Dan Kurucz, ředitel Alstom Czech Republic.
Budoucnost kolejové dopravy v Česku se láme na několika frontách – od automatizace metra přes zavádění ETCS až po hledání optimálního bezemisního pohonu regionálních vlaků. Klíčovým faktorem přitom podle Dana Kurucze, ředitele Alstom Czech Republic, není samotná technologie, ale její efektivní integrace a řízení v celém životním cyklu.
Jakou roli chce Alstom sehrát v tendru na plně automatizovaný systém pro linky C a D pražského metra?
Projekt je mimořádně náročný – Praha volí brownfield a smíšený provoz, tedy kombinaci stávajících vlaků a nových autonomních jednotek na jedné lince. To klade extrémní nároky na koordinaci provozu vozidel, infrastruktury i zabezpečovacích systémů. Takto komplexní kombinace automatizace a stávající infrastruktury je v evropském kontextu spíše výjimečná a představuje jeden z technologicky nejnáročnějších projektů svého druhu.
V praxi to znamená buď retrofit starších souprav, nebo souběžný provoz dvou zabezpečovacích systémů. Situaci komplikuje i plán přesunů vozidel mezi linkami s odlišným zabezpečením.
Naším cílem je nabídnout řešení, které bude technicky vyspělé, dlouhodobě udržitelné a bezpečné. Do tendru vstupujeme s ambicí přinést know-how z obdobných projektů a schopnost integrovat nové systémy do existující infrastruktury. Takto komplexních projektů je v Evropě jen omezený počet.
Praha požaduje bezobslužný provoz. Jaké reference můžete nabídnout?
Jde o úroveň GoA4, tedy nejvyšší stupeň automatizace. Naše řešení fungují v řadě měst – od Istanbulu po Lille, Lyon, Lausanne nebo Budapešť. Důležité je, že nejde jen o nové linky, ale i o integraci do existující infrastruktury, což je velmi blízké pražskému scénáři.
Je větší výzvou technologie, nebo integrace?
Jednoznačně integrace. Výroba vozidel je dnes zvládnutá, ale sladění vozidel, zabezpečení infrastruktury, dep a údržby do jednoho funkčního celku – zvlášť ve smíšeném provozu – je rozhodující.
Jak velký význam má dlouhodobý servis?
Zásadní. Nejde jen o opravy, ale o preventivní a korektivní údržbu celého systému včetně softwaru. V horizontu desítek let se technologie vyvíjejí, například v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jasný servisní model je velmi důležitý. V konečném důsledku může právě kvalita servisu a celkové životní náklady hrát větší roli než pořizovací cena.
Bude servisní zázemí v ČR?
Ano, v depu Kačerov, do budoucna i v Písnici.
Jak složité je převést linku C na plně automatický provoz?
Velmi. Jde o nejvytíženější linku, kde si cestující jen těžko dokážou představit omezení. Instalace nástupištních dveří sama o sobě vyžaduje zásadní úpravy infrastruktury a velmi přesné zastavení vlaků. Realizace může probíhat po úsecích nebo v nočních výlukách. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že etapizace je efektivnější, i když přináší viditelnější omezení.
Dan Kurucz
je generálním ředitelem společnosti Alstom Czech Republic od roku 2021. Dlouhodobě působí v oblasti kolejové dopravy a železničních technologií, kde se podílel na rozvoji projektů v oblasti zabezpečovací techniky, kolejových vozidel i servisních služeb.
Ve své práci prosazuje systémový přístup k dopravním projektům s důrazem na integraci jednotlivých technologií, interoperabilitu a řízení celého životního cyklu vozidel a infrastruktury. Ve vedení firem klade důraz na týmovou spolupráci, dlouhodobou strategii a odpovědnost.
Inspiraci čerpá také ze sportovního prostředí – jako trenér se věnuje ženskému basketbalu na ligové i reprezentační úrovni.
Jsou bateriové vlaky dlouhodobým řešením?
Česko je ideální „laboratoř“ – má rozsáhlou síť i velký podíl neelektrifikovaných tratí. Elektrifikace je investičně nejnáročnější a vyplatí se hlavně na vytížených tratích. Pokud bychom nebrali v potaz emise, pak by na některých regionálních tratích ekonomicky nejlépe stále vycházel diesel. Typickým příkladem jsou tratě s delšími neelektrifikovanými úseky a náročným profilem, kde kapacita baterií rychle naráží na své limity. Pro část tratí dávají smysl baterie, pro jiné by lépe vycházel vodík. Česká republika se rozhodla primárně pro baterie. Vnímáme je spíše jako přechodovou technologii.
Jak vidíte v železniční dopravě vodík?
Technologicky jde o velmi čisté řešení bez nutnosti infrastruktury podél tratě. Problém je dnes ekonomika výroby „zeleného“ vodíku a regulační rámec – například využití levnějšího vedlejšího vodíku z průmyslu není možné. Bariéry dnes nejsou technologické, ale systémové – a právě jejich odstranění bude rozhodující pro další rozvoj. Dlouhodobě ale vidím ve vodíku velký potenciál, zejména tam, kde elektrifikace ani baterie nedávají smysl.
Jsou regionální tendry dostatečně atraktivní?
Atraktivita závisí na rozsahu. Malé a technicky složité zakázky zvyšují cenu, protože neumožňují využít výhody sériové výroby. Smysl by dávala větší koordinace objednávek zadavatelů dopravy – větší objem může snížit cenu na jednotku výrazně.
Zvyšuje otevření trhu kvalitu soutěží?
Prostředí se postupně profesionalizuje. Zadání jsou přesnější a objevuje se snaha jasněji oddělovat stavební a technologickou část. To může vést k efektivnějším soutěžím.
Co dnes rozhoduje o úspěchu v tendru?
Klíčová jsou hodnoticí kritéria. Pokud zohledňují celý životní cyklus – tedy nejen cenu, ale i provoz, údržbu a modernizace – dává soutěž smysl.
Jak hodnotíte tempo zavádění ETCS v ČR?
Česká republika patří v této oblasti mezi nejpokročilejší státy v Evropě a zvolila i výhradní provoz. Systém dosahuje spolehlivosti kolem 99,8 %, což je velmi dobrý výsledek. Zavedení výhradního provozu bylo náročné rozhodnutí, ale praxe ukazuje, že systém funguje stabilně a přináší reálné zvýšení bezpečnosti.
V čem je vaše řešení odlišné?
Disponujeme více typy zabezpečovacích systémů a klíčová je interoperabilita – naše technologie dokážou spolupracovat i s řešeními jiných výrobců.
Je česká síť připravena na výhradní provoz pod ETCS?
Ano. Připravenost je dnes velmi dobrá a dále se zlepšuje. ETCS představuje maximální úroveň bezpečnosti.
Čím si vysvětlujete popularitu lokomotiv Traxx?
Kombinací výkonu, nízkých nákladů na provoz a údržbu a interoperability napříč Evropou. Pro dopravce je klíčová spolehlivost a efektivita provozu.
Jak se liší požadavky nákladních a osobních dopravců?
Hlavně v maximální rychlosti a trakční charakteristice. Jinak jde spíše o konfiguraci.
Jak vidíte budoucnost vysokorychlostních tratí?
Jsou nezbytné pro napojení Česka na evropskou síť. Smysl mají v kontextu osy Berlín–Vídeň i severojižního spojení přes Brno a Ostravu.
Alstom
Společnost Alstom patří mezi největší světové výrobce v železniční dopravě. Dodává komplexní řešení – od vysokorychlostních, regionálních nebo příměstských vlaků, metra, jednokolejek, tramvají až po komplexní dopravní systémy, dlouhodobý servis a údržbu, infrastrukturu, zabezpečovací techniku a digitální mobilitu – Alstom nabízí svým různorodým zákazníkům nejširší portfolio v celém odvětví. Působí v 63 zemích a zaměstnává více než 86 tisíc lidí.
Alstom v České republice patří mezi významné dodavatele zabezpečovací techniky včetně systému ETCS a podílí se na modernizaci železniční infrastruktury i vozového parku. Z méně známého hráče se v posledních letech stal respektovaným a konkurenceschopným partnerem ve významných tendrech.
Od roku 2021 Alstom provozuje výrobní závod v České Lípě, jehož historie sahá až do roku 1918. V současnosti zaměstnává více než 1 400 lidí, což z něj činí jednoho z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu. Závod patří mezi největší výrobní podniky železničních vozidel ve střední a východní Evropě a zaměřuje se na výrobu komponentů pro příměstské a regionální vlaky, jednopodlažní i dvoupodlažní vozy, lehká kolejová vozidla a tramvaje. Součástí českých aktivit je také působení na zkušebním okruhu ve Velimi, jednom z nejmodernějších železničních testovacích center v Evropě, kde Alstom dlouhodobě testuje nové jednotky a provozuje vlastní tým specialistů.
Kam se trh posune za pět let?
Čeká nás proměna regionální dopravy, nové technologie i velké soutěže. Rozhodující přitom bude schopnost propojit nové technologie s existující infrastrukturou – tedy přesně ta disciplína, která bude formovat celý trh v příštích letech.
A kde na tom trhu vidíte společnost Alstom?
Realisticky očekávám, že uspějeme v některých klíčových tendrech. Za posledních pět let jsme se na českém trhu posunuli z pozice méně známé firmy na respektovaného hráče s konkrétními referencemi a průmyslovým zázemím v zemi.
Tento trend bychom chtěli v následujících letech dále rozvíjet. Alstom chce v Česku hrát dlouhodobou roli i výrobně – rozvíjet závod v České Lípě a zvyšovat podíl přidané hodnoty.
