Modernizace silnice II/343 Trhová Kamenice – Vršov
Silniční stavitelství je v paradoxní situaci. Na trhu je dostatek financí i staveb, přesto se podsekávají ceny a při aktuálním růstu cen vstupů se tak firmy dostávají do složitých situací. „Cenová hladina nových zakázek se dostala opravdu nízko a pokud se trh nezklidní, budeme velmi zvažovat, jaké soutěže pro nás dávají ještě smysl,“ říkají ve dvojrozhovoru Martin Kvirenc, předseda představenstva a Petr Janeček, člen představenstva společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice.
Loni jste deklarovali, že máte ambici vybudovat divizi silničářů na Moravě, jak jste daleko?
Petr Janeček (dále PJ): Rádi bychom na Moravě prodali know-how, které jsme si vytvořili tady v Čechách. S kolegy z holdingu enteria se bavíme o tom, že bychom již dále nepřešlapovali na místě a rovnou to spojili i s výstavbou obalovny.
Máte už vybranou lokalitu?
PJ: Rozjetých máme více lokalit a uvidíme, kde se nám podaří získat stavební povolení. Jakmile budeme mít v ruce papír, že můžeme stavět, okamžitě začneme posilovat i silničáře na Moravě.
A v jakých oblastech?
PJ: Bavíme se o rozumném rádiu kolem Olomouce, kde sídlí naše sesterská společnost, ale není to podmínkou. Pokud to půjde, chceme se rozšířit kdekoliv na Moravě. Konkrétnější být nechci, protože výstavba obaloven je i z konkurenčního hlediska citlivá.
Je těžké najít lokalitu na výstavbu obalovny?
PJ: Určitě ano. Lidé samozřejmě nejsou nejšťastnější, když mají obalovnu za humny, musíme hledat vhodné lokality. Složitý je i legislativní proces, především s ohledem na životní prostředí. Ale věříme, že jsme narazili na pár projektů, které dávají smysl.
Obalovny v Čechách nevlastníte sami, chcete jít stejným modelem i na Moravě?
PJ: Přesně tak. Chceme jít stejnou cestou jako ve Chvaleticích. To znamená obalovnu postavit a následně najít partnera.
Toho už máte?
PJ: Sondujeme zájem mezi firmami a podle ohlasů to nevypadá beznadějně.
Kromě Moravy jste plánovali akvizici ve středních Čechách, ta už proběhla?
PJ: Jsme relativně blízko, abychom akvizici dotáhli. Troufnu si říct, že do konce roku bychom měli mít hotovo a budeme rozvíjet silniční produkt i ve středních Čechách.
PRÁCE DOST, CENY ŠÍLENÉ
Rozvíjíte zázemí silniční divize, když se ale podíváte na trh, bude dlouhodobě dost práce? A jak vnímáte situaci u investorů v čele s ŘSD a municipalitami?
Martin Kvirenc (dále MK): V krátkodobém horizontu určité utlumení investic do silničních staveb pociťujeme, a to především u investorů z řad municipalit, nicméně výrazně to kompenzuje stát mohutným rozpočtem SFDI. Pokud se podíváme na plány klíčových silničních investorů, resp. na množství již rozběhlých nebo připravovaných staveb, v horizontu tří let by mělo být zakázek dostatek. Jen tady u nás v Pardubickém kraji se v brzké době budou rozjíždět některé zajímavé stavby, které doplní nově budovanou páteřní dálniční síť. Konkrétně se jedná o silniční přivaděče a obchvaty měst především v okolí dálnice D35 směrem na Moravu.
A v dlouhodobém horizontu?
MK: Pro dlouhodobý horizont je klíčové především to, že projekční příprava silničních staveb běží stále na plné obrátky. Pokud budou připravené projekty, tak věřím, že se stávající tempo investic výrazně nezmění. Mimochodem, když si uvědomíme, jak jsme na tom s dálnicemi a jejich napojením na okolní státy, kde všude schází obchvaty měst, což je mimochodem i případ Pardubic, nebo v jakém stavu jsou silnice nižších tříd, tak se nebojím o práci ani v dlouhodobém horizontu.
Mluvili jste o klíčových tazích v regionu, jaké na nich máte byznysové ambice?
PJ: Jsme firma, která stojí nohama na zemi. Nemáme ambice stavět celé dálniční úseky. To je sousto, na které zatím nemáme kapacitně ani organizačně. Dáváme si proto reálné cíle a soustředíme se na sekundární výstavbu, kam patří hlavně přivaděče a obchvaty měst. Co se týká samotných dálnic, tak se nebráníme spolupráci se zkušenějšími firmami, ale ne za každou cenu.
Na to jsem se chtěl zeptat vzápětí, jak si vysvětlujete nízké ceny soutěží, když je na trhu tolik zakázek?
PJ: Pro nás je to nepochopitelné a je škoda, že je na trhu takový neklid, přestože je na něm finančních prostředků dostatek. Jestli se nemýlím, námitkami jsou zablokované zakázky za nějakých deset miliard korun. A s tím souvisí i cenová hladina, která se ostrým konkurenčním bojem bohužel dostala hodně nízko. Což je nejen z našeho pohledu vzhledem k růstu cen vstupních materiálů šílené.
Jak vám to ovlivňuje letošní marže?
PJ: Musím zaklepat, že na letošek a část příštího roku ještě máme zakázky za relativně slušné ceny, ale co bude dál, záleží na řešení patové situace na trhu. Primárně kolem Metrostavu. Jako silničáři letoškem proplujeme v černých číslech.
O kolik spadly ceny?
PJ: Řádově o dvacet procent. Například loňský a letošní rok je z tohoto pohledu nesrovnatelný.
A o kolik řádově stouply vstupní náklady?
PJ: Dám vám příklad. Na stavbě za 35 milionů korun nám jen náklady na asfaltové směsi stouply o 1,5 milionu korun. Z toho je jasné, že nárůst cen materiálů je enormní. A když to jde proti sobě s pádem vysoutěžených cen, není to úplně radostný pohled. Nemluvě o tom, že je dnes dost těžké predikovat, kam se ceny vstupů do konce roku ještě vyšplhají. To je problém nejen silničářů, ale stavebního průmyslu jako takového. Ceny vstupních materiálů raketově vzrostly napříč celým stavebnictvím.
Jaký obrat dneska dělá v holdingu enteria silniční divize CH&T Pardubice?
MK: Roční výkony divize silničních staveb CH&T Pardubice se stabilně pohybují na úrovni půl miliardy korun. To je sice méně, než jaké jsou finanční obraty u našich divizí kolejových nebo pozemních staveb, ale silniční stavby byly, jsou a nadále budou jedním z klíčových produktových pilířů dopravního stavitelství v rámci celého holdingu enteria. I přes momentálně složitější situaci na silničním trhu očekáváme v letošním roce obdobná ekonomická čísla jako v předchozích letech.
Dá se při současné situaci rozšiřovat tržní podíl?
MK: Potenciál pro další růst našeho tržního podílu v silničních stavbách do budoucna jednoznačně je, ale určitě ne za každou cenu. Klíčovými stavebními kameny jsou pro nás v tomto ohledu pokračující rozvoj vlastních kapacit, další posilování v oblasti technologií a také cílená akviziční politika.
Jaké důležité stavby letos realizujete?
PJ: Důležitá zakázka bude obchvat Kojic, kde jsme součástí sdružení. Technicky zajímavá záležitost hlavně z pohledu zakládání silničního tělesa v mokřadech. To je výzva, na kterou se s partnerem ve sdružení těšíme.
BIM I RECYKLACE
Jak se dá koncepčně a dlouhodobě řešit nedostatek stavebních materiálů?
PJ: Klíčová surovina je pro nás kamenivo v různých formách pro obalovny i přímo do staveb. V tomto směru máme štěstí v našem dodavateli kameniva, kterým je firma Granita. Fungujeme dlouhodobě na přátelské bázi. Ale samozřejmě vnímáme, že zásoby přírodního kamene ubývají a upřímně nevidím, jak bychom to mohli my jako stavební společnosti vyřešit. V dnešní době povolit těžbu v nových lokalitách takřka nelze. Pár firem se s tím již pokusilo něco dělat, ale zatím vždy neúspěšně. Bez politické podpory a změny současné legislativy se nám tu rýsuje velký problém v horizontu, na který už začíná být hodně vidět.
Co recyklace materiálů?
PJ: Tento směr bude rozvíjet naše partnerská společnost ECOREWA, která teď mapuje možnosti, co vše se dá na stavbách znovu použít. Takže recyklace materiálů má u nás určitě velkou budoucnost.
Jak se posunujete v technologickém zázemí firmy?
PJ: Aktuálně máme dvě pokládkové čety a díky akvizici ve středních Čechách bychom rádi vybudovali ještě jednu. Uvažovali jsme i o další, ale vzhledem k nejisté situaci na trhu si říkáme, že si spíše vypomůžeme firmami, které třeba nemají přístup k obalovnám a budou mít volné kapacity.
Investoři začínají tlačit na projektování a stavbu v BIM, jak se na to připravujete?
MK: Musím říct, že ještě nedávno jsme byli ke všemu, co se skrývá za zkratkou BIM, skeptičtí, ale akcelerace v projektové přípravě staveb s využitím 3D modelování a také již konkrétní pilotní projekty u ŘSD i u dalších investorů výrazně pomohly zaměřit naši pozornost tímto směrem. Bude určitě zajímavé, jak si s tím poradíme nejen my, ale všechny subjekty zainteresované do procesu výstavby.
PJ: Ještě bych to doplnil o aktuální zkušenost. V nejbližší době zahajujeme realizaci zakázky průtah Lázněmi Bohdaneč, kde je investorem Správa a údržba silnic Pardubického kraje, která si chce rovněž BIM osahat na konkrétní stavbě. Tak jsem zvědavý, jak si s tím společně s investorem a s projektanty ze společnosti Prodin poradíme. I pro nás je to nová věc a potřebujeme čas, abychom vše vstřebali.
Petr Svoboda
