Články

V květnu 2019 odstartovala v rámci nově budovaného obchvatu Velkého Beranova výstavba mostního objektu SO203 – Most přes levostranný přítok Henčovského potoka v km 0,787.

Říká v rozhovoru pro Silnice železnice Jan Kabelka, vedoucí Provozu mostních konstrukcí, který má s rychlou a náročnou výstavbou zkušenosti mj. z polské Varšavy nebo mostu Vysočina na dálnici D1.

Dlouho očekávaná dostavba západního okruhu Statutárního města Plzeň je v plném proudu. Sdružení firem BERGER BOHEMIA a Metrostav pracují na 1,2 km dlouhé estakádě a celkem postaví 3,5 km nové silnice, která spojí ulici Křimická s Karlovarskou třídou. Nový obchvat by měl sloužit od roku 2023 a jeho součástí je i výstavba čtyř mostů, tří biokoridorů a tří křižovatek.

Článek popisuje vývoj projektu a proces výstavby mostu na silnici I/52 na hrázi přes střední nádrž Nové Mlýny, kde most úzce navazuje na přelivný objekt s horní hrází u obce Pasohlávky. Jde o hlavní dopravní tepnu z Brna do Mikulova, na hranice s Rakouskem.

Nymburčané budou moci od letošního podzimu přecházet Labe po nové lávce, kterou mimo vizuální atraktivitu charakterizuje také neobvyklá technologie výstavby.

Přestože s hořínským zdvižným mostem pohybují stavbaři Metrostavu již několik týdnů kvůli stavební logistice a nejrůznějším testům, uprostřed dubna šlo o mimořádnou chvíli. Okamžik, na který se čekalo dva roky od zahájení výstavby. Proběhl první oficiální zdvih pomocí počítačového řídicího systému.

Firma Link projekt se díky dlouhodobé spolupráci s francouzskou firmou Matière, která trvá již více než 10 let, má možnost podílet na projektech realizace mostních estakád pro městské rychlostní komunikace budované v hustě obydlené oblasti metropolitní Manily, hlavním městě Filipín.

Další seminář z „dílny“ vzdělávací instituce SEKURKON s.r.o. je zaměřen na návrh a výstavbu monolitických železobetonových a předpjatých mostů (zakládání, spodní stavba, nosná konstrukce), spřažené ocelobetonové konstrukce.

Modernizace trati mezi vinohradskými tunely a Hostivaří je považována za železniční stavbu desetiletí, promění totiž starou dvoukolejnou trať v nové ose prostoru po dlouhá léta nevyužívaném seřaďovacím nádraží na první čtyřkolejnou železnici v Česku. Pro hlavní město tak bude výrazným městotvorným prvkem, jak je tomu u staveb podobného charakteru v jiných velkých evropských aglomeracích.

I přes nelehkou situaci a nutnost dodržování přísných protiepidemických opatření se na trati západně od Brna pracuje naplno. Vznikají nové mosty, podchody a nástupiště, pracovníci sdružení Skanska a Elektrizace železnic také pokračují v přípravách na zdvoukolejnění počátku tratě od Střelic do Zastávky.