Články

Ministr dopravy Martin Kupka oznámil, že železniční most na pražské Výtoni nebude nahrazen novou stavbou, ale projde rozsáhlou rekonstrukcí. Rozhodnutí vychází ze závěrů posudku HIA (Heritage Impact Assessment) a doporučení památkářů, podle nichž by přesun či demolice znamenaly nenahraditelnou ztrátu kulturní hodnoty. 

Zbrusu nová železniční stanice Praha-Bubny, nahrazující o pár stovek metrů dál směrem k Vltavě původní stejnojmenné nádraží, začne sloužit cestujícím už v pondělí 4. srpna. Metropole se tak po čtyřiceti letech dočkala nového nádraží, navíc evropského formátu. Na trase přibude také nová železniční zastávka Praha-Výstaviště.

V sobotu 21. prosince 2024, ve cca 11:55 hodin, projel pravou troubou tunelu Pohůrka policejní vůz a za ním následovali první civilní uživatelé nově otevřeného úseku dálnice D3 Úsilné – Kaplice nádraží.

Ta zpráva nás všechny šokovala a dlouho jsme se jí zdráhali uvěřit: Ve věku pouhých 55 let nás ve středu 7. května náhle opustila první dáma mostařského oboru, projektantka paní Dana Wangler. 

Do zahájení provozu další části tratě z centra Prahy na letiště zbývají necelé tři měsíce. Správa železnic na obnově tratě pracuje dva roky. Vznikají na ní i dvě zbrusu nová nádraží. Bubny a Výstaviště se oproti umístění historické budovy posunuly blíž k Vltavě, Výstaviště umožní nástup a výstup u vstupu do Stromovky zcela nově. 

Po dokončení rozsáhlé opravy severního mostu včetně jeho zesílení dodatečně vloženými předepnutými kabely byl definitivně Barrandovský most uveden do plného provozu bez dopravních omezení v neděli 24. 11. 2024. Rekonstrukce mostu na této dopravně nejzatíženější silniční komunikaci v Praze, kterou projede každý pracovní den až 150 tisíc vozidel, proběhla za provozu.

Železniční trať č. 120 Praha–Rakovník spojuje hlavní město Prahu a největší středočeské město Kladno. V současnosti se jedná o neelektrifikovanou jednokolejnou železniční trať, která svou kapacitou již nestačí požadavkům na intenzivní dopravu v pražské příměstské aglomeraci.

Správa železnic představila veřejnosti budoucí podobu nových tratí v pražském železničním uzlu. Ze studie proveditelnosti vybrala Centrální komise Ministerstva dopravy variantu se dvěma samostatnými trasami v tunelech a s dvoupatrovou centrální stanicí pod hlavním nádražím. Navíc ji doplnila o další čtyři podzemní zastávky.

Hlavním cílem projektu je přestavba nádraží Praha-Bubny, vybudování zastávky Praha-Výstaviště a zdvoukolejnění a elektrizace trati mezi nimi v délce asi 1,3 kilometru. Návrh nového stavu respektuje budoucí plánovanou zástavbu v lokalitě Bubny-Zátory a trať je vedena z velké části po mostních estakádách.

Železniční most na jedné straně spojuje vltavské břehy v Praze u Výtoně pod Vyšehradem a Smíchov, na druhé straně od nepaměti rozděluje lidi v otázce na svou podobu. První se postavil v letech 1871–1872 a od počátku byl kritizován pro své estetické kvality nebo narušení vyšehradského panoramatu.