Od roku 1968 se vyrobilo více než 58 tisíc kilometrů svodidel
Svodidla z ostravské huti LIBERTY lemují řadu dopravních tahů od dálnice D1 po obchvat Frýdku-Místku. Jak se posunula technologie, materiály a jaké druhy svodidel umí v Ostravě vyrobit? Nejen o tom jsme se bavili s manažerem prodeje svodidel a důlních výztuží Tomášem Hamalčíkem, který rovněž nastínil, jak se energeticky náročná výroba připravuje na věk uhlíkové neutrality.
Modernizovali jste linku Arnold na výrobu svodidel, jak se změnily parametry linky a o jak rozsáhlou investici šlo?
Došlo k její strojní i softwarové modernizaci za více než 15 milionů korun. Díky modernizaci můžeme na lince Arnold vyrábět všechny naše typy svodnic. Jedná se o zásadní zjednodušení výrobního procesu z více výrobních agregátů na jednu linku Arnold s koncepcí podélně děleného pásu na začátku linky s finálním výstupem hotové nepozinkované svodnice na konci linky. Umožní prodloužit délku svodnic o téměř 50 % na více než 6 metrů. Tím se nám otvírají dveře k dalšímu vývoji nových systémů. Z hlediska linky se jednalo o významný počin.
Jak se tím změnil váš sortiment a znamená nabídka delších svodidel i zrychlení budoucích montáží?
K této změně teprve dojde, protože nejdříve se musí upravit naše systémy, aby mohly nést prodloužené svodnice. To je běh na dlouhou trať, změny musí schválit certifikační úřady. Následně se však zrychlí instalace svodidel a dojde i k jejich odlehčení. Na druhou stranu prodlužování svodnic má své limity, neboť svodnice nesmí být příliš těžké pro samotnou manipulaci při jejich instalaci.
Jaká je životnost svodidel?
Životnost svodidel je z důvodu jejich ochrany min. 85 μm zinkovým povlakem velmi dlouhá. Můžeme počítat s životností na desítky let. Všechny díly našich systémů jsou takto chráněny, včetně spojovacího materiálu. Svodidla však, jako každý výrobek, postupně zastarávají z důvodu zvyšujících se požadavků. A implementují se i nové poznatky, což má taktéž vliv na jejich životnost. Výhodou našich svodidel je jejich stoprocentní a snadná recyklovatelnost, přičemž i na konci své životnosti, fyzické či morální, představují stále prodatelnou surovinu (ocelový šrot). Na rozdíl od jiných materiálů, které představují spíše ekologickou zátěž a do kterých musíte naopak peníze investovat, abyste je mohli dále využít.
Na jaké stavby jsou dlouhá svodidla vhodná a je o ně na trhu zájem?
Investicí to začíná a následuje vývoj nových svodidlových systémů. Delší svodnice jsou prozatím určeny na vývoz, kde je o ně velký zájem. Do budoucna se jedná o cestu, jak dále optimalizovat naše svodidla.
Běžná svodidla motorkářům při pádu mohou spíše uškodit, než pomoci. „Motorkářská“ svodidla mají dodatečnou spodní svodnici, která zabraňuje podjetí motorkářů pod svodidlem samotným.
Jaké další typy svodidel nabízíte?
Nabízíme jednostranná, oboustranná i mostní/zábradelní svodidla, která se montují beraněním do země či kotvením do betonu.
Vyrábíte i motorkářské svodidlo, jak se liší od ostatních?
Běžná svodidla motorkářům při pádu mohou spíše uškodit, než pomoci. „Motorkářská“ svodidla mají dodatečnou spodní svodnici, která zabraňuje podjetí motorkářů pod svodidlem samotným. Tato svodnice není uchycena přímo na sloupek, ale na speciálně vyvinutém distančním dílu, který má za úkol co nejvíce ztlumit náraz. Hlavním cílem samozřejmě zůstává zabránit podjetí motorkáře a jeho střetu se sloupky či výše umístěnou svodnicí.
Jak je složité certifikovat nové výrobky?
Je to časově velmi zdlouhavý proces s nejistým koncem, protože finální parametry jednotlivých svodidlových systémů určuje až konečný fyzický nárazový test. Úspěšnost nikdy není 100 %. Nicméně díky zapojení moderních metod simulací se úspěšnost svodidel z Liberty Ostrava pohybuje kolem 90 %. Svodidlo musí splnit požadované minimální parametry, být lehké, jednoduché, snadno instalovatelné, bezpečné, a přitom stále konkurenceschopné. Většinou takový proces vývoje nových svodidlových systémů korunovaný uděleným certifikátem trvá roky.
Můžete vypíchnout letošní významné dodávky na dálniční a silniční síť v ČR?
Dodávali jsme naše svodidla na úseky dálnic D1, D5, D6, D7, D55 nebo i na nově budovanou D35. Na Slovensku se použila na nových úsecích D4 a R7 v okolí Bratislavy. V současné době se montují naše svodidla například na obchvatech Frýdku-Místku, Krnova či Panenského Týnce.
Jaký máte celkový objem výroby svodidel, jak velká část produkce míří na export a do kterých oblastí vyvážíte?
Ročně vyrábíme nižší desetitisíce tun svodidel v různých podobách. Od roku 1968, kdy byla v ostravské huti zahájena jejich výroba, jsme jih vyrobili cca 58 tisíc kilometrů. Hlavním trhem je Česko, zhruba 25 % výroby se vyváží do zahraničí. Hlavními destinacemi jsou Slovensko, Polsko, Litva a dříve i Německo. Z těch exotičtějších mohu jmenovat třeba Ghanu.
Jak se od 60. let změnila technologie výroby a používané materiály?
Výroba se zautomatizovala, zpřesnila, ale základ zůstává pořád stejný. Základní vstupní surovinou je stále za tepla válcovaný pás tvářený následně za studena. Největší změny jsou patrné hlavně u designu svodidlových systémů. Na jejich výrobu se používají i pevnější mikrolegované oceli, které pomohly posunout vývoj svodidel výrazně vpřed. Svodidla tak mohou být tenčí a až o 30 % lehčí. Nyní se preferují systémy se zadržením a pracovními šířkami, které ještě před pár lety nikdo nebral v potaz. Tento posun k vyšším hodnotám má smysl, neboť takováto svodidla jsou schopna zadržet i velmi těžká motorová vozidla, a zvýšit tím celkovou bezpečnost na našich silnicích. Výroba svodidel se již nějakou dobu řídí evropskými standardy, které vnesly do výroby svodidel určitý řád, což je další významná změna oproti minulosti.
Jak je výroba energeticky náročná a jak se v praxi projevuje tlak na ekologizaci průmyslu?
Výroba oceli a její další zpracování jsou energeticky velmi náročné. Hlavním projevem je zvyšování nákladů (např. CO2 emisní povolenky) a taktéž nutnost vyrábět ocel dle přísných limitů. V současné době se nachází evropský hutní průmysl na rozcestí, na kterém musí dojít k odbourání uhlí z celého procesu výroby oceli, což přinese výraznou změnu celé technologie výroby surového železa. Dojde k dalšímu rapidnímu snížení celkových emisí, a to hlavně emisí CO2, ale náklady na tuto změnu budou nemalé.
Do roku 2030 chceme naplnit vizi celé skupiny Liberty Steel dosáhnout uhlíkové neutrality. Proto připravujeme transformaci huti.
Plánujete v rámci výroby ještě další investice?
Do roku 2030 chceme naplnit vizi celé skupiny Liberty Steel dosáhnout uhlíkové neutrality. Proto připravujeme transformaci huti. Spočívá zejména v tom, že stávající tandemové pece nahradíme novou technologií, hybridními pecemi, které nám umožní využívat vyššího podílu šrotu než dosud. Abychom potenciál této nové technologie mohli využít naplno a podíl šrotu zvýšit na 70 %, případně až 100 %, budeme potřebovat více energie. Proto zároveň připravujeme výstavbu připojení k síti vysokého napětí. Rozsáhlá modernizace válcovacích tratí, která bude také součástí transformace huti do roku 2030, pak zvýší kvalitu vyrobené oceli a rozšíří výrobkové portfolio o další výrobky s vysokou přidanou hodnotou.
Jak se vám do výroby a obchodu projevila letošní tsunami na trhu s komoditami?
Ceny i náklady vystřelily do závratných výšin. Ke změně došlo velmi rychle, aniž bychom měli čas na nějakou přípravu. Obzvláště v projektovém byznysu, do kterého spadají i svodidla, to způsobilo velké problémy s cenami, které jsou fixovány dlouho dopředu. Dalším problémem bylo zajistit i dostatek vstupních surovin pro celou výrobu oceli a jejího následného zpracování. Doufáme v určitou stabilitu na trhu s ocelí, ale v současné době je okolo nás spousta nejistoty, která způsobuje velkou nestálost celého trhu.
Jakou máte osobní vizi rozvoje svodidel v Liberty a můžete představit svou pracovní historii?
Mým cílem je zachovat významnou pozici Liberty Ostrava na českém a slovenském trhu. Nabídka svodidel bude muset reflektovat měnící se tržní podmínky a vzrůstající konkurenci. Na druhou stranu bych byl rád, aby svodidla z Liberty zůstala lídry na poli bezpečnosti silničního provozu.
K materiálům a obzvláště k oceli mám velmi blízko, neboť jsem vystudoval procesní metalurgii a recyklaci kovů. Pracovně jsem začínal v německém Duisburgu a následně v Ostravě na různých technických pozicích, přes vývoj výrobků a projektové řízení, malého odskočení na nákup, až k současné pozici na prodeji svodidel, důlních výztuží a speciálních profilů.
