Železniční terminál VRT Praha východ připomíná otevřenou náruč

publikováno:
Foto a plánky: METROPROJEKT Praha a.s. Foto a plánky: METROPROJEKT Praha a.s.

Vysokorychlostní železnice (VRT) v by se v budoucnosti měly stát hlavním a nejdostupnějším prostředkem rychlé dopravy pro většinu obyvatel ČR. Částečně tak nahradí leteckou dopravu. Proto by se terminály vysokorychlostní železnice měly charakterem a vysokým standardem vnitřního prostředí blížit prostředí letištních terminálů. 

Síť VRT je koncipována nejen jako propojení center největších měst, ale zahrnuje i terminály, které nebudou sloužit jako cílové stanice vlaků, ale přiblíží vysokorychlostní železnici obyvatelům širokého okolí. Jedním z nich je Terminál VRT Praha Východ. V soutěži o návrh, pořádané investorem – Správou železnic s. o., uspělo sdružení METROPROJEKT Praha + ov architekti. V současné době je na základě vítězného soutěžního návrhu zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR). Terminál Praha Východ je situován v katastru obce Nehvizdy (3675 obyvatel / 9,83 km² / 240 m. n. m.) a Jirny v severovýchodní části okresu Praha-východ. Stavební pozemek pro umístění Terminálu má polohu definovanou umístěním stanice v projektu novostavby „RS 1 VRT Praha-Běchovice – Poříčany“ a nachází se v těsné blízkosti dálnice D11. Pozemek je rovinatý a trať je zde vedena v zářezu hlubokém zhruba 8 metrů. V místě stanice je navrženo celkem 8 kolejí a dvojice ostrovních nástupišť.

Terminál Praha Východ v číslech a faktech

Terminál Praha Východ bude sloužit k přístupu k vysokorychlostní železnici pro východní část Středočeského kraje. Předpokládá se využití jak pro cesty v rámci ČR a do zahraničí, tak pro cesty do hlavního města. Z toho důvodu musí být Terminál navržen pro dálkové cestující i pro denní dojíždění, jakož i pro přestup mezi vlakovými linkami.

Po dokončení sítě VRT v ČR se předpokládá provoz vlaků primárně ve směrech:

  • Praha hl. n. – Praha-východ – směr Brno (vysokorychlostní vlaky);
  • Praha hl. n. – Praha-východ – směr Hradec Králové (vysokorychlostní vlaky);
  • Praha hl. n. – Praha-východ – směr Pardubice (vysokorychlostní vlaky);
  • Praha hl. n. – Praha-východ – směr Nymburk (konvenční vlaky).

Terminál je na čtyřkolejném traťovém úseku s maximální provozní rychlostí 320 km/h (návrhová rychlost 350 km/h). 

Přestože plánovaných hodnot bude dosaženo až po dostavbě navazujících tratí, předpokládá se, že projekt i výstavba Terminálu proběhne v jedné ucelené stavební etapě.

  • Konečná plánovaná kapacita Terminálu předpokládá obrat 20 000 cestujících denně (nástup/výstup): z toho cca 16 000 na přestupu mezi vlaky a 4 000 na přestupu mezi vlakem, autobusem a P+R
  • Celkový počet projíždějících vlaků celkem: 226 za den
  • Počet zastavujících vlaků: ve špičce 10 za hodinu / dalších 8 projíždí (předpokládaný cílový stav 2050)
  • Obrat cestujících na nástupišti ve špičce: za běžných okolností 800 cestujících/hod.

URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Budova terminálu VRT je umístěna uprostřed polí polabské nížiny. Její pozice je chráněna nově vysázeným okružním pásem lesa. Prostranství před terminálem je definováno jižní okružní komunikací. Stávající silnice Nehvizdy – Horoušany je respektována ve své nynější trase a je částečně zapojena do vnitřní dopravní organizace terminálu. 

Terminál je řešen jako trojcípá hvězdice. Předprostor prosklené vstupní haly definují dvě rozevírající se ramena, mezi kterými je umístěn autobusový terminál. Třetí rameno směřuje kolmo přes trať. Tvoří nadchod s integrovanou odjezdovou halou. Zde čekají cestující v teple s čelním výhledem na projíždějící vlaky.

Dynamický trojcípý tvar terminálu odkazuje k rychlosti VRT vlaků, jeho obloukové křivky navazují na tvarosloví rozpletů jednotlivých kolejí v nádražních kolejištích.

Piazzetta před otevřenou náručí vstupních ramen terminálu slouží jako relaxační a setkávací prostor. Pěší jsou na ni vedeni středem. Na straně piazzetty jsou umístěna 4 vyčkávací stání autobusů.

Proti vstupu do terminálu je umístěn čtyřpodlažní parkovací dům pro 1000 automobilů. Cestující jsou z parkovacích ploch vedeni pěšími radiálami, které směřují do středu terminálu. Pěší trasy jsou lemovány stromy a oddělujícími pruhy zeleně.

DOPRAVNÍ NAPOJENÍ TERMINÁLU

Sběrná komunikace, která tvoří hlavní dopravní napojení terminálu je vedena podél tělesa vysokorychlostní trati. Západním směrem spojuje okružní křižovatku s budoucím aglomeračním okruhem, novou trasou silnice II/101, přičemž před vlastním napojením se od tělesa železniční trati odklání jižním směrem s ohledem na zajištění dostatečné mezikřižovatkové vzdálenosti od nově navrhované mimoúrovňové křižovatky budoucího aglomeračního okruhu s vysokorychlostní tratí a s dálnicí D11 (exit 8 Jirny). 

Ve východním směru od terminálu je sběrná komunikace obdobným způsobem napojena na stávající silnici III/2455 mezi Nehvizdy a Vyšehořovicemi, na níž je spolu s novou okružní křižovatkou navržena také přeložka, kterou stávající silnice překoná těleso VRT po novém mostě. Zde je také navržena nová mimoúrovňová křižovatka s dálnicí D11 (exit 11 Nehvizdy), čímž je dosaženo přímého napojení nového terminálu VRT do obou směrů dálnice.

TERMINÁL

Dopravní obsluhu nového terminálu zajišťuje primárně dvoupruhová směrově rozdělená sběrná komunikace, vedená po jižním obvodu celého areálu. Střední dělicí pás je navržen jako nezvýšený, v příčném řezu mírně vypuklý pás s dlážděným povrchem. Mimo terminál je sběrná komunikace navržena jako směrově nerozdělená. 

Další komunikační osu procházející terminálem tvoří silnice III/10163, spojující obce Nehvizdy a Horoušany. Komunikace prochází terminálem v nové stopě, přes vlastní stanici VRT je převedena mostem. Na ní jsou v terminálu směřována méně frekventovaná dopravní napojení – autobusový terminál, parkoviště K+R, nízkokapacitní parkoviště a jednosměrné napojení parkovacího domu.

Uzlový bod komunikační kostry terminálu tvoří okružní křižovatka sběrné komunikace a silnice III/10163, navržená na jižním okraji areálu terminálu. Tyto dvě osy jsou dále doplněny obvodovou komunikací, vedenou v severojižním směru symetricky k silnici III/10163 a po obvodu přednádražní piazzetty, čímž tvoří druhé propojení obou komunikací a umožňuje tak okružní průjezd okolo centrální části terminálu např. v případě překážky v provozu nebo při přehlédnutí orientačního prvku a přejetí zamýšleného odbočení.

Pro odstavování automobilů (mimo stání K+R a taxi) je v areálu terminálu navrženo celkem 7 povrchových parkovišť a čtyřpodlažní parkovací dům. Kapacita povrchových parkovišť je 2112 parkovacích stání, kapacita parkovacího domu je 932 parkovacích stání. 

Pěší vazby mezi odbavovací halou a ostatními prvky terminálu (piazzetta, povrchová parkoviště, parkovací dům) jsou zajištěny přímými chodníky, paprskovitě vybíhajícími od odbavovací haly. Křížení komunikací je zajištěno zpravidla přechody pro chodce, přes komunikace s nízkou intenzitou provozu jsou navržena místa pro přecházení. 

DISPOZIČNÍ A PROVOZNÍ ŘEŠENÍ

Dvě zastřešená nástupiště vybíhající od terminálu zahrnují 1 výstupní a 3 nástupní stání autobusů, 5 stání taxi a 5 stání K+R. Nástupní hrany jsou přestřešené s přesahem cca 2 metry, který zajištuje vystupování a nastupování „suchou nohou“. 

Parkování kol je umístěné ve dvou samostatných zastřešených parkovištích po bocích terminálu.

Do prosklené odjezdové haly lze vstoupit z pěti stran automatickými dveřmi. Ve středu haly je umístěn kruhový objekt s prodejem jízdenek a informacemi. Nad pokladnou je umístěn hlavní informační panel s odjezdy vlaků. Po stranách vstupní haly jsou sedačky, sloužící k čekání na autobus či taxi v teple. 

Odjezdová hala je umístěna na mostě nad kolejištěm. Jsou v ní integrovány 4 obchodní jednotky se společným zázemím a objekt uzavřené kavárny, která může přes den expandovat do prostoru haly. Obvodové stěny jsou celoprosklené a umožňují nerušený výhled do kolejiště.

Z odjezdové haly vedou prosklené tubusy s eskalátory a schodišti na ostrovní nástupiště. Na nástupišti pokračuje částečně uzavřený prostor zimních čekáren.

Na koncích nástupišť jsou umístěny dvě nadzemní lávky, které vedou cestující přímo do prostoru parkovišť. Lávky pomáhají požární evakuaci a evakuaci osob do 3 minut v případě nenadálých událostí na trati.

BUDOVA TERMINÁLU

Objekt budovy terminálu je navržen jako jednopodlažní částečně podsklepený trojcípého půdorysného tvaru s vnějším obrysem cca 140 x 150 m. Z hlediska stavebně-konstrukčního řešení se objekt dělí na dvě vzájemně konstrukčně nezávislé části – mostní část vedoucí přes koleje a nástupiště spojující jižní a severní stranu koridoru, a pozemní část na jižní straně.

Mostní část bude konstrukčně řešena jako zastřešená lávka pro pěší šířky cca 25 m a délky cca 85 m. Mostovka bude navržena jako třípólová železobetonová monolitická předpjatá deska plného průřezu, čočkovitého tvaru pohledové spodní hrany a maximální tloušťky 1,9 m. V podélném směru bude podél hran ztužena ocelovými Vierenderovými nosníky, poskytujícím zároveň nosný rastr pro zasklení fasád a svislou nosnou konstrukci pro podepření zastřešení. Zastřešení je řešeno jako soustava příhradových vazníků čočkovitého průřezu.

PŘÍSTUPOVÉ LÁVKY K NÁSTUPIŠTÍM

Přístupové lávky na nástupiště jsou navrženy jako ocelový příhradový most s dolní železobetonovou mostovkou. Statické schéma lávek je vždy dvojice následujících prostých nosníků o rozpětí 27,3 a 26,2 m. Výška nosné konstrukce je konstantní 3,82 m.

Nosnou konstrukci tvoří dvojice přímých příhradových nosníků s trojúhelníkovým uspořádáním diagonál. Nosníky jsou vzájemně propojeny ocelovými příčníky. Ocelové prvky nosné nosníků jsou navrženy z čtvercových uzavřených svařovaných průřezů, příčníky jsou navrženy z profilů tvaru H. Mostovka je navržena jako spřažená železobetonová deska, je možné ji budovat monoliticky i kombinovat prefabrikaci s monolitem. 

Na lávkách jsou na celou výšku umístěny ochranné nerezové sítě. Povrch mostovky je tvořen pochozí izolací.

SILNIČNÍ MOST PŘES TERMINÁL

Silniční most přes zářez pro nástupiště a kolejiště terminálu je navržen jako železobetonový předpjatý komorový most s horní mostovkou. Statické schéma mostu je spojitý nosník o třech polích o rozpětí polí 22,5 + 34,55 + 22,5 m.

Na mostě jsou umístěny železobetonové římsy s chodníky, které svým vnějším tvarem kopírují zaoblení mostovky. Kraje říms tvoří zábradlí výšky 1,3 m a na jejich vrchu jsou umístěny protidotykové zábrany do předepsané výšky. 

ŘEŠENÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ A KRAJINY

Prostor terminálu s povrchovými parkovišti je navržen jako „lesní parkoviště“ z vnějšího prostředí je chráněn pásem dosázeného smíšeného lesa z jihu a v koridoru mezi dálnicí a železnicí. Vzrostlé stromy chrání prostředí teminálu před vanoucími převážně západními větry. Jednotlivé pruhy radiálně řešených parkovišť jsou odděleny 4m širokým pruhem zeleně se vzrostlými stromy. Stromy snižují přehřívání plochy zpevněných parkovišť a zabraňují tvorbě „Heat-island“ efektu. Stín stromů chrání cestující při pěším přesunu mezi auty a budovou terminálu.

Ing. arch. Miroslav Rous, METROPROJEKT Praha a.s.
Ing. arch. Jiří Opočenský, ov architekti, s.r.o.