Náročný obchvat Řevničova na dálnici D6 je hotový

publikováno:
Realizace krabicových prefabrikátů-SO2101 a pilotové stěny Realizace krabicových prefabrikátů-SO2101 a pilotové stěny

Když se vám stavba zpozdí o několik měsíců hned na začátku, hledáte všechny možné způsoby, jak čas dohnat. To byl případ i Pavla Aksamita, ředitele výstavby ze společnosti Metrostav Infrastructure a. s., který měl výstavbu náročného obchvatu na starosti. „Kompletně jsme přeprojektovali postup výstavby mostu přes Krušovický potok, abychom byli schopni stavbu dokončit v původním smluvním termínu,“ říká Aksamit s tím, že použitá technologie betonáže obou mostovek najednou rozhodně není běžně používaným technologickým postupem. „Byla to obrovská výzva.“

Co vše zahrnovala výstavba obchvatu kolem Řevničova na dálnici D6?
Stavba se skládá ze 66 stavebních objektů. Z těch hlavních se jedná samozřejmě o těleso hlavní trasy dálnice, mimoúrovňovou křižovatku MÚK Řevničov, 3 přeložky silnic I. tř. I/6 a I/16 na Slaný, retenční nádrž, 7 mostních objektů, 3 opěrné zdi, protihlukovou zeď a mohutný zářez nad obcí Krušovice. Asi nejzajímavějším stavebním objektem stavby je SO2203 Most přes rokli Krušovického potoka.

Při stavbě mostu přes Krušovický potok jste se potýkali se sesuvem, byla to nejsložitější část výstavby a jak jste sesuv vyřešili?
Výstavba mostu byla již od počátku v harmonogramu stavby na kritické cestě. Překlasifikování potenciálního sesuvu na aktivní mělo dopad na technologii založení mostu a bylo nutné doprojektovat zadávací dokumentaci o sanační opatření aktivního sesuvu v oblasti pražské opěry. Díky tomu stavba nabrala několikaměsíční zpoždění hned na začátku.

Promítlo se to do doby výstavby obchvatu?
Na žádost objednatele jsme kompletně přeprojektovali postup výstavby mostu, abychom byli schopni stavbu dokončit v původním smluvním termínu. Změna se týkala úpravy spodní stavby a technologie výstavby nosných konstrukcí. Z původně plánovaného nasazení posuvné skruže, která předpokládala postupnou betonáž nosných konstrukcí nejdříve pravého a pak levého mostu, jsme použili prostorovou skruž v kombinaci PIŽMO s prvky ULMA. Tato změna nám umožnila betonáž mostovek obou mostů najednou, a také nebylo nutné ponechat prostor v předpolí mostu pro výsuv posuvné skruže, což nám dovolilo současně provádět zemní práce v trase a na přechodových oblastech, až k opěrám mostu ve stejném čase souběžně s vlastní betonáží nosných konstrukcí.

Co pro vás jako pro stavaře znamenalo pracovat na obou mostech zároveň oproti jednomu, jak původně předpokládala zadávací dokumentace? A je to dnes již běžný technologický postup?
Nejedná se o běžný postup. Nedá se to říct obecně, protože každý projekt má svá specifika a vyžaduje individuální přístup. Ale běžnou praxí je postupná výstavba mostů hlavně z ekonomického hlediska.

Jaké jsou na stavbě krajinotvorné prvky?
Trasa dálnice obchází dvě obce. V pravotočivém oblouku obec Řevničov a Krušovice v oblouku levotočivém. Tím je poměrně citlivě zasazená do okolní krajiny. Stavbu dále tvoří dva zářezy a dva násypy. Násyp nad Krušovicemi, vyztužený geosyntetiky, je vysoký 20 m a výrazně pozměnil pohled severně od Krušovic.

Obchvat je miliardová zakázka, jde o největší stavbu, kterou jste vedl?
Ano. V minulosti jsem se podílel na výstavbě několika obdobně velkých staveb, ale buď jako podzhotovitel nebo pouze jako člen sdružení. Toto je moje první zakázka v pozici ředitele výstavby a jako lídra sdružení. Jsem rád, že jsem měl tuto příležitost. V průběhu výstavby se na této pozici setkávám se spoustou zajímavých lidí. Stavba se realizuje podle červené knihy FIDIC a mám nyní možnost podílet se přímo na řízení celého procesu výstavby podle nových pravidel. Je to pro mě velká výzva.

Co vás na stavařině nejvíce baví a na jakou stavbu nejraději vzpomínáte?
Každá stavba měla svůj příběh, s různým týmem lidí. Nemohu tedy říct, že bych na nějaký projekt vzpomínal více nebo méně. Většinu svého profesního života jsem strávil mimo domov. Lidé, se kterými projekt realizujete, se na určitou dobu stávají vaší „rodinou“, protože s nimi trávíte téměř 24 hodin denně. Toto byla pro mě určitě zajímavá zkušenost a na spoustu věcí rád vzpomínám.

Kolik času stráví hlavní stavbyvedoucí na stavbě a kolik byrokratickou částí stavby?
Pokud bych to uvedl v procentech, tak dnes strávím devadesát procent papírováním a na různých jednáních a na stavbu zbývá kolem deseti procent. Ale snažím se alespoň jednou denně si stavbu projet, abych byl co nejvíce v obraze.

Beton nebo asfalt?
Začínal jsem před více něž dvaceti lety u stavební firmy, která se zabývala sanací železobetonových konstrukcí a později začala s výstavbou nových mostů. Více tedy asi inklinuji k betonu, ale postavit celou stavbu včetně vozovky a příslušenství dálnice, je pro mě, jak jsem již zmínil výše, nová výzva.

Při čem si nejlépe odpočinete?
Rád lezu po skalách a po horách. A když se při lezení k tomu ještě sejde dobrá parta lidí, tak to je asi to, při čem nejvíce relaxuji.