Pardubickým silničářům se osvědčilo použití tichých krytů vozovek

publikováno:
autor:

Asfaltové souvrství na komunikaci je z hlediska jednotkové ceny nejdražší položka v silničním stavitelství. Dražší už je jen čtverečný metr pořízení mostu. Z pohledu tohoto majetku, který spravuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje, kterých je přes 800, se jedná o minoritní položku vůči ploše silnic. „Pardubický kraj vlastní přes 3000 km silnic II. a III. třídy. Při vynásobení této délky v průměrné šířce 6 metrů vozovky se jedná o obrovskou plochu. Při vysoké jednotkové ceně je tedy položka do živičné vrstvy nejdražší v silničním hospodářství Pardubického kraje,“ přiznává senátor a první náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš.

Asfaltovému souvrství je věnována prioritní pozornost. Samospráva Pardubického kraje věnuje tomuto tématu vysoký stupeň péče. Z iniciativy senátora a prvního náměstka hejtmana Pardubického kraje Michala Kortyše vzniká technické sjednocení této záležitosti. Mělo by také dojít k uplatnění nejmodernějších a inovativních poznatků v této oblasti. Je to otázka nejen fyzikálně mechanických vlastností samotné asfaltové směsi, ale použití podpůrných stavebně technických prvků do této oblasti. Jedná se například o geomříže, či asfaltové membrány a podobné další inovační věci.

U asfaltu je pozornost věnována několika parametrům. Jednak jsou to protismykové vlastnosti, které jsou primární pro bezpečnost a plynulost silničního provozu. Dále je to otázka environmentálního posouzení. V tomto případě se používají tiché kryty vozovek. Třetí skupina jsou fyzikální a technické parametry silnic, aby živičná souvrství byla co nejtenčí, ale životnost byla stejná jako u tlusté vrstvy, ne-li delší. Toto znamená minimalizaci spotřeby kameniva. Jedná se tedy o uhlíkovou stopu, kamenivo je nepředstavitelně energeticky náročná záležitost. Velmi drahou položkou je také asfaltové pojivo.

„V této oblasti Pardubický kraj vykonal mnoho práce. V zásadě od prvních pokusných úseků se přešlo až k realizační fázi. V dnešní době uskutečňujeme tiché kryty v celých průtazích obcí v Pardubickém kraji. Před osmi lety byl tichý asfaltový kryt položen od mostu Pavla Wonky na Hradecké ulici v Pardubicích až po okružní křižovatku u Globusu,“ dodal ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

Dalším technickým prvkem jsou membrány, které slouží k tomu, aby vyrovnaly nerovnosti podkladní vrstvy. Je to i z důvodu, aby obrusná vrstva mohla být položena co nejtenčí. Asfaltovým krytem totiž už nelze vyrovnávat prakticky žádné nerovnosti. Rovinatost vozovky musí vzniknout v podkladní vrstvě. Membrány slouží tedy k vyrovnání, ale také k tomu, že konstrukční vrstvy trpí určitým stupněm nedokonalosti. Nedokonalost vytváří poruchy, které vznikají v podloží a propisují se do obrusné vrstvy, většinou formou deformací nebo trhlin. K tomu, aby se zabránilo k průpisu daných poruch zespodu a nemuselo se jít do velmi drahých oprav konstrukčních vrstev a živičného souvrství, se používají membrány. Ty zabraňují propisu poruch ze spodu. Membrány se pořizují za úplně jiné finanční prostředky, než by se řešilo klasicky, tedy opravou. Speciální membrána dokáže podchytit až devět poruch z deseti.

Tyto technologie jsou používány a velmi se osvědčily. Pokud se podíváme do budoucnosti, tak v dnešní době silničáři Pardubického kraje už připravují obnovu tichého krytu v Pardubicích. Přeci jen životnost takto využívaného povrchu, který je v centru Pardubic, je okolo osmi let. Na této komunikaci projede denně mimo víkendů přes dvacet tisíc automobilů. Správa a údržba silnic Pardubického kraje hledá způsob, kterým tuto živičnou vrstvu obnovit. Jednou z podmínek je najít možnost, která nebude tak finančně zatěžující. Do této věci se zapojují nejnovější vědecké poznatky. Pardubičtí silničáři totiž na výměně živičné vrstvy pracují společně s ČVUT Praha a s Kloknerovým ústavem. „Chceme kraji ušetřit peníze a uživatelům nabídnout v co nejkratším době kvalitní rekonstrukci vozovky,“ doplnil Miroslav Němec.