Martin Kvirenc
Východočeská společnost Chládek&Tintěra Pardubice pomalu překračuje regionální hranice a má ambici stát se větším hráčem i na stamilionových a miliardových investičních akcích. Strategii už naplnila na železničních stavbách a podobné plány neskrývá i v silniční infrastruktuře. O současnosti i budoucnosti firmy jsme si povídali s předsedou představenstva Martinem Kvirencem a členem představenstva Pavlem Mužíkem.
Co se změnilo ve stavařině v době „covidu“?
Martin Kvirenc: Z toho ryze stavařského pohledu paradoxně nic. Nově jsme ale byli nuceni řešit veškerá ochranná opatření související s Covid-19 a promítnout je do života firmy. Věřte, že se ochranné pomůcky, samozřejmě včetně roušek, na počátku pandemie sháněly opravdu těžko.
Nezastavili jste stavby?
Martin Kvirenc: Firmu jsme zaplaťpánbůh nebyli nuceni zavřít, příprava i realizace staveb běžely, byť s drobnými omezeními, dál. Mezi našimi zaměstnanci také doposud nebyl jediný případ nemoci, a tudíž jsme i v tomto ohledu mohli pokračovat v práci v podstatě normálně. Pár lidí sice zůstalo v průběhu března v preventivní karanténě po návratu ze zahraničí, několik jich uvízlo na Slovensku, ale to je vše. Vzhledem k tomu, že ani závislost na zahraničních dělnících není u naší firmy vysoká, poradili jsme si. Tady v tom se projevila silná stránka naší firmy, a sice že máme výrobu postavenou především na vlastních českých kapacitách.
Z druhé strany byl pozitivním signálem nejen pro nás, ale pro celé dopravní stavitelství postoj státu, který jako klíčový investor veřejné dopravní infrastruktury jasně deklaroval, že pokračování realizací liniových staveb je pro něj i v nelehké době koronavirové pandemie prioritou.
A co materiál?
Martin Kvirenc: Musím potvrdit, že na počátku pandemie panovala nejistota, zda budou výroba a dodávky stavebních materiálů, a to jak od tuzemských, tak od zahraničních dodavatelů, fungovat. Postupem času a větší informovaností se podařilo počáteční obavy rozptýlit, naše stavby jely a jedou podle plánu, a to včetně dodávek materiálů.
Co investoři, jsou benevolentnější k plánovaným termínům na stavbách?
Pavel Mužík: Co se týče Správy železnic, tak tam jsou jasně termínově stanovené výluky a v rámci nich jsme jeli. Investorovi jsme deklarovali, že pokud nás nezastaví zdravotní omezení v podobě karantény nebo omezení v dodávkách materiálů, budeme termíny držet. S investorem jsme se také domluvili na častějších pracovních schůzkách, na kterých jsme se podrobně informovali o podmínkách a průběhu realizovaných staveb.
Takže všechno jede v termínech.
Pavel Mužík: Ano. Kromě jedné památkově chráněné stavby realizované pro Oblastní ředitelství Hradec Králové, která je závislá na dodávkách keramických výrobků ze Španělska, jsme doposud dokončili všechny naše zakázky v termínu. U investičních akcí jsme se se Správou železnic dohodli na zkrácení splatnosti faktur ze šedesáti na třicet dní, což byl ze strany investora vstřícný krok pro podporu finančního toku staveb.
Martin Kvirenc: Na začátku pandemie opravdu nikdo netušil, jak se vše bude dál vyvíjet, a možná i proto některé firmy začaly velice záhy avizovat dočasné pozastavení své činnosti. My jsme rizika samozřejmě také vnímali, ale všem investorům jsme jasně deklarovali, že naše závazky platí, že jim chceme za složité situace vyjít maximálně vstříc a případně i pomoci nad rámec našich povinností vyplývajících z uzavřených smluvních vztahů. Šli jsme v tomto svojí vlastní cestou, jejíž hlavním cílem bylo udržet firmu i všechny naše stavby v chodu, zbytečně nepřidělávat investorům problémy, chovat se racionálně.
Některá města a kraje už škrtají investice, jak pandemie ovlivní stavební byznys?
Martin Kvirenc: Myslím, že všichni jsme nyní v očekávání, co bude dál. Nicméně k zásadnímu ovlivnění té letošní stavební sezóny již podle mého názoru nedojde. Cíl je sice ještě hodně daleko, ale zakázky máme vysoutěžené a podepsané skoro na celý letošní rok. A naše kapacity jsou aktuálně i výhledově vytížené prakticky na sto procent.
Pavel Mužík: Pro Správu železnic pokračujeme s partnery ve sdružení na investičním projektu ve Žďáru nad Sázavou, pro stejného investora dokončujeme rekonstrukci nádraží v Letohradě, plus průběžně doplňujeme náš výrobní plán opravnými pracemi. Všechno jsou to akce, které má investor finančně pokryté. Ale samozřejmě, co bude příští rok, to může být velký otazník. Jsme v očekávání, jaké peníze půjdou do oprav a zda to neovlivní i nějaké plánované investiční akce.
Takže zatím žádné náznaky ze strany investorů nejsou, že by to chtěli omezovat.
Pavel Mužík: V zásadě je na to brzy, nejsme ani v polovině roku. U Správy železnic se v tuto chvíli vypisují opravné práce dle plánu roku 2020 a plán na rok 2021 je teprve v přípravě. Investiční akce, které mají většinou přesah přes více let, se připravují a vypisují průběžně. Na podzim, kdy se bude schvalovat státní rozpočet, budeme chytřejší.
Martin Kvirenc: Že se něco změní, je již nyní jasné. Počítáme s tím, že touto situací nemůže zůstat celá ekonomika, potažmo stavebnictví nepoznamenané. Veřejní investoři, především na pozicích krajů, měst nebo obcí, budou mít zřejmě problémy, protože příjmová strana jejich rozpočtů bude beze sporu významně ovlivněna propadem výběru daní. A to se do výdajů na investice musí promítnout. U měst jako jsou Pardubice nebo Hradec Králové se bavíme o propadu v řádu minimálně desítek miliónů korun za rok. Pěkně se poslouchá, že bychom se měli z krize proinvestovat, ale jsme opravdu zvědaví, jaká bude skutečnost.
Co na celostátní úrovni?
Pavel Mužík: Pokud se bavíme o železnicích, tak tam počkejme. Záleží, jaká bude struktura státního rozpočtu. Pokud by šlo do SFDI opět přes 100 miliard korun jako letos, bylo by to skvělé. Uvidíme, co ukáže podzim.
Rychleji se tedy problémy projeví u soukromých investorů?
Martin Kvirenc: Nepochybně. Segment dopravního stavitelství, který je dotovaný převážně z veřejných zdrojů, zatím plynule jede. Ale v soukromém sektoru je již nyní zřejmá změna chování investorů, kteří si podstatně více promýšlejí své investiční záměry, jejich zahájení či pokračování. Pokud jde o naše konkrétní zkušenosti, tak v několika případech jsme byli nuceni po vzájemné dohodě s investorem odložit termín realizace již připravených zakázek, u investora z řad developerů jsme se zase setkali s problémy spojenými se zajištěním financování jeho projektů.
Jaké jste měli loni hospodářské výsledky?
Pavel Mužík: Loňský rok se povedl. V porovnání s rokem 2018 se nám, řeknu neskromně, dařilo ještě o něco lépe, a to v obou hlavních segmentech. To znamená v dopravním i pozemním stavitelství. V dopravním stavitelství fungovaly velice dobře všechny tři hlavní produkty, které máme, tedy železnice, silnice i mosty. Ono to samozřejmě bylo odrazem toho, že stavebnictví jelo dobře. Práce na trhu bylo dost a udrželi jsme i tržní podíly. A co bylo pro nás klíčové, v maximální možné míře jsme vytěžili vlastní kapacity. A věřím, že i investoři s námi byli spokojení.
Letos Vám končí Letohrad, co dál? Jaká akce by ho měla nahradit?
Pavel Mužík: Jak jsem již zmínil, rozjel se nám Žďár nad Sázavou, tedy opět velká investiční stavba. A cílíme samozřejmě na další zajímavé stavby, z nichž některé jsou vypsané takřka pod okny našich kanceláří. V první řadě se jedná o pardubický uzel, kde právě končí veřejná soutěž.
Kdy se má stavba rozjet?
Pavel Mužík: Na přelomu srpna a září. Obecně u nás platí, že cílíme na stavby v rozumném dosahu, abychom nemuseli kapacity přesouvat přes celou republiku.
Jak pokračuje expanze na silniční stavby?
Martin Kvirenc: Podle plánu, v souladu s naší strategií. V loňském roce jsme ji svou prací a výsledky určitě potvrdili. Divize silničních staveb dosáhla v roce 2019 rekordních výkonů, což bylo dáno i tím, že začala fungovat obalovna živičných směsí ve Chvaleticích, a tudíž jsme mohli naplno zúročit kapacitu našich pokládek živičných směsí. Majetkově jsme tedy zainteresovaní ve dvou východočeských obalovnách. Náš akční rádius tím významně posílil, což se pozitivně promítlo do toho, co jsme v loňském roce zvládli. V letošním roce bychom měli naše postavení na silničním trhu ve východních Čechách potvrdit.
Pavel Mužík: Bylo to dané samozřejmě i tím, že kraje v loňském roce hospodařili s rekordním množstvím peněz. Myslím, že jsme velice dobře dokázali zúročit především investice do technologií, které nás katapultovaly zase o stupínek výš.
Takže to bylo primárně na stavbách, které zadávají SUS?
Martin Kvirenc: Přesně tak, kraje a SUS. To byly pro nás ty nosné stavby. Samozřejmě jsme dělali i zakázky na silnicích prvních tříd pro ŘSD v rámci Pardubického a Královéhradeckého kraje, nebo místní komunikace pro obce a města v našem regionu. Myslím, že se to v loňském roce celé poskládalo velice dobře, a proto moc příležitostí na odpočinek naši silničáři rozhodně neměli. A v tom letošním roce je výhled velice podobný. Tím, že máme nyní obalovnu ve Chvaleticích, se samozřejmě již neorientujeme pouze na východočeský region, ale nově i na Kutnohorsko, Kolínsko a Nymbursko ve středních Čechách nebo na Chotěbořsko a Havlíčskobrodsko na Vysočině. To je takový náš akční rádius, kde se chceme nově ucházet o zakázky.
Máte strategické ambice do ještě větších liniových staveb na silnici?
Martin Kvirenc: Tyto ambice samozřejmě máme a nezastíráme je. Jdeme ale postupně krok za krokem, tak jako v minulosti na železnici. Nejdříve údržba, pak opravné práce a nakonec investice. Beru, že k těm velkým investicím na silnicích je třeba dozrát. Neříkám, že to bude již v letošním roce, ale zároveň také netvrdím, že bychom s tím chtěli nějak zásadně otálet.
O jaké stavby máte zájem?
Pavel Mužík: Typově obchvaty měst v řádech stovek milionů korun a primárně v regionech, kde můžeme nabídnout naše silné stránky, to znamená komplexnost, kapacity a technologie.
Dokážete je postavit jen vlastními kapacitami?
Martin Kvirenc: Na větší investiční akce momentálně cílíme ve sdružení. Důležité pro nás je, abychom na stavby tohoto typu dosáhli nejenom obchodně, ale v dohledné době i realizačně, a tím si potvrdili, že jsme již dostatečně zralí, zkušení a kompetentní, abychom dokázali i tyto stavby zvládnout.
Dálnice vás nelákají?
Martin Kvirenc: Dálnice v tuto chvíli ne. Nicméně v souvislosti s dostavbami dálnic budou v našem regionu určitě jiné, pro nás podstatně zajímavější stavby, jako jsou různé silniční přivaděče nebo obchvaty obcí. A tyto stavby z našeho hledáčku určitě nevypadnou.
