byla to více méně otázka svědomí konkrétního odborníka. A tento stav nepřispíval k úrovni našich dodávek, protože se na „razítko“ čas od času nedalo spolehnout. Když totiž ověřovatel neprovádí svou práci řádně, my jako podnikatelské subjekty a zaměstnavatelé těchto osob ručíme třeba i v případě, že by byl kupříkladu špatně vytyčen most.
Bude členství v ČKZ povinné, podobně jako v lékařské nebo advokátní komoře?
Ano, bude. Nepovinné členství totiž dle našeho názoru nemá smysl.
Chceme, aby se komora více zaměřovala na praktické znalosti svých členů, nejen na legislativu. Je totiž spíš potřeba rozumět tomu, jak ji aplikovat v praxi, než ji mít jen „školometsky“ nastudovanou. Máme zájem zkvalitnit jak zkušební otázky, tak složení autorizačních komisí.
Členové komory, tedy autorizovaní zeměměřičští inženýři, ponesou značnou odpovědnost. Co když dojde k pochybení?
Naším cílem je také to, aby autorizované osoby byly pojištěny. Bude to součástí členského příspěvku. Ponesou totiž velkou odpovědnost. Další nadstandardní připojištění bude možné.
Takové pojištění je velmi nestandardní, i když geodetické firmy samozřejmě pojištěny jsou. I nastavením takového produktu se zabývá přípravný výbor ČKZ. Jednáme s více subjekty, ze kterých bude finálně komorou vybrán dodavatel pojistných služeb.
Jedním z orgánů komory bude i stavovský soud. Co bude jeho úkolem?
Smyslem stavovského soudu je řešení případných sporů. Ať mezi členy, nebo ve vztahu k veřejnosti. Výsledkem mohou být sankce, ať finanční, nebo i v podobě ztráty členství a tím pádem nemožnosti realizovat tuto činnost komerčně. Věříme ale, že k těmto případům bude docházet minimálně.
Už byla stanovena výše členských příspěvků?
Komora bude poměrně malá, předpokládáme, že bude mít 1 500–2 000 členů. Přesto ponese určité fixní náklady, které mají všechny profesní komory. Proto bude členský příspěvek patrně vyšší než u větších komor.
Podle našich propočtů se bude pohybovat nad 10 tisíci korunami ročně. Myslíme si ale, že přínos pro prestiž výkonu autorizovaného zeměměřičského inženýra – ať už OSVČ, nebo zaměstnance některé z firem – bude rozhodně větší.
V jakém časovém horizontu bude probíhat výměna autorizačních razítek? Kdy by měl začít fungovat rejstřík autorizovaných inženýrů?
Výměna musí proběhnout do 1. července 2024.
Co se týče připravovaného rejstříku: Zatím existuje seznam, který bude až do 1. 7. 2025 spravovat Český úřad zeměměřický a katastrální, pak jej nahradí rejstřík spravovaný komorou. Ten musí splňovat některé atributy dané zákonem, zejména vzdálený přístup. Měl by být také napojen na ostatní systémy státní správy.
Bude volně přístupný pro veřejnost, stejně jako stávající seznam. Jde o to, aby veřejnost měla kontrolu.
Myslíte si, že ČKZ skutečně tolik posune obor geomatiky dopředu?
Jsem přesvědčen, že to je minimálně velká příležitost. Bude ale záležet na tom, jak se AZI chopí své příležitosti a komoru budou chápat jako svoji, a ne jako nějakou státní instituci. Zkrátka věřím, že mezi námi je dostatek profesionálů, kteří budou ochotni nést oborovou odpovědnost. Snad se to povede.
