Na geodetické práce chybí čas, požadavky jsou roztříštěné a občas i protichůdné

Ing. Michal Pavlík Ing. Michal Pavlík

Tak se dají shrnout zkušenosti společnosti Gefos, která je jedním z lídrů v oblasti geodetických prací a letos slaví 25 let na trhu. Na druhou stranu se firmě daří a podle obchodního ředitele Michala Pavlíka musí některé zakázky i odmítat. „Se současnými kapacitami bychom nebyli schopni garantovat kvalitu a termíny plnění dalších zakázek.“

Co vše můžete nabídnout, pokud za vámi přijde stavební firma nebo státní investor s projektem velké liniové stavby? Co znamená, že nabízíte komplexní geodetické služby?
Portfolio našich služeb zahrnuje opravdu veškeré činnosti, spojené s inženýrskou výstavbou. Pro investory jsme schopni zaměřit podklady pro projekty, provést majetkoprávní šetření včetně vyhotovení geometrických plánů pro odkupy pozemků nebo na zajištění služebnosti (tzv. věcná břemena). Ve fázi realizace zajišťujeme v rámci technického dozoru investora výkon funkce Úředně oprávněného zeměměřického inženýra včetně všech kontrolních měření.

Pro dodavatele, tj. stavební firmy, zajišťujeme také všechny geodetické činnosti i pro vlastní výstavbu. V rámci přípravy zaměření stávajícího terénu před realizací a přípravu vytyčovacích sítí, což jsou například u akcí ŘSD nezbytné podmínky pro zahájení. Samozřejmostí jsou pak zejména vytyčování jednotlivých SO a PS. U dodávek mostních konstrukcí máme také veliké zkušenosti s ocelovými konstrukcemi všech typů a tvarů, dojíždíme i na kontroly dílenských sestav na přejímky k výrobcům.

Důležitou skupinou našich služeb jsou v neposlední řadě zaměření skutečného provedení včetně zpracování výstupní dokumentace podle přepisů a směrnic vlastníků a správců.

Ve fázi zkušebních provozů nebo v době provozování staveb zajišťujeme také monitoring, tj. sledování poklesů nebo náklonů.

Jak moc se v rámci projektů investoři a projekční kanceláře zaměřují na geodetické práce a kde vidíte rezervy?
Tady vidím největší problém v tom, že naše činnosti sice vnímají, ale velmi často pro ně chybí v harmonogramu časový prostor. Tahle situace se nám opakuje jak ve fázi přípravy, tak i ve vlastní realizaci staveb. V rámci výběrových řízení se zdlouhavě čeká na výsledky a v okamžiku, kdy padne konečné rozhodnutí, tak se teprve začínají řešit dílčí tendry dodavatele, vč. poddodávky na geodetické práce. Vzhledem k zahájenému termínu plnění chce objednatel ihned zahájit plnění, ale část našich činností je třeba řešit více v předstihu. To jsou například práce spojené se zaměřením terénu před realizací, kdy si stavební firma podle TKP musí ověřit aktuální stav s projektem nebo zřízení vytyčovacích sítí. Dnes je již standardem, že pro realizaci musí být základní body vybudovány v podobě vybetonovaných vrtů. Po provedení musí nastat technologická přestávka a teprve poté můžeme zahájit jejich zaměření, což vzhledem k požadované přesnosti není záležitost jednoho dne. Navíc se velmi často stává, že se tyto práce posunou do období, kdy se prakticky provést nedají. Typicky zimní období, kdy to nedovolují klimatické podmínky, nebo z bezpečnostních důvodů nelze zajistit DIO pro práce za provozu.

My však vidíme větší problémy v tom, že požadavky na naše činnosti jsou roztříštěné a zejména u velkých projektů je složité sestavit kompletní přehled. Fragmenty požadavků se tak objevují jak v TKP a ZTKP, tak ve výkazech výměr a technických zprávách jednotlivých stavebních objektů, takže je nutné velmi pečlivě projít celou projektovou dokumentaci stavby. Setkali jsme se i se situací, kdy jsou tyto požadavky ve vzájemném rozporu. Bohužel tím, že projektovou dokumentaci zpravidla vytváří několik subjektů, nebývá často ani v rámci jednoho projektu jednotná struktura technických zpráv a výkazů výměr, což orientaci v projektu komplikuje. 

Jak moc vás trápí podmínky TKP? Je problém, že jsou někdy příliš tvrdé a funguje ze strany investorů chuť o nich racionálně debatovat?
Obecně pro naší profesi jsou TKP relativně přiměřené, diskuze na téma tvrdosti požadavků je spíše na dialogu investor-dodavatel. Samozřejmě tím, že naše firma zpracovává zakázky přímo pro investorské organizace, jako ŘSD, SŽDC, KSÚS aj., jsme v kontaktu s jejich příslušnými odborníky a problematiku konzultujeme. Jak jsem již zmínil výše, obecně je pro nás asi největším problémem čas, kdy například naše kontrolní měření a jeho výsledky musí být našemu objednateli a následně pro TDI předloženy velmi krátce (dokonce někdy i v řádu hodin) po ukončení činností stavařů, přičemž v harmonogramu stavby na tyto činnosti prostor plánován není a technologicky ihned pokračuje další fáze výstavby.

Jaké jsou vaše významné referenční stavby resp. zásadní klienti z poslední doby?
Letos slavíme 25. výročí, máme za sebou velkou řadu malých i velkých projektů a i u klientů jsme všem dobře známí.

Ze státního sektoru jsou pro nás jednoznačně největšími klienty ŘSD a SŽDC, pro které vyhotovujeme podklady pro projekty nebo řešíme majetkoprávní problematiku. Připravovali jsme podklady pro modernizaci 7. úseku D1, řešili jsme majetkoprávní hranice na dálnicích D5, D11 a D8, aktuálně zajišťujeme geodetické práce v rámci TDI na D35 v úseku Časy – Ostrov. Nyní jsme získali také zakázku pro vyhotovení podkladů pro plánovanou stavbu vysokorychlostní tratě mezi Běchovicemi a Poříčany.

Z komerční sféry jsou to v poslední době firmy Eurovia, Porr, Hochtief, SMP a Colas. Máme za sebou velmi náročnou práci na modernizaci D1 na úsecích 4, 6, 10 a 21, či nedávno ukončenou výstavbu obchvatu Opavy. Momentálně zajišťujeme kompletně na dálnici D11 úsek Smiřice – Jaroměř nebo kilometrovou estakádu SO202 na úseku Opatovice – Časy dálnice D35.

Z tunelových staveb bych mohl uvést část komplexu Blanka v úseku Špejchar – Prašný most nebo metro V.A z Dejvic do Motola, ze železničních staveb pak optimalizace trati Turnov – Liberec nebo rekonstrukce trati Jaroměř – Trutnov.

Za zmínku stojí určitě také naše zahraniční projekty. S firmou Habau jsme realizovali stavbu Trafikplats Kristineberg, což je část městského průtahu Stockholmu, ve spolupráci s našimi kolegy na Slovensku bratislavské mosty Apollo a Starý most. Nyní měříme pro Hutní montáže v Německu mosty přes Rýn v Schiersteinu a přes Isar v Plattlingu, v Rakousku pak pro MCE Slaný most přes Dunaj v Linzi.

Jaký je rozdíl mezi obchodním partnerem, pokud je jím stát a naopak soukromá firma?
Soukromá firma již začíná přihlížet při výběru i na kvalitu a záruky. Velké stavby dnes vyžadují zvýšené nasazení lidí i techniky. Požadavky na kontrolní měření (ať již kvalitativní nebo kvantitativní pro prokazování v rámci tzv. měřeného kontraktu) s sebou přinášejí nutnost obsadit realizační tým v poměru 1:2, tj. na dva měřiče v terénu i jednoho vyhodnocovatele v kanceláři, který okamžitě výstupy zpracovává. Naproti tomu státní výběrová řízení stále hodnotí přes cenu, i když určitým způsobem záruky vymáhají technickými kvalifikačními podmínkami.

Mají firmy a organizace chuť investovat do nových technologických řešení v rámci geodézie? Jak vypadají investice a chuť se technologicky rozvíjet u vás? Jak reagujete na nové trendy ve stavebnictví – tedy pokusy o digitalizaci, BIM a další aplikace nových technologií?
Máme velikou výhodu v tom, že naše firma je oficiálním autorizovaným prodejcem švýcarské firmy Leica Geosystems AG, a jsme tak schopni rychle zavádět technologické novinky přímo do praxe. Při realizaci samozřejmě využíváme nejnovější technologie, jako jsou 3D skenery nebo měřící vozík pro kolejové stavby.

Při zemních pracích jsou stále více využívány systémy pro řízení stavebních strojů. Naše firma je schopna dodat jak vlastní technologii na daný typ stroje (grader, dozer, finišer), tak poskytnout plnou podporu při jejich užívání. Tím se myslí příprava 3D digitálních modelů podle projektů, jejich import do strojů a asistenci při vlastním provozování.

Pro měření prostorově rozsáhlých nebo geometricky složitých objektů využíváme 3D skenery již od roku 2002, takže s tvorbou 3D modelů do prostředí jako je Revit, AutoCAD nebo i Tekla Structure máme také bohaté zkušenosti. Tím jsme schopni poskytnout kvalitní data právě pro BIM. Obecně vývoj ohledně problematiky BIM pečlivě sledujeme, snad právě i pro to, že již poměrně dlouhou dobu s 3D modely pracujeme a uvítáme jejich širší praktické uplatnění ve spojení s informačními databázemi či geografickými informačními systémy.

Jak moc klíčová je při zadávání geodetických prací cena, jak se s tím perete a jak se vlastně vyvíjela v čase konjunktury? Některé firmy se pokoušely výrazněji narovnat ceny stavebních prací, jak se na to díváte z vašich pozic?
Jak jsem již zmínil výše, jednoznačně kritérium ceny je ve výběrových řízení stále na prvním místě, takže narovnání ceny na úrovni generálního dodavatele stavby zásadně nepociťujeme. Navíc jsme „pouhým“ poddodavatelem v celém systému dodávky stavby. „Pouhým“ jsem použil úmyslně, protože vidím paradox v tom, že i když je položka na geodetické práce v celkovém rozpočtu relativně malá, důležitost těchto prací je pro celkovou kvalitu díla významná.

Pro stavební firmy sice náklady na geodetické práce možná mírně narostly, ale to je dáno hlavně tím, že investor požaduje více kontrolních činností a důsledněji je vyžaduje.

Pozitivní je ale to, že se dialog se stavebními firmami na téma geodetických prací stále častěji daří vést i na technické úrovni. Při projektech je dnes pro hladký průběh výstavby velmi důležité, jakým způsobem dokážeme garantovat kapacity, technologické i personální.

Kolik má Gefos zaměstnanců a jaké očekáváte letos výsledky?
V současné době má firma GEFOS v České republice 105 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru, naše dceřiná společnost GEFOS Slovakia pak dalších 35. Vzhledem k tomu, že naši kolegové na Slovensku jsou výrazně zaměřeni na dopravní stavby, umíme si navzájem právě v oblasti výstavby dopravní infrastruktury vypomáhat s technologickými i personálními kapacitami.

Letošní rok je z hlediska tržeb jedním z nejlepších a plánovaný obrat 202 mil. Kč bychom měli bez problémů překročit. Bohužel musíme některé zakázky odmítat, protože se současnými kapacitami bychom nebyli schopni garantovat kvalitu a termíny plnění dalších zakázek.