Křest kroniky - generální ředitel Jaroslav Heran a prezident František Kočí (zleva)
Byl pátek 1. ledna 1971. V Jihlavě se narodil hokejista Bobby Holík, v USA zakázali televizní reklamy na cigarety. A v Praze byl v rámci podniku Vodní stavby založen národní podnik Metrostav jako specialista na výstavbu pražského metra. Od té doby dal práci desetitisícům zaměstnanců a úspěšně dokončil tisíce staveb. Po revoluci se transformoval na akciovou společnost, v roce 2000 prošel privatizací a později se rozvinul v nadnárodní koncern s univerzálním portfoliem. Dnes je Metrostav největší českou stavební společností a třetím největším stavebním koncernem ve střední a východní Evropě. V letošním roce slaví padesátiny.
„Metrostav vybudoval nejvýznamnější stavby v Česku a disponuje nejrozsáhlejším know-how i technologickým zázemím. Jeho největší bohatství tkví přesto v něčem jiném. V lidech. Metrostav vychoval několik generací české stavební školy, v některých případech dokonce i v přímých rodových liniích. Odráží se to i v zaměstnanecké loajalitě, vždyť v průměru u nás zaměstnanci zůstávají dvanáct let! Oslavu padesátin proto považujeme zejména za oslavu všech spolupracovníků, kteří se na budování největší české stavební firmy podíleli,“ řekl Jaroslav Heran, současný generální ředitel společnosti Metrostav, který ve firmě začínal před 30 lety jako asistent mistra.
„Když se národní podnik měnil na akciovou společnost, věděli jsme, že musíme Metrostav udržet pohromadě a nedopustit, aby se rozpadl na několik malých firem. Bylo nám tehdy jasné, že rozhodnutí, která uděláme, ovlivní budoucnost tisíců zaměstnanců na několik desítek let,“ řekl Jindřich Hess, bývalý ředitel Metrostavu v letech 1988–2001 a současný předseda dozorčí rady.
Do nového tisíciletí již vstupoval Metrostav jako univerzální stavební společnost, která si však udržela významné postavení v podzemním a pozemním stavitelství. V návaznosti na setrvalou expanzi vznikla v roce 2009 Skupina Metrostav jako zastřešující subjekt a ve stejné době se začala společnost významně prosazovat na zahraničních trzích. V současnosti působí v celkem 15 zemích, včetně prestižní Skandinávie.
Podpis Metrostavu nesou nejvýznamnější stavby v Československu i samostatné České republice: Vodní nádrž Želivka, zhruba 80 km jedno- i dvoukolejných traťových tunelů a 45 stanic pražského metra, Nová scéna Národního divadla, tunely a mosty na silničních okruzích v Praze a Brně, Trojský most, multifunkční komplex Quadrio, Národní technická knihovna, oprava Národního muzea, Palmovka Open Park, přeložka Hořanského koridoru a výstavba a rekonstrukce vodních děl a stovek kilometrů silnic, dálnic a železnic.
Za symbolický okamžik zrození Metrostavu lze považovat událost, která se odehrála 7. ledna 1966, tedy pět let před oficiálním vznikem firmy. Byl to první úder sbíječky do vozovky v Opletalově ulici, který slavnostně zahájil výstavbu podpovrchové tramvaje v Praze, předchůdce dnešního metra. Tuto a stovky dalších historek shrnuje speciální kronika, kterou vedení společnosti pokřtilo v pondělí 11. 1. 2021 v 11:11. Publikace má 376 stran a zobrazuje především dobovými fotografiemi nejvýznamnější události z historie firmy.
