Projekt VMO Žabovřeská je zásadní dopravní stavbou především pro její místní význam.
Jak se staví velké dopravní projekty v husté městské zástavbě? Čím se liší od běžné výstavby silnic a dálnic? A co na to místní obyvatelé? O tom jsme si povídali s Ing. Ludvíkem Šumberou, ředitelem závodu Morava Jih EUROVIA CZ, člena Skupiny VINCI Construction CS.
V posledních letech se váš závod podílel na několika významných dopravních stavbách v Brně. V čem se realizace velkých projektů v hustě zastavěném městském prostředí liší od běžné výstavby silnic a dálnic?
Skupina VINCI Construction CS má rozsáhlé zkušenosti s výstavbou silnic, dálnic, mostů, například z nedávné modernizace dálnice D1 i z výstavby městských komunikací v Brně a okolí.
Obecně jsou práce za provozu, a to bez ohledu na to, zda jsou ve městě či mimo něj, velmi náročné, a to jak na logistiku, tak i bezpečnost. Ve městech jsou tyto faktory ještě umocněny. Zde se naše práce potkávají navíc s místními obyvateli.
Je velmi náročné plánovat a realizovat rozsáhlé stavební práce na omezeném prostoru, kde se pohybuje běžný provoz a žijí obyvatelé.
Jaké jsou dnes největší výzvy při realizaci dopravních staveb ve velkých městech?
Bezesporu je to vlastní logistika stavby a její bezpečná realizace.
Nakolik musí stavební firmy při podobných projektech zohledňovat požadavky obyvatel, samosprávy a provozu ve městě?
Před každým zahájením prací probíhá obvyklé stavební řízení dle legislativy ČR. Současně v době plánování staveb probíhají vzájemná jednání, kterých se účastní všechny dotčené strany, kdy se požadavky sbírají, vyhodnocují, a pokud je to jen trochu možné, je vždy snaha požadavkům vyhovět, byť to nelze vždy a ve všech případech.
Nedávno byla dokončena stavba VMO Žabovřeská. Jaké místo podle vás tento projekt zaujímá mezi dopravními stavbami, které EUROVIA CZ v posledních letech realizovala?
Projekt VMO Žabovřeská je zásadní dopravní stavbou především pro její místní význam. Pro sdružení firem, které stavbu realizovaly (EUROVIA CZ, Hochtief a Subterra), to byla obrovská zkušenost.
Čím byla tato stavba z technického hlediska výjimečná?
Toto dílo ve zkratce zahrnovalo výstavbu nového tunelu s realizací nové tramvajové trati, modernizaci a rozšíření související komunikace na čtyřpruh a rozsáhlé práce na okolním terénu, který je velmi členitý se skalním masivem z jedné strany a řekou Svratkou ze strany druhé.
Nad částí komunikace byla vybudována silniční galerie, tak aby vše bylo zasazeno do stávajícího prostoru. Nad touto galerií jsou vybudovány stezky pro pěší s výhledem na okolí.
Mezi komunikací a řekou vznikla nová cyklostezka částečně vysunutá nad hladinou řeky. A to za veřejného provozu. S odstupem můžeme říct, že přes všechna specifika této stavby se dílo podařilo, a pevně věřím, že i místní to ocenili.
Jak složité bylo provádět práce za současného zachování provozu v jedné z dopravně nejvytíženějších částí Brna?
Šlo de facto o chirurgickou práci. Přesné plánování prací a logistika při běžném provozu s maximálním důrazem na bezpečnost všech byla pro tento projekt naprosto klíčová.
Která část projektu představovala pro realizační tým největší výzvu?
Výzvou byla výstavba tunelu, která zahrnovala také plánované a řízené odstřely skalního masivu v blízkosti stávající zástavby, kde bylo nutné provádět podrobný monitoring.
Jaké technologie nebo stavební postupy se na projektu osvědčily?
V průběhu výstavby byly použity obvyklé a osvědčené stavební postupy dle zákonných technických i technologických postupů, jak nám předepsala projektová dokumentace.
Zajímavostí byly zmíněné řízené odstřely skalního masivu, které prováděli specialisté tak, aby co nejméně zasáhly do okolí. Prováděli jsme také práce v řece a pod hladinou na utěsnění larsenových stěn za pomoci potápěčů.
Existuje situace během realizace, na kterou budete vy i váš tým obzvlášť vzpomínat?
I když obecně máme raději zahájení stavby, protože to pro nás znamená práci, v případě staveb, jako byla VMO Žabovřeská, jsme rádi, když je dílo úspěšně hotové.
V současnosti se podílíte na výstavbě tramvajové trati Kamechy. Jaký význam má tento projekt pro rozvoj západní části Brna?
Ano, v loňském roce jsme jako lídr sdružení EUROVIA CZ, Marti zahájili práce na nové tramvajové trati Bystrc–Kamechy. Jedná se o rozšíření dopravní obslužnosti části města s jeho centrem a to je dle mého názoru vždy významné pro kvalitu života v jakémkoli městě.
V čem je tato stavba specifická ve srovnání s běžnými silničními projekty?
Tato stavba má několik specifik, ať už je to její realizace podle konceptu Design & Build, či výstavbou tunelu v zastavěné části sídliště Bystrc.
Jak náročná je realizace tunelových objektů v městském prostředí?
Realizace jakékoli stavby v zastavěné oblasti je velmi náročná a klade velké nároky technické, ale i lidské. Snažíme se práce provádět co nejvíce ohleduplně k okolí a místní pravidelně informovat, co a kdy budeme provádět.
V jaké fázi se projekt aktuálně nachází a jaké klíčové milníky čekají stavbu v následujících měsících?
Pracujeme v celé délce úseku. Provedli jsme přeložky inženýrských sítí, zemní práce. Nejvíce viditelná je realizace tunelových objektů, kde probíhá ražba. Na začátku června jsme se již dostali na konce tunelové trouby a k jejímu proražení. Následovat budou práce na technologické části tunelu. Práce probíhají po etapách, kdy se s vývojem prací také mění opatření v okolí.
Pokračují práce na nové kanalizaci, retenčních nádržích, vodovodu, veřejném osvětlení a přes léto v době výluky tramvaje vybudujeme novou smyčku Ečerova. Zahajujeme práce na opěrných stěnách v zářezu tramvajového tělesa i výstavbu měníren pro řízení provozu. Na konci úseku jsme zahájili práce na smyčce Kamechy. Současně budujeme lávky pro pěší přes TT, Kuršova–Vejrostova a Listnatá–Přírodní.
Některé objekty provádíme přednostně, jako nedávno zprovozněný most přes TT, Kuršova–Vejrostova, následovat bude Most přes TT, Šemberova–Vejrostova. Zásadním milníkem stavby je zprovoznění tramvaje do konce roku 2027.
Jak velkou roli dnes při řízení podobných projektů hrají digitální technologie a moderní systémy plánování?
Digitální technologie pronikly i do stavebnictví. Pomáhají nám při provádění prací, především co se týká vybavení strojů – využíváme například 3D navádění strojů. Jsou pomocníkem při administraci prací a podobně.
Byť nové technologie vítáme a využíváme, pomáhají nám zefektivnit některé naše procesy a úkony, přesto pro stavebnictví zůstává a vždy zůstane nejpotřebnější člověk. Stavebnictví se bez lidí nikdy neobejde.
Očekáváte, že budou městské dopravní stavby v příštích letech stále složitější z hlediska technického řešení i organizace?
Tak jak městské aglomerace přibývají a rostou, předpokládám, že práce v intravilánu budou složitější na organizaci. Práce budou probíhat na menších prostorech, s vyššími požadavky na čas a minimalizaci dopadů stavební činnosti. Osobně se obávám, že v tomto brzy narazíme na limity technické i lidské.
Jaké trendy podle vás budou v oblasti výstavby městské infrastruktury dominovat v následujícím desetiletí?
Už nyní je patrný nárůst výstavby městské veřejné infrastruktury, jako jsou tramvajové trati. U městských komunikací lze předpokládat nárůst projektů s požadavkem na zkapacitnění stávajících komunikací či jejich rekonstrukce.
Na které projekty realizované vaším závodem jste nejvíce hrdý?
Těžko se mi vybírá. Ať jsou to stavby menší pro zkrášlení našich míst, kde bydlíme, obchvaty měst, nebo stavby většího rozsahu jako modernizace D1, VMO Žabovřeská, která získala titul Stavba roku 2025 jak v celorepublikové soutěži, tak v Jihomoravském kraji.
Každá z těchto staveb má svoje specifika a technickou náročnost. A každá zanechala nějaké vzpomínky. Jedno je ale spojuje, a to jsou moji kolegové a kolegyně, kteří zvládají vše vždy dovést ke zdárnému konci ke spokojenosti širší veřejnosti. A na to jsem hrdý.
Pokud byste měl vybrat jednu věc, která rozhoduje o úspěchu velké dopravní stavby v městském prostředí, co by to podle vás bylo?
Vybrat jednu věc je složité. Rozhodně je to souhra několika faktorů. Kdybych měl vybrat, tak je to pečlivé plánování do posledního detailu a zkušené týmy, které se umějí rozhodovat.
