Správa a údržba silnic Pardubického kraje připravuje opravy výtluků

publikováno:
autor:

Ačkoliv pro silničáře ještě neskončila zimní sezóna a hned tak ani neskončí, už nyní řeší, jaké škody napáchalo počasí na silniční síti Pardubického kraje. Kolem poloviny března se pak naplno rozjedou práce na opravách výtluků, které na vozovkách napáchaly mrazové cykly během náročné zimy.

Letošní velmi náročná zima dá pořádně zabrat krajským silnicím. Velké množství mrazových cyklů se podepíše především na silnicích III. třídy. „Poruchy se dají očekávat zejména na silnicích s nízkým dopravním významem. Evidujeme zhruba pětasedmdesát procent těchto silnic, které mají známku čtyři až pět, tedy havarijní a nevyhovující. To je velmi značné množství,“ říká první náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš. „U silnic II. třídy evidujeme spíš poškození vlivem návozu materiálu na stavbu dálnice D35. Tyto komunikace na rozdíl od trojek byly za dobu existence kraje velmi dobře modernizovány.“ Právě výstavba další dálniční spojnice Čech a Moravy se podepsala na stavu páteřních krajských silnic. Není divu, když doposud se po nich navážely skoro tři miliony kubíků násypového materiálu. Ve špičce se na regionálních komunikacích pohybovaly stovky plně naložených kamionů. Pardubický kraj už dva roky tento problém řeší. Jedná se státem, tj. ministerstvem dopravy, Státním fondem dopravní infrastruktury a Ředitelstvím silnic a dálnic o nastavení způsobu vyčíslení a náhrady nadměrného opotřebení. „Nyní jsou všechny úkoly rozdány, a tak věřím, že vše dotáhneme do zdárného konce. Po sepsání a ohodnocení všech škod budeme jednat s Ministerstvem dopravy o poskytnutí finančních prostředků. Doufám, že se nám je podaří získat,“ doplňuje Michal Kortyš.

JAK VZNIKAJÍ VÝTLUKY

„Jako řidiči máme všichni rádi černý povrch silnice, který v zimě znamená, že vozovka je sjízdná prakticky stejným způsobem, jako v létě. Ovšem povrch silnice naopak nemá rád sůl, díky které sjízdnosti dosahujeme. Zvlášť ji nemají rády povrchy dožilé nebo takové, které nejsou celistvé a mají trhliny,“ vysvětluje ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Sůl, která je v zimě nezbytná pro naše bezpečné a komfortní cestování, totiž degraduje živičnou maltu, která spoluvytváří asfaltový beton. Celá směs povrchu vozovky mrazem křehne. Větší dopravní provoz pak znamená rozvoj trhlin v povrchu. „Čím víc mrazových cyklů pak během zimy přijde, tím hůř. Vozovku můžeme přirovnat k pružné desce, která s klesající teplotou tuhne. Provoz zejména těžkých nákladních vozidel ji pak vlastně rozláme,“ dodává Němec. Kombinace husté dopravy, tuhnoucí vozovky a soli pak znamená vznik u řidičů i silničářů tolik neoblíbených výtluků. A není k tomu potřeba ani příliš dlouhá doba, stačí dny, někdy dokonce i hodiny působení těchto vlivů.

Silničáři se během celé zimy věnují mimo jiné i monitorování vzniku výtluků. Ty, které tvoří takzvanou závadu ve sjízdnosti, okamžitě opravují nebo označují. Zároveň evidují škody, které se budou muset řešit na začátku jarního období. Správa a údržba silnic Pardubického kraje v těchto dnech dokončuje projekt havarijních a nevyhovujících silnic III. třídy.

Plán oprav bude schvalovat krajská samospráva, počítá se přitom s desítkami milionů. „Na velkoplošné výspravy navrhujeme pro obě finišérové linky částku kolem šedesáti milionů korun, dvacet milionů korun je vyčleněno pro výsprávkovou soupravu, která formou uzavíracích nátěrů bude opravovat povrchy vozovek tam, kde je to vhodné. Deset milionů korun navrhujeme na dopravní značení,“ vyjmenovává ředitel Správy a údržby silnic Němec.

Související články

× Full - selfpromo