Na foto: Lom Horní Tašovice je situován v okrese Karlovy Vary. Zabývá se výrobou i dodávkou drceného kameniva z čediče.
Máme dost kamenolomů, aby pokryly rostoucí potřeby stavebnictví? A budou se v dohledné době otevírat další? Na to jsme hledali odpovědi s Michaelem Jungem, ředitelem EUROVIA Kamenolomy ze Skupiny VINCI Construction CS.
Jaká je podle vás aktuálně největší překážka při otevření nového lomu?
Největší překážkou je povolovací proces. Továrnu lze postavit tam, kde je vhodné území, například na brownfieldu, a kde to nejméně vadí obyvatelům a přírodě. Kamenolom ale lze zřídit jen tam, kde je ložisko kamene. K tomu je potřeba získat veškerá povolení úřadů, souhlasy obcí a vlastníků pozemků.
A nejedná se jen o vlastní kamenolom, ale také o příjezdové komunikace a inženýrské sítě. Dále je třeba zajistit i ochranu přírody, vodních zdrojů atd. Je to proces trvající mnoho let, a pokud se nepodaří získat jeden souhlas, kamenolom se neotevře.
Ve srovnání s jinými firmami máte rozsáhlou síť provozoven – jak využíváte tuto geografickou diverzifikaci při optimalizaci dopravy kameniva?
EUROVIA Kamenolomy má 26 vlastních provozoven v 10 krajích České republiky, do našeho portfolia patří lomy, pískovny, recyklační centra i skládky inertních odpadů. Zákazníkům můžeme nabídnout kamenivo z nejbližšího možného lomu a tím jim šetříme náklady na dopravu.
V případě komplikací s produkcí z jednoho lomu jsme schopni zajistit náhradní dodávky z jiného lomu. Menší zákazníci z Prahy nemusí jezdit pro kamenivo až do některého ze vzdálenějších lomů, ale nakoupí ho v recyklačním centru Středokluky. Písek převážíme do některých našich lomů, kde si ho zákazníci mohou nakoupit a ušetří za dopravu.
Jaká část z vašich lomů má perspektivu dlouhodobého provozu, a naopak – kde hrozí dotěžení v horizontu 10 let?
Většina našich lomů má životnost delší než 20 let. Do 10 let bude dotěžený lom Chraberce u Loun. Máme několik lomů s životností do 20 let, u nich prověřujeme geologii ložiska s cílem najít a připravit další zásoby vhodné k těžbě.
Osvědčuje se nám další zahlubování těžby pod stávající bází těžby. Výhodou této metody je navýšení surovinové základny a prodloužení životnosti lomu bez záboru dalších pozemků a budování nákladné infrastruktury.
Jak velkou část spotřeby očekáváte, že bude možno pokrýt recyklovaným kamenivem, a v jakém časovém horizontu?
Cirkulární ekonomika ve stavebnictví si klade za cíl udržet materiály co nejdéle v oběhu. Naše společnost se do ní aktivně zapojuje a produkci recyklovaného kameniva chápe jako nedílnou součást našich aktivit. V současnosti provozujeme dvě recyklační centra v okolí Prahy a připravujeme otevření třetího v Ústeckém kraji.
Stavební a demoliční odpad tvoří dominantní složku veškerého odpadu. V České republice představují stavební suť a výkopová zemina okolo 60 % celkové produkce odpadů. Evropská legislativa proto tlačí na jejich maximální využití.
Budoucí využití a produkce recyklovaného kameniva je téma na samostatný článek. Recyklace pomáhá šetřit zdroje přírodního kameniva. Téměř jistě ale nebude možné nahradit přírodní kamenivo kamenivem recyklovaným ze 100 %.
Uvažujete aktivně o otevření zcela nového lomu na „zelené louce“? Pokud ano, ve kterých regionech a jaká je hlavní překážka?
Ano, aktivně vyhledáváme perspektivní ložiska. V současnosti máme projekty ve fázi studií, o nichž jednáme s úřady a diskutujeme s místními samosprávami.
Největší výzvou je získat na svou stranu obyvatele okolních obcí. Chápeme, že kamenolom v sousedství nevzbuzuje velké nadšení, a snažíme se vysvětlovat, jaký přínos znamená kamenolom pro hospodářství regionu a co děláme pro minimalizaci negativních dopadů na okolí.
Jaký vliv má cenový vývoj energií, dopravy a emisních nákladů (CO₂, paliva) na vaše strategické rozhodování?
Těžba kameniva je energeticky náročná. Zvýšení cen energií, zejména elektřiny, nás donutilo zdražit naše výrobky, ne vše se podařilo kompenzovat úsporami. Dotklo se nás také zvýšení cen nafty a zejména zemního plynu, jako suroviny pro výrobu výbušnin.
Cenový vývoj vedl k přijetí strategie na snižování spotřeb energií, zejména z fosilních zdrojů, a tedy i produkce CO2. Například v kamenolomu Košťálov jsme k vytápění budov vybudovali tepelné čerpadlo země–voda, kde teplo získáváme z vrtů. Dalším příkladem je zateplování budov a instalace střešní elektrárny.
Jaké technologie považujete za klíčové pro udržitelnost a konkurenceschopnost vašich lomů? Patří mezi ně třeba automatizace, digitalizace nebo snižování prašnosti?
Automatizace a digitalizace těžby a zpracování kameniva je součástí naší strategie již několik let. Nejde jen o snižování nákladů, důležitá je zejména spolehlivost technologie a minimalizace výpadků výroby. Spolehlivost v dodávkách kameniva má vliv nejen na naši ekonomiku, ale zejména na naše zákazníky.
Důležitou výzvou je také minimalizace negativních vlivů dopravy kameniva k zákazníkům. Tam, kde je to možné, expedujeme kamenivo po železnici. V ostatních případech, kdy se odváží nákladními automobily, tlačíme dopravce k tomu, aby náklad zakrývali plachtou. Spolupracujeme s obcemi při kontrole dodržování maximální rychlosti při průjezdu obcemi. V některých lomech jsou instalované mycí rampy, aby auta nevyvážela bahno na veřejné komunikace. Silnice v obcích čistíme naší technikou.
EUROVIA Kamenolomy
je významný a tradiční český výrobce drceného a těženého kameniva pro stavebnictví, který provozuje 26 vlastních provozoven – 21 lomů, 2 pískovny, 2 recyklační dvory a 3 skládky inertních odpadů. Společnost působí v 10 krajích České republiky a její sídlo je v Liberci. Ročně vyprodukuje přibližně 8,5 milionů tun kameniva, které splňuje přísné normy kvality pro široké stavební využití, včetně dopravní a pozemní infrastruktury.
Firma navazuje na dlouholetou tradici společnosti Tarmac CZ a jejích předchůdců, podniká již více než 73 let a je nedílnou součástí skupiny VINCI Construction CS, největší stavební skupiny v Česku a na Slovensku. Kromě ekonomického růstu klade velký důraz na bezpečnost práce, ochranu životního prostředí a udržitelnost.
EUROVIA Kamenolomy je klíčovým dodavatelem stavebního kameniva pro širokou škálu projektů a významně přispívá k infrastrukturnímu rozvoji České republiky.
Jaké typy spolupráce nebo partnerství, například s obcemi, státními institucemi, univerzitami, považujete za nezbytné pro úspěšné otevírání nových zdrojů?
Spolupráce s obcemi je nutná nejen pro otevření nových ložisek, ale i pro další provozování stávajících kamenolomů. Samozřejmostí je spolupráce a komunikace s úřady na všech úrovních. Důležitým partnerem je také Česká geologická služba.
Jak vidíte vývoj ceny kameniva v příštích pěti až deseti letech a jaký dopad to může mít na dostupnost dopravní infrastruktury?
Hlavním faktorem ovlivňujícím celkovou cenu kameniva bude doprava k zákazníkovi. S tím, jak se budou dotěžovat některá ložiska, bude nutné kamenivo dovážet z větší dálky a tím bohužel dojde k navýšení ceny za dopravu.
Jak vypadá katastrofický scénář pro případ, že by se dlouhodobě nedařilo uvádět do provozu nové těžební kapacity?
Částečně si lze představit náhradu produkce importem ze zahraničí. To by ale vedlo k výraznému zdražení celkové ceny kameniva kvůli nákladům na dopravu. Také by to vedlo ke zvýšení uhlíkové stopy a k dalšímu zatížení dopravní sítě. Kamenivo je naprosto zásadní surovinou pro strategickou výstavbu, a tedy i rozvoj České republiky, proto pevně věřím, že na katastrofické scénáře nedojde.
