Pražský plavební kanál Troja–Podbaba, který byl vybudován na přelomu 19. a 20. století, v současnosti kříží tři propojení s Císařským ostrovem. V březnu 2021 se rozběhla rekonstrukce prvních dvou, která cílila na zabezpečení podjezdných výšek v úrovni 7 m nad vodní hladinou.
Výstavba nové tramvajové trati v horní polovině pražského Václavského náměstí začne letos 29. června a potrvá tři roky. Pro pamětníky to ale zase taková novinka nebude: Tramvaje sice v horní části náměstí nejezdí už 44 let, dřív ale patřily k jeho koloritu i dopravní obslužnosti.
Železniční most v Braníku, který byl zprovozněn v roce 1964, prochází rozsáhlou rekonstrukcí, jejíž klíčová fáze začne těsně po Novém roce. „Od desátého ledna bude na mostě kompletně přerušena doprava a stavební práce budou akcelerovat až do začátku léta, kdy bude zprovozněna první kolej,“ říká Tomáš Kohout ze společnosti Metrostav TBR, která má na starosti nejnáročnější práce na mostní konstrukci.
Osvětlování komunikací, ulic a dalších veřejných prostranství má bohatou historii, kterou formoval technologický rozvoj a společenská potřeba účinného a efektivního zdroje světla během noci. Metropole se prvního stálého osvětlení ulic dočkala v roce 1723 v podobě olejových luceren lemujících cestu na Hrad.
Železniční dopravě slouží už více než 175 let, nyní projde největší proměnou ve své historii: Pražské Masarykovo nádraží čili Masaryčka. Jeho kolejiště překlene unikátní platforma, která zkrátí přístup na nástupiště z okolních čtvrtí a současně nabídne novou odpočinkovou zónu přímo v centru metropole.
Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Celkem jich přes Bubny odcestovalo téměř 50 000, vrátilo se 10 %. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců. Kulturní česko-židovsko-německý trialog zanikl.
Výstavba nové tramvajové tratě od stávající tramvajové smyčky Divoká Šárka po novou smyčku Dědinská v délce přibližně 2,3 km představuje největší novostavbu pražské tramvajové tratě za posledních 20 let, tedy od zprovoznění tramvajové tratě Hlubočepy – Sídliště Barrandov v roce 2003.
Někdy má pocit, že projektování není pro mladé lidi dost sexy. A nerozumí tomu, že politikům je úplně jedno, že v Česku chybí technicky vzdělaní lidé. „Už za Rakouska-Uherska jsme byli průmyslovou velmocí, dnes ale skomíráme. Přitom je technická práce krásná,“ říká v rozhovoru Tomáš Slavíček, generální ředitel SUDOP PRAHA.
Šťastný Hlavák: Tak se jmenuje návrh dánského studia Henning Larsen Architects, který zvítězil v soutěžním dialogu na úpravy území hlavního nádraží v Praze. Jeho hlavní myšlenkou je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy.
Podobu pražského Dvoreckého mostu doplní neokubistické sochy s vodními prvky a speciálním osvětlením. Jejich pořízení schválili pražští radní, přijdou na 8 530 500 Kč. Dokončení spojení mezi Podolím a Zlíchovem pro MHD, cyklisty a chodce se očekává v listopadu 2025.