Články

Prezentace výhybky, která najde uplatnění na budoucí české vysokorychlostní železnici, se uskutečnila v areálu společnosti DT – Výhybkárna a strojírna v Prostějově. Výrobek, který je výsledkem vlastního vývoje firmy, umožní v přímém směru jízdu vlaků rychlostí 350 km/h, při přejíždění na jinou kolej pak 230 km/h.

Mám pocit, že v posledních letech běžíme s kolegy maraton rychlostí sprintu,“ říká v rozhovoru Petr Jemelka, manažer projektu Moravská brána II ze společnosti MORAVIA CONSULT Olomouc a.s.

Dvěma třetinám Čechů podle průzkumu dává smysl stavět vysokorychlostní železniční tratě. Kladný postoj zaujímají i díky tomu, že Správa železnic (SŽ) dbá na komunikaci s veřejností a poskytování maxima informací.

Správa železnic (SŽ) vyhlásila vítěze otevřené architektonicko-urbanistické soutěže na nový terminál vysokorychlostní železnice Jihlava VRT. Z celkového počtu 25 architektonických ateliérů, které se soutěže zúčastnily, zvítězil návrh francouzsko-českého sdružení AREP ARCHITECTES – monom. Výstavba má začít v roce 2029.

Dvěma třetinám Čechů podle průzkumu dává smysl stavět vysokorychlostní železniční tratě. Kladný postoj zaujímají i díky tomu, že Správa železnic (SŽ) dbá na komunikaci s veřejností a poskytování maxima informací. Zejména od doby, kdy funkci ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí převzal Jakub Bazgier.

„Na železnici jsme špička, práce nás baví a jsme flexibilní. Máme tak veškeré předpoklady, abychom vyhráli všechny soutěže, do kterých půjdeme,“ je přesvědčený Jan Kokeš, generální ředitel Chládek & Tintěra, a.s., české stavební firmy z Litoměřic, která je významným hráčem na trhu železničních staveb.

Někdy má pocit, že projektování není pro mladé lidi dost sexy. A nerozumí tomu, že politikům je úplně jedno, že v Česku chybí technicky vzdělaní lidé. „Už za Rakouska-Uherska jsme byli průmyslovou velmocí, dnes ale skomíráme. Přitom je technická práce krásná,“ říká v rozhovoru Tomáš Slavíček, generální ředitel SUDOP PRAHA.

Společnost Penta Real Estate koupila od Českých drah dlouhodobě nevyužívané pozemky na Florenci v sousedství pražské magistrály. Výstavba nové městské čtvrti v okolí Masarykova nádraží tak může pokračovat dle návrhu vzešlého z urbanistické soutěže, která proběhla v roce 2021.

Rozvoj vysokorychlostních tratí (VRT) v Evropě začal po ropné krizi v roce 1974. Energetická závislost Evropy ohrožovala vnitřní mobilitu, a proto se několik členských států rozhodlo vytvořit bezpečný, rychlý, pohodlný a ekologický druh dopravy v podobě vysokorychlostních železničních tratí.

V České republice je v tuto chvíli v přípravě 700 kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, tak zvaných VRT, zprovozněny by měly být do roku 2050. Vysokorychlostní železnice má v budoucnu vést mezi Prahou a Drážďany, dále mezi Prahou a Brnem i na koridoru mezi Ostravou a Prosenicemi. Stát si od VRT slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby. Například mezi Prahou a Ostravou na necelé dvě hodiny z nynějších více než tří hodin.