Od pátku 28. června znovu jezdí vlaky podél Sázavy mezi Kácovem a Zručí nad Sázavou. Stalo se tak po dvou letech, kdy byla trať kvůli špatnému technickému stavu uzavřená.
2,14 miliardy korun poputují na opravy a údržbu dálnic a silnic I. tříd ještě v letošním roce. Rozhodl o tom Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI).
Před letními prázdninami se nám podařilo zprovoznit v plánovaném termínu 24. 6. 2019 další úsek důležité dálniční tepny, která by měla po jejím celkovém dokončení spojit Prahu s jihem Čech a dále s Rakouskem.
Dopravní „špunt“ ucpávající v obci Kočí přetíženou silnici z I/17 z Chrudimi do Vysokého Mýta, zmizel o 14 dní dříve, než určoval smluvní termín. Společnost Swietelsky stavební, závod Dopravní stavby Východ oblast Pardubice, ho zprovoznila 2. června.
Přestože se na našem území setkáváme s použitím nosných železných prvků ve stavebních konstrukcích již v období vrcholné gotiky, k významnějšímu rozšíření kovových konstrukcí jako takových mohlo dojít až po přechodu od řemeslného zpracování železa k jeho průmyslové výrobě.
Tento článek popisuje poznatky a zkušenosti, získané při posouzení mostu „Malá Hrabovka“, vyrobeného v roce 1991 – 1992 při jeho znovuvyužití pro novou mostní konstrukci v km 4,103 trati Děčín – Jedlová. Jde zejména o rizika, spočívající v nedostatečné kvalitě původního základního materiálu.
Stavba se nachází v prostoru železniční stanice Řetenice, mezistaničních úseků Teplice v Čechách – Řetenice, Řetenice – Oldřichov u Duchcova a Řetenice – Úpořiny.
Pro realizaci rekonstrukce železniční stanice Cheb jasně hovořil popis jejího stavu: Není zajištěn bezbariérový přístup cestujících na obě ostrovní nástupiště.
Rekonstrukce druhého nejstaršího mostu v Praze probíhá od 25. 4. 2017, kdy bylo zhotovitelem stavby převzato staveniště. Nepřetržitá výluka na mostě byla zahájena na začátku července 2017.
Výzkumný projekt „Switches and Crossings Optimal Design and Evaluation“ (Optimální návrh a hodnocení výhybek a výhybkových konstrukcí, S-CODE), podporovaný společným podnikem Shift2Rail v rámci výzkumného evropského programu Horizon2020, je zaměřen na technologické vize pro budoucí generace výhybek.