Stavebníkem výstavby dálnice D35 je Ředitelství silnic a dálnic. Stavba byla zahájena v zimě letošního roku. Dálnice se buduje v délce 27,1 km ve dvou etapách. První je Opatovice nad Labem – Časy, a ta druhá Časy – Ostrov. Jedná se o stavby, které přesahují finančním plněním částku 13 miliard korun. Jde o historicky jednu z největších dopravních staveb po roce 1989 v Pardubickém kraji. Je velmi dobré, že se tato dálnice buduje, protože právě D35 by měla odlehčit dopravní obslužnosti D1. Negativní na tom všem je to, že na trase se nachází mnoho stavebních objektů, mostů, estakád a propustů. Nedá se tedy stavět lineárně. Největším objektem je 700 metrová estakáda přes Labe a jeho údolní nivu navazující na již vybudovaný úsek Sedlice – Opatovice.
Ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec doplňuje: „Zásobení té trasy je o tom, že se na ni musí prakticky najíždět v celé délce. To znamená, že zásobení stavby stavebním materiálem představuje zatížení 315 km silnic II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Pardubického kraje. Zasahuje to nyní zhruba devadesát katastrů obcí a měst. My jsme provedli monitoring stávajícího stavu silnic před zahájení výstavby dálnice. Ten byl proveden na principu měření laser scanneru. Toto měření bylo pořízeno za finančního přispění Státního fondu dopravní infrastruktury a Pardubického kraje.“
Výchozí stav monitoringu byl poskytnut Ředitelství silnic a dálnic České republiky. K tomuto se bude poskytovat podrobnější diagnostika, která bude ověřovat stavebně technický stav konstrukčních vrstev. Měření, která prováděla Správa a údržba silnic Pardubického kraje byla povrchová. Neposkytují úplně veškeré údaje o stavu konstrukčních vrstev. Tento problém komunikoval na Státním fondu dopravní infrastruktury a Ministerstvu dopravy náměstek hejtmana a Senátor Michal Kortyš. Nyní se hledají legislativní a organizační mechanismy, aby i v průběhu výstavby D35 mohly být dvojky a trojky průběžně opravovány, respektive odstraňovány škody způsobené dopravou na výstavbu dálnice.
Jednání proběhlo několik. Byla zveřejněna identifikace a rozsah problému. Součástí diagnostiky bylo také vyčíslení škod. Vyčíslení je zatím plánovací částka, která se pohybuje okolo 1,4 miliardy korun. Jedná se o sumu, která by měla být vygenerována státem na odstranění škod způsobených na silnicích II. a III. třídy. Problém se odehrál tak, že stavebně technický vývoj přípravy D35 byl protahován díky majetkovému vypořádání nebo připomínkování stavby dotčenými orgány státní správy a účastníky řízení. Na obou etapách také došlo k určitým průtahům ve výběrovém řízení zhotovitele výstavby.
„Nastalý problém se začal řešit ve chvíli, kdy byla známa jedna z velkého množství variant výstavby D35. První kroky spočívaly v tom, že problém byl z pohledu dopadu na silnice II. a III. třídy kvantifikován. Na začátku září proběhlo jednání v Sezemicích a Holicích s dotčenými starosty obcí a měst, kde byl starostům vysvětlen rozsah daného problému. Dále představitelé měst a obcí byli seznámeni s kroky, které se v dané oblasti činí. Toto úsilí má dvě limitní hranice a jejich výsledek je závislý na součinnosti státu a kraje. Jakmile by došlo k nepochopení, tak může nastat ta nejhorší varianta, že v okolí dálnice D35 budou dvojky a trojky v havarijním a nevyhovujícím stavu v průběhu a po ukončení výstavby v roce 2022. Týká se to až 315 km silnic.
Druhá varianta prezentuje součinnost, a to tak, aby v souběhu s D35 ty silnice byly dotčené silnice uvedeny do bezvadného stavu. Zatím ta jednání, která vede náměstek a Senátor Michal Kortyš s vrcholnými orgány státu, vypadají dobře,“ dodal Miroslav Němec.
Celá věc vznikla tak, že EIA (vliv na životní prostředí) dotlačila stavebníka k tomu, že vznikla potřeba 2,8 milionu kubických metrů vhodného násypového materiálu. Tento materiál se dnes dováží ze všech lomových kapacit a skládek. Důsledky této situace jsou takové, že dochází k poškození silnic, které jsou v majetku kraje. Hrozí také nebezpečí, že po ukončení výstavby dálnice nebude pro silniční stavitelství dostatek kameniva. Lomy totiž mají povolený určitý dobývací prostor, který bude vytěžen. To platí i o přírodním kamenivu – štěrkopíscích.
