Ing. Karel Volf, MBA
je přesvědčený obchodní ředitel Metrostavu Karel Volf. V rozhovoru pro Silnice železnice rozebírá, jak je Metrostav připravený na soutěž o výstavbu nové linky metra, proč by měl stát tlačit na snadnější zaměstnávání cizinců a upozorňuje, že cenové odhady investorů zhusta neodpovídají reálným cenám stavebních prací. Dotkli jsme se rovněž aktuálních kauz „Geosan na D1“ a co vedlo sdružení firem k odstoupení od smlouvy na stavbě dálnice D11.
Po letech se konečně zásadněji pohnula stavební legislativa, jak se díváte na změny, které proběhly v loňském roce?
Pozitivně hodnotím hlavně novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Po delší době se poslaneckou iniciativou podařilo prosadit zásadnější změny, které mohou pomoci výstavbě infrastruktury. Zapojily se všechny politické kluby. To je pro mě známkou toho, že problematika politiky zajímá a že ji vnímají jako problém.
Co vám nyní jako významné stavební firmě způsobuje v rámci legislativy největší problémy?
Evergreenem je příliš dlouhé a složité povolování staveb včetně majetkoprávní přípravy. Ale nevstřícná je například také legislativa týkající se zaměstnávání cizinců a procesování změn během výstavby.
Stavební trh kvituje i připravovaný nový stavební zákon, v čem vidíte pozitiva a kde se naopak budete ještě snažit tlačit na změny?
Nový stavební zákon je revoluční, to znamená, že pro mnohé budou rozsáhlé změny nepopulární. Já si ale myslím, že řízení podle stavebního zákona jsou natolik nefunkční, že nic jiného, než revoluční změny, situaci nepomůže. Takže nový zákon podporuji.
Jak moc mohou stavební firmy na nové legislativě participovat a bere zákonodárce vaše připomínky vážně?
SPS, jehož jsme aktivním členem, jako adresát právní úpravy je součástí připomínkování legislativních textů. Myslím, že zákonodárce bere vážně hlavně problém nefunkčnosti povolování, a to je dobře.
Věříte, že se podaří zkrátit povolovací řízení na jeden rok, jak deklarují tvůrci zákona?
Ano, u naprosté většiny povolovacích řízení by to měl být standard. Například v Polsku se to v nedávné době povedlo. Není důvod, proč bychom neměli uspět i tady.
Jaký je podle vás realistický termín, odkdy by mohl nový zákon platit a není termín 2021 příliš ambiciózní vzhledem k složitosti problematiky i vztahů jednotlivých hráčů?
Termín 2021 je ambiciózní, ale není nedosažitelný. Pokud se politici napříč spektrem shodnou, že nový zákon je potřeba, lze termín splnit.
Jaké další normy by podle vás snesly zásadnější změny?
Jak už jsem říkal, změny by měly nastat i v zákoně o zaměstnanosti. Zaměstnávání cizinců tam, kde chybí naše kapacity, by mělo být funkční. Narovnat by se měly i problémy odpovědnosti za zahraniční pracovníky. V současné době zákony přenášejí odpovědnost na české firmy, což není fér.
Jak se díváte na myšlenku vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a v nadřazené formě i samostatného ministerstva stavebnictví?
Ve stavebním řízení musí být někdo, kdo zapíská, když se několik různých odborností nedokáže shodnout, který veřejný zájem je důležitější. Bez Nejvyššího stavebního úřadu, který převezme roli rozhodčího mezi protichůdnými zájmy jednotlivých resortů, postrádá nový stavební zákon smysl. Ministerstvo stavebnictví by dávalo smysl, nicméně si nejsem jist, že takový nápad je v současné době reálně na stole.
S ŘSD často ve sporu
Jste univerzální stavební firma, která dělá pro desítky různých investorů od státu po malé municipality a soukromé firmy. Kdo je pro vás ideální investor?
Ideální investor si váží svých dodavatelů, neustále pracuje na vybalancování smluvních podmínek, hledá si kvalifikované dodavatele, podporuje dodavatele s vlastními kapacitami, sebevědomě řídí změny na stavbách a v neposlední řadě platí včas.
Jaké jsou nyní vaše vztahy s ŘSD, SŽDC a ŘVC?
Pro všechny zmíněné investory v současné době pracujeme. Vztahy máme korektní. Jen bych si zde dovolil malý povzdech, že spolupráce s ŘSD končí na můj vkus příliš často vleklým sporem.
Proč jste se, společně s dalšími firmami, rozhodli odstoupit od smlouvy na D11? Byla situace skutečně tak neúnosná?
Cítili jsme se poškozeni postupem, který proti nám uplatňovalo ŘSD. Byli jsme přesvědčeni, že jsme v právu a nabízeli jsme ŘSD řešení, které mohlo být přijatelným kompromisem pro všechny strany. V této souvislosti bych chtěl poděkovat Ministerstvu dopravy, které pomohlo situaci konstruktivně vyřešit.
Jaký máte názor na řešení situace ŘSD a Geosanu na úseku D1? Dal se problém v rámci současné legislativy vůbec řešit jinak?
Osobně si myslím, že pokud by ŘSD řádně zkontrolovalo kvalifikaci úspěšného sdružení, nikdy by k podpisu smlouvy o dílo nedošlo. Bylo veřejným tajemstvím, že sdružení nedisponuje vlastním finišerem s osádkou pro pokládku betonových vozovek, i když zadavatel požadoval provedení těchto prací vlastními kapacitami. Pokud by investor přistoupil k faktické a nikoliv formální kontrole před podpisem smlouvy o dílo, tak by sdružení vyřadil a jejich nabídku by nehodnotil.
Jak se obecně díváte na aktivity některých zahraničních firem a českých subjektů, které s nimi kooperují? Měl by stát více „chránit“ trh před některými zahraničními subjekty?
Více chránit není potřeba, stačí důsledně uplatňovat stávající pravidla. Pokud se budou investoři soustředit na kapacity jednotlivých dodavatelů, na jejich prokazování a zároveň budou kontrolovat, že firmy, které kvalifikaci prokazují, na stavbách příslušné části skutečně realizují. Pak se na trhu vyvine přirozená rovnováha.
Jaký je rozdíl mezi řízením staveb v zahraničí a v ČR, potažmo na Slovensku?
Rozdíl je relativně velký, ale zase musíme rozlišovat, kde v zahraničí. Každá země je specifická. Je to hodně o řízení kapacit, které řešíme s výrobně-technickým ředitelem. Klíčová je vytíženost, protože není naším cílem do zahraničí expandovat za každou cenu. Zahraniční zakázky vnímáme spíše jako příležitost k uplatnění kapacit.
V čem by se mohl český investor inspirovat řekněme ve Finsku nebo Norsku?
Ve Skandinávii obecně je práce pro investorské organizace vrcholem kariérního postupu. Lidé si této práce váží a postupují velmi zodpovědně. Na druhé straně se v rámci pravidel nebojí rozhodovat a férově řeší všechny problémy, které stavby přináší. Ke claimové agendě přistupují věcně a v souladu se smlouvou.
Příliš nízké ceny
Jak dopadl pro Metrostav rok 2018? Jaký jste měli obrat celé skupiny a jaký je podíl tržeb v ČR, SR a zahraničí?
Metrostav zachytil růst českého stavebního trhu. V roce 2018 se podařilo Metrostavu podepsat zakázky na daném trhu v nejvyšším celkovém objemu za posledních 10 let a dosáhnout nejvyššího obratu za posledních 5 let, a to mimo jiné díky objemově významným zakázkám, jako například dálnice D11, dálnice D35, železniční uzel Plzeň 2, dostavba O2 Arény, modernizace úpravny vody Želivka či výrobní závod Constellium. Celkový obrat byl 22,2 miliard korun. Letos však s ohledem na kapacity s podobným růstem obratu nepočítáme.
Jaká byla rentabilita staveb? Očekáváte, že se zvýší i vzhledem k poměrně rychlému nárůstu cen vstupů a tlaku na platy?
Stavebnictví je obor s velkou setrvačností, takže naše hospodářské výsledky jsou bohužel ovlivněné řadou ztrátových projektů kontrahovaných v roce 2015 a 2016. Navíc růst cen jde ruku v ruce s růstem cen vstupů a nárůstem platů.
Pociťujete, že se ceny narovnávají už v aktuálně vypsaných soutěžích?
Aktuální trend je bohužel takový, že odhady investičních nákladů investora či projektantů neodpovídají reálným cenám na trhu. To mnohdy vede k rušení soutěží.
Skončila doba podsekávání a krvavých cen? Za jakých okolností si může divize Metrostavu dovolit ztrátovou zakázku?
Ztrátové zakázky nemá smysl dělat.
Čekání na metro
Skončily vám Ejpovice, věříte, že se letos rozjede příprava nové trasy metra? Jaký by byl podle vás ideální model přípravy?
Jsem optimista a věřím, že se letos stavba trasy D zahájí geologickým průzkumem. Nejlevnější variantou je ražba TBM v celém úseku tj. Olbrachtova – Písnice. Bohužel nejsou v úseku Nové Dvory – Písnice vyřešeny pozemky pro stavbu stanic. Bude záležet především na rozhodnutí investora, jestli se vydá levnější variantou TBM ražby celé trasy s dodatečnou stavbou některých stanic, či zda bude přijata dražší varianta etapizace trasy dle zajištěných pozemků.
Daří se vám držet pohromadě tým lidí, který pracoval a má zkušenosti s ražbami na trase metra „A“?
Ano, daří a jsem tomu velmi rád.
Jaké stavby letos považujete za nejprestižnější či technicky nejnáročnější?
Finalizujeme stavbu Národního Muzea, letos dokončíme dostavbu O2 Arény, kde vznikne největší kongresový prostor v ČR, dokončíme rovněž 20km úsek dálnice u Gdaňsku, prorazíme 4km tunel na Islandu, stavíme novou filtraci v úpravně vody Želivka, zahajujeme rekonstrukci plavebních komor na vodním díle Gabčíkovo, výrobní hala Constellium v Děčíně. Nádherná hala, kde byla radost sledovat, jak stavba roste, Janáčkovo divadlo v Brně – krásná a pro město významná stavba, kde investor příkladně vedl změnovou agendu, či přeložka potrubního vedení na Vršanském koridoru. Je to zakázka téměř za miliardu a logisticky i technologicky velmi složitá. A další stavby, které jsem kvůli nedostatku prostoru nestihl zmínit. Pracujeme totiž současně na 260 projektech po celé Evropě.
Není tajemstvím, že řada stavebních firem brala zakázky od developerů jen kvůli zachování kapacit a se skřípěním zubů. Jaké jsou nyní vaše vztahy s developery a narovnávají se již ceny stavebních prací?
Naší dlouhodobou strategií je působení jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Jsem rád, že naši investoři si nás vybírají opakovaně a jsem rovněž rád, že s nimi můžeme vést dialog ohledně vyváženosti smluvních podmínek. Ceny sice rostou, ale bohužel nám nárůst nezůstává v marži, ale posíláme ho dál ve formě zvýšených cen materiálů, mezd a subdodavatelů. Navíc se nám i přes zvýšení mezd nedaří nalákat do stavebnictví dostatek mladých kvalifikovaných pracovníků především v dělnických profesích.
Nenudím se
Do Metrostavu jste nastoupil v roce 2004, tzn. hned po škole?
Ne, před nástupem do Metrostavu jsem pracoval v projekční kanceláři a menší zahraniční stavební společnosti.
Jakými pozicemi v rámci Metrostavu jste si prošel?
Pracoval jsem jako stavbyvedoucí, vedoucí projektu a obchodní náměstek jedné z divizí.
Na jakých významných stavbách jste se podílel a jaké jste vedl?
Nile House, Hotel Marriott na letišti, Amazon Court.
Funguje něco jako DNA Metrostavu? Cítíte, že je tady sounáležitost k firmě jiná než jinde?
DNA Metrostavu existuje. I když se fluktuace mírně zvětšuje, pořád u nás lidé dělají nadprůměrně dlouho. Z Metrostavu se „neodchází“. Na druhou stranu konkurence nespí a je na nás, abychom přes personální marketing dokázali mladé lidi přilákat a ukázali jim, že jsme nejlepší firma na trhu.
V čem je vaše hlavní role jako obchodního ředitele celého Metrostavu?
Moje hlavní odpovědnost spočívá v tom, abychom zvolili co nejlepší strategii k získání stavebních zakázek. A to jak z hlediska lidských kapacit, využití strojů, volby vhodných partnerů či použití správných technologií. Vzhledem v tomu, že za rok odevzdáme více jak 700 nabídek, na nudu si nestěžuji.
Jak pracujete se stresem?
Rodina, přátelé, chalupa v Jizerských horách a horské kolo jsou tím nejlepším lékem na jakékoli stresové situace.
