Články

V Přerově došlo na počátku května k dlouho očekávané události, kterou bylo zprovoznění estakády přes železniční koridor. Mostní dílo v délce téměř 560 m je součástí mimoúrovňového křížení a leží na silnici I/55, která je kvůli dosud chybějící části dálnice D1 hlavní dopravní tepnou města.

V článku je popsána lávka přes Ohři. Jedná se o nový objekt v místě bývalého mostu, ze kterého nebyla použita žádná jeho část. Lávka z oceli, dřeva a betonu slouží především turistům a cyklistům, protože je součástí místní cyklostezky.

Jedním z rozhodujících okamžiků pro rozvoj železniční sítě ČR bylo schválení studie proveditelnosti „Modernizace trati Brno – Přerov“ Centrální komisí Ministerstva dopravy ČR ve variantě M2 a následné zadání zpracování dalších projektových stupňů.

Stávající mostní objekt mezi Kladrubami nad Labem a Řečany nad Labem slouží od roku 1926. Mostní konstrukce je od roku 2015 pravidelně sledována diagnostickým průzkumem a analýzou provozního stavu.

Povětrnostně odolná ocel, kterou není potřeba natírat. To není nereálné přání architektů, projektantů a investorů. Ve světě se používá už několik desítek let. V České republice se vývoji a výrobě patinující oceli věnuje hlavně společnost VÍTKOVICE STEEL.

Stavba nové lávky přes Labe v Nymburce vrcholí. V průběhu včerejšího dopoledne stavbaři ze speciální lodi vyzvedli střední část mostní konstrukce, která s definitivní platností potvrdila, že práce postoupily do závěrečné etapy.

Stavba „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor – II. část, úsek Veselí nad Lužnicí – Doubí u Tábora“ je jednou ze souboru staveb IV. železničního tranzitního koridoru a je charakterizována velkým množstvím mostních objektů.

Národní a státní podnik Metrostav, později Metrostav a.s. funguje již padesát let. Svůj úspěch postavil na profesionalitě, důvěryhodnosti a stabilitě.

Na základě výsledků veřejné soutěže se firma EDIKT a. s. stala dodavatelem rekonstrukce mostu III/1024 Řitka. Jedná se o most přes dálnici D4 a objednavatelem je KSÚS Středočeského kraje.

Segmentových mostů z osmdesátých let minulého století je v Česku nemalé množství. V současné době je řada z nich ve špatném stavu a za cca 30 – 40 let služby neprošly větší rekonstrukcí. Článek na příkladu mostu v ulici Slánská v Praze ukazuje možnost zesílení komorových segmentových mostů.