Jen za leden činí na zimní údržbu v Pardubickém kraji náklady 46,3 milionů korun. Za polovinu února bylo vynaloženo téměř 20 milionů korun, takže finanční náročnost byla obdobná jako v předchozím měsíci. Hlavně únorové přívaly sněhu, ledovka a teploty hluboko pod bodem mrazu vyprázdnily sklady. Pořádně snížily zásoby posypového materiálu. Pochopitelně také přišly na dost peněz. V nejexponovanějších dnech spolkla údržba silnic denně i čtyři miliony korun. Výkony strojů na odstraňování sněhu, posypech a kontrolních jízdách již přesáhly hranici 300 tisíc kilometrů, a to na udržované silniční síti v délce tří tisíc kilometrů.
Z celkové délky spravované silniční sítě v majetku Pardubického kraje se v rámci zimní údržby Správa a údržba silnic stará o více než 3 137 kilometrů komunikací. Zimní údržba je zajišťována na více než 3 000 kilometrech, tedy na 96 procentech z celkové délky. Ostatních přibližně 132 kilometrů, tedy čtyři procenta z celkové délky, jsou pro malý dopravní význam, bez provozu linkových autobusů, zahrnuta do neudržovaných.
Rozsah zimní údržby se oproti loňsku změnil vlivem stavby D35. Některé silnice III. třídy se změnily na staveniště. Jsou na celou zimní sezónu uzavřeny. Jedná se o úseky silnic v celkové délce přibližně 13 kilometrů. Zhruba o 20 kilometrů narostl rozsah zimní údržby na bývalé silnici I/36, dnes II/211 vedoucí z dálnice D11 přes Lázně Bohdaneč do Pardubic.
Situaci při zimní údržbě komplikovaly i polámané větve nebo stromy popadané na vozovky. „Listopad a prosinec přišel na zimní údržbě na částku lehce přesahující pětatřicet milionů korun. Pak přišla skutečná zima. To se projevilo tím, že leden přišel na více než šestačtyřicet milionů. Únor na tom bude přibližně stejně,“ vypočítává náklady na zimní údržbu, která samozřejmě ještě není u konce, první náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš.
Při plánování zimní údržby, finančních zdrojů a zásob se vychází ze zkušeností předchozích tří až pěti let. A protože minulé zimy, s výjimkou výkyvu v únoru 2017, byly velmi mírné, je téměř jisté, že finanční předpoklady budou překonány. Do zimní sezóny se počítá nejenom březen, kdy ještě může cestáře potrápit sníh, námraza a třeba polámaná a na silnici popadaná vegetace, ale i duben, kdy bude nutné uklidit z vozovek zbytky posypových materiálů. Je tedy už teď jasné, že likvidace nástrah chladného počasí bude stát dost peněz. „Z hlediska náročnosti zimní údržby stojí velmi mírná zima řádově osmdesát až devadesát milionů korun, extrémně těžká vyjde na sto padesát milionů. Očekáváme, že budeme muset přesunout z letní údržby dvacet milionů korun ve prospěch úhrady nákladů za zimní období,“ se domnívá ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
PROČ BYLA LETOŠNÍ ZIMA NÁROČNĚJŠÍ
Oproti minulým zimním obdobím to byl v Pardubickém kraji celoplošný spad poměrně velké vrstvy sněhu najednou. Ve vyšších nadmořských polohách regionu napadlo v jednu chvíli až dvacet centimetrů sněhu. Příliš nezaostávalo i jindy téměř bezproblémové Polabí. Když si představíme, že se silničáři musí v časové lhůtě postarat o sjízdnost silnic, jejichž délka dohromady odpovídá čtyřem cestám do Chorvatska na riviéru, není třeba dodávat, že se měli co otáčet. Cestáře přitom netrápil v prvních dvou měsících roku jenom sníh. Mnoho práce jim přineslo také náledí. Vedle toho měli starosti s odklízením polámané vegetace nebo řešením situací, kdy vrstva napadaného sněhu ohnula stromy až tak, že zasahovaly do průjezdního profilu.
Silničářům vstoupil do hry i Koronavirus. Ten ještě víc znesnadnil práci těch, kteří museli být připraveni uklízet silnice čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. „Náš režim je nastavený, v nadsázce řečeno, na válečný stav. Naši řidiči si vozidla vyměňují tak, že se téměř nepotkají, kabiny aut jsou dezinfikovány generátory ozónu nebo dezinfekčními prostředky. Nápad covidu proto u nás nebyl tak dramatický. Rozhodně ne takový, aby zasáhl do funkčnosti organizace,“ vysvětluje Miroslav Němec. „Pohybujeme se od nuly do jedenácti, dvanácti případů. Přičemž se jedná o kombinaci izolace a karantény. Pozitivní je, že u většiny případů došlo k nakažení jinde, než v práci. Hygienicko-organizační opatření byla tedy u nás účinná. Dost těžko si dokážu představit, že by v době, kdy silnice zapadávaly sněhem, byla větší část našich lidí v izolaci doma.“
