Raketa (© Antonín Malý).
Pražská nádraží a jejich okolí ožila uměním. Letošní Landscape festival přinesl do hlavního města na pět desítek uměleckých a architektonických intervencí a děl renomovaných tvůrců z Čech i zahraničí i studentů uměleckých škol a architektury.
Podtitulem letošního ročníku festivalu je Pražská nádraží ne/využitá a zaměřuje se na proměny lokalit čtyř pražských dopravních a infrastrukturních uzlů – lokalit nákladového nádraží Žižkov, okolí zastávky Libeň a Palmovky, smíchovského nádraží a území mezi Florencí, Masarykovým nádražím a Krenovkou. Nová vyhlídková věž na Smíchově, pocta Egonu Bondymu, interaktivní Vzduchohledna upozorňující na změny v životním prostředí nebo díla zaměřená na mizející zeleň či možnosti využití dešťové vody. Tato místa po dobu čtyř měsíců ožijí například díly Dominika Langa, Čestmíra Sušky, Miloše Šejna, Romana Franty, Lenky Klodové, Matěje Franka, Epose 257, Tima, Benedikta Tolara nebo ateliérů Kamil Mrva Architects, Prodesi/Domesi či ARCHWERK.
„Jednotlivá díla a intervence nejen oživují veřejný prostor, ale přinášejí do některých míst i interaktivní prvky a mnohdy také upozorňují na aktuální témata života ve městě, mezi kterými vévodí v letošním roce oblast ekologie,“ dodává Dan Merta, ředitel pořádající Galerie Jaroslava Fragnera.
Landscape festival vznikl před osmi lety s cílem představovat širší souvislosti architektury, krajiny, veřejného prostoru a umění. Jeho snahou je vytvořit mezioborový dialog nejen českých, ale také mezinárodních odborníků, umělců, politiků a široké veřejnosti.
DOPROVODNÝ PROGRAM A VÝSTAVY
Součástí festivalu budou tradičně až do 20. září také výstavy, mezinárodní seminář o aktivitách ve veřejném prostoru Landscape – City – Public space nebo konference Zelené střechy a fasády – trendy a synergie, po celou dobu budou probíhat Procházky s Josefem Vomáčkou věnované průmyslové minulosti, současnosti i budoucnosti. V září se uskuteční odborné debaty o jednotlivých lokalitách.
ČTYŘI NÁDRAŽÍ, ČTYŘI BROWNFIELDY
Pořadatelé letos pro festival vybrali čtyři nádražní lokality, jež v současné době procházející kompletní urbanistickou a architektonickou transformací, každou v jiné městské části a v jiném stadiu přerodu. Všechny tyto pražské dopravní brownfieldy zaznamenávají čilý developerský i aktivistický ruch, ale hlavně kolem nich vzniká řada otázek ohledně jejich budoucího využití a skloubení původního účelu s novými aktuálními úkoly, jako je například vytvoření nového zázemí pro dostupné bydlení.
Nákladové nádraží Žižkov
V širší lokalitě nádraží vznikne během dekády nová čtvrť se zhruba 20 tisíci obyvateli. Centrem společenského života se stane ojedinělá funkcionalistická nádražní budova. Prozatím se v prostoru u Basilejského náměstí buduje Parková čtvrť a vedou se odborné a politické debaty o podobě podkladové studie.
Palmovka – zastávka Libeň
Dopravně velmi komplikovaná lokalita stále čeká na transformaci v plnohodnotné území a současné aktivity všech zainteresovaných vzbuzují naději. Zatím zde ale stojí torzo od architekta Josefa Pleskota a přes židovský hřbitov si vydupávají cestičku místní bezdomovci. Křižovatka Palmovka zůstává zpustlá, je ale naděje, že se časem podaří naplnit vize náměstí Bohumila Hrabala a celkový urbanistický koncept ateliéru UNIT.
Florenc – Masarykovo nádraží – Krenovka
Nejkomplikovanější dopravní uzel v Praze sice nabízí nostalgickou vzpomínku v kultovním filmu Florenc 13.30, ale rozhodnout, jak vytvářet jeho tvář ve 21. století, není jednoduchý oříšek k rozlousknutí. Cestu částečně naznačuje vítězný projekt mezinárodní soutěže Florenc 21 od sdružení ateliérů A69, UNIT architekti a Igor Marko & Placemakers. S novým kulturně-společenským programem pod Negrelliho viaduktem se snad naplní vize Muzejní míle, která bude začínat na vrchu Vítkov, zahrne například Divadlo Ponec a Železniční muzeum a přivede návštěvníky až na Václavské náměstí.
Smíchovské nádraží
V této lokalitě se dialog mezi odbornou veřejností, investory a politiky vedl v podstatě tak, jak je ve vyspělé Evropě zvykem, a širší lokalita smíchovského nádraží má tak šanci stát se dalším přirozeným centrem Prahy 5. Masterplan od ateliéru A69 je pevným rámcem pro novou urbanistickou strukturu, jejíž zelená osa umožní prostupnost tohoto území i pro pěší.
