Články

Rozhovor s Davidem Krásou, generálním ředitelem METROPROJEKTU Praha.
Pražský METROPROJEKT je spjatý s urbanistickým rozvojem metropole pupeční šňůrou, která sahá až do roku 1971.

Od našeho dlouholetého partnera jsme dostali za úkol provést geodetické práce na trati 036 Liberec – Tanvald – Harrachov, které se týkaly obnovy železničního bodového pole, aktualizace mapových podkladů, zaměření prostorové polohy koleje a především naskenování tunelů.

Náplní stavby je rekonstrukce dvoukolejného mezistaničního úseku Lysá nad Labem – Čelákovice. Hlavním cílem projektu je zvýšit kapacitu trati, která plní významnou roli v pražské příměstské dopravě. Současně dojde ke zvýšení traťové rychlosti až na 140 km/h.

Rozhovor s Pavlem Hrdinou, ředitelem divize Mostní stavby, Chládek a Tintěra Pardubice.

Rozvoj dopravní infrastruktury v okolí Plzně, v současné době konkrétně výstavba západního a východního obchvatu města, předpokládá výrazné zlepšení dopravní situace nejen v centru Plzně, ale také plynulé tranzitní napojení severních úseků silnic I/20 a I/27 na D5.

Problematika náhrady úrovňových železničních přejezdů za mimoúrovňové křížení silnice s železniční tratí je v poslední době stále více skloňovanějším tématem. Při hledání optimálního řešení každého případu je třeba vzít v úvahu všechny konkrétní územní podmínky a další okrajové podmínky.

Pro měření účinnosti různých protihlukových opatření v rámci řešení projektu „Kritická analýza nových materiálů a nových tvarů vhodných pro protihlukové stěny a návrhy na jejich použití v železniční a silniční dopravě“ byla pracovníky Správy železnic, státní organizace, vybrána lokalita na I. železničním koridoru u železniční zastávky Praha‑Sedlec.

Modernizace trati mezi vinohradskými tunely a Hostivaří je považována za železniční stavbu desetiletí, promění totiž starou dvoukolejnou trať v nové ose prostoru po dlouhá léta nevyužívaném seřaďovacím nádraží na první čtyřkolejnou železnici v Česku. Pro hlavní město tak bude výrazným městotvorným prvkem, jak je tomu u staveb podobného charakteru v jiných velkých evropských aglomeracích.

I přes nelehkou situaci a nutnost dodržování přísných protiepidemických opatření se na trati západně od Brna pracuje naplno. Vznikají nové mosty, podchody a nástupiště, pracovníci sdružení Skanska a Elektrizace železnic také pokračují v přípravách na zdvoukolejnění počátku tratě od Střelic do Zastávky.

Cílem tohoto článku je stanovení dalšího parametru bezstykové koleje na železničních mostech, v tomto případě příčného odporu kolejového lože. Stanovení tohoto parametru je docíleno opět experimentálním měřením na reálném modelu bezstykové koleje a jeho následným numerickým vyhodnocením.