Stanice metra Muzeum je místem neustálého pohybu.
Jsou stanice, kterými člověk jen projede. A pak je tu Muzeum. Místo, kde se Praha každé ráno nadechuje, kde se turisté poprvé rozhlédnou po městě a kde Pražané automaticky zrychlí krok. Přestupní stanice pod Národním muzeem není jen dopravním uzlem – je symbolem centra metropole, které nikdy úplně neusíná.
Právě tady se střetává historie s každodenností. Nad hlavami cestujících stojí monumentální budova Národního muzea, po Václavském náměstí proudí davy lidí a pod zemí se kříží dvě nejdůležitější linky pražského metra – A a C. Stanice Muzeum byla otevřena po částech v letech 1974 a 1978 a od prvních dnů bylo jasné, že půjde o jednu z nejvýznamnějších stanic celé sítě.
Na rozdíl od některých hluboko ukrytých stanic působí Muzeum překvapivě otevřeně. Část linky C vznikla mělce pod zemí přímo pod magistrálou a její velkorysý prostor bez sloupů měl už od začátku reprezentativní charakter. Nešlo jen o dopravu – tehdejší architekti chtěli vytvořit stanici, která bude důstojným vstupem do centra socialistické metropole. Stěny obložili mramorem dovezeným ze Sovětského svazu i českými kameny a celé nástupiště dostalo téměř slavnostní atmosféru.
Když se o čtyři roky později otevřela i linka A, vznikl zde jeden z nejslavnějších přestupů v Praze. Každý, kdo někdy spěchal z červené na zelenou, si vybaví dlouhé eskalátory, nekonečný proud lidí a charakteristický ruch, který k Muzeu patří stejně jako socha svatého Václava nahoře na náměstí.
Tajný salonek pro významné delegace
Stanice ale ukrývá i řadu zajímavostí, které většina cestujících nikdy nevidí. Například speciální reprezentativní salonek, který vznikl už při otevření stanice v 70. letech. Sloužil pro návštěvy významných delegací a po rekonstrukci v roce 2015 se používá dodnes.
Málokdo také ví, že při stavbě stanice pomáhal v roce 1973 dokonce vrtulník Mi-8. Kvůli komplikované výstavbě v horní části Václavského náměstí totiž bylo potřeba usazovat ocelové konstrukce netradičním způsobem. Stavba metra v centru Prahy tehdy patřila k největším dopravním projektům v historii města.
Ačkoliv Muzeum denně využívají desetitisíce lidí, stanice si stále drží zvláštní atmosféru. Možná za to může její poloha přímo pod jedním z nejdůležitějších míst v centru Prahy. Václavské náměstí bylo svědkem demonstrací, oslav i historických zlomů a metro pod ním všechno tiše absorbovalo. Každý den tu končí noční návraty domů, začínají pracovní schůzky i první turistické výpravy po Praze.
Služební tunely a modernizace
Zajímavostí je také propojení tratí A a C služebními tunely, díky nimž mohou mezi linkami přejíždět soupravy metra. Běžným cestujícím zůstávají tyto spojky skryté, ale pro fungování celého systému jsou zásadní.
Stanice Muzeum se během let několikrát modernizovala. Rekonstrukcí prošly eskalátory, osvětlení i část nástupišť. V posledních letech se mění i okolí samotné stanice. Horní část Václavského náměstí čeká rozsáhlá proměna a upravují se také vstupy do metra.
Přes to všechno zůstává Muzeum hlavně místem neustálého pohybu. Stanicí, kde se Praha každý den potkává sama se sebou. A možná právě proto patří mezi ty zastávky pražského metra, které si člověk pamatuje celý život – i když jimi často jen spěchá dál.
Autor: Martina Miláčková
www.kymbudu.cz
