Typickou činností spadající do letní údržby je sečení trávy.
Silniční síť v České republice patří k nejhustším v Evropě, a tak není divu, že její správa a údržba představuje každodenní úkol tisíců lidí a stojí desítky miliard korun ročně. Zatímco tradiční model správy zajišťují státní a krajské organizace, nově se objevují i inovativní projekty, jako je dálnice D4 provozovaná formou PPP pod názvem Via Salis.
Kdo pečuje o silnice
Údržba dálnic a silnic I. třídy spadá pod Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). To spravuje více než 7 400 kilometrů komunikací (přesněji 5 902 km silnic I. třídy a 1 502 km dálnic), disponuje zhruba 2 400 zaměstnanci a hospodaří s rozpočtem kolem 80 miliard korun ročně.
Na krajské úrovni se o silnice II. a III. třídy starají Správy a údržby silnic (SÚS), které mají vlastní týmy cestmistrů a techniky. Jen v Jihomoravském kraji pracuje pro SÚS přes 600 lidí, kteří udržují více než 4 000 kilometrů silnic.
Kolik stojí péče o vozovky
Údržba není levnou záležitostí. Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že v letech 2018–2023 stála oprava a údržba silnic I. třídy 62,5 miliardy korun. Přesto zůstala třetina těchto komunikací v nevyhovujícím nebo havarijním stavu.
Podobně rostou i náklady krajů: v Královéhradeckém kraji se zimní údržba za jedinou sezónu vyšplhala na téměř čtvrt miliardy korun.
Plzeňský kraj (SÚSPK) evidoval v roce 2018 náklady na běžnou údržbu silnic II. a III. třídy cca 383 mil. Kč, na technologické opravy cca 75 mil. Kč a na zimní údržbu cca 197 mil. Kč (II. a III. třídy) plus cca 30 mil. Kč za zimní údržbu I. třídy ve smlouvě s ŘSD.
Lidé a technika v terénu
Za údržbou stojí tisíce pracovníků a stovky strojů. ŘSD disponuje více než dvěma sty sypači, desítkami univerzálních vozidel a pluhů i specializovanými frézami pro odstraňování sněhových závějí. Krajské správy mají obdobné vybavení – například Vysočina uvádí 134 sypačů a přes dvě stovky radliček a pluhů.
Zásadní roli hrají i dispečerská centra, která prostřednictvím kamer a meteostanic vyhodnocují aktuální podmínky a řídí zásahy v terénu.
Údržba ale neznamená jen odklízení sněhu a posyp proti námraze. Spadá sem také frézování, výspravy teplou i tryskovou metodou, sečení, odvodnění, mikrokoberce, zálivky, studená recyklace nebo péče o vodorovné značení. Zahrnuje ale i sekání zeleně, čištění odpočívadel, drobné zemní práce, impregnaci vozovek nebo čištění kanalizací.
Sezonní a regionální rozdíly
Údržba se výrazně liší podle ročního období. V zimě jde především o odklízení sněhu a zmírňování námrazy, přičemž silniční správci musí zahájit zásah do půl hodiny od zjištění problému a sjízdnost zajistit do několika hodin podle kategorie komunikace. Jen Královéhradecký kraj spotřeboval za minulou zimu 19 350 t soli, 7 347 t inertního posypu a 6,2 mil. litrů solanky.
V létě naopak převažují činnosti jako výspravy výtluků, pokládka mikrokoberců, obnova vodorovného značení, sečení trávy či údržba mostů a doprovodné infrastruktury.
| Souhrnná tabulka | |
| Oblast | Přehled |
| Správci | ŘSD (dálnice, silnice I.tc.), krajské SÚS (II./III.tc.). |
| Rozpočet | ŘSD cca 80 mld. Kč ročně; I.tc. cca 62,5 mld. Kč (2018–2023); regionální desítky až stovky mil. Kč ročně. |
| Lidé | ŘSD ~2 400 zaměstnanců, z toho 770 v zimní údržbě; SÚS JMK ~600 zaměstnanců. |
| Technika | ŘSD: 200 sypačů, 48 vozidel, snaží se o kamerový dohled; kraje: stovky strojů, pluhů, nakladačů. |
| Sezonní rozdíl | Zimní: pluhy + chemie, rychlé reakce; letní: výspravy, značení, zeleň. |
| Kritika | Neefektivní opravy, podezření z šizení zakázek, chaotická koordinace, pomalé řešení problémů. |
| Pozitiva | Růst rozpočtů, technická vybavenost, dispečerské systémy, inovativní metody (např. solanka). |
Silničáři sklízejí kritiku i pochvaly
Navzdory vysokým výdajům je údržba často terčem kritiky. NKÚ upozornil na opakované provizorní opravy výtluků, objevila se podezření na šizení zakázek nebo nekvalitní monitoring prací. Kritizována je i nedostatečná koordinace mezi státními, krajskými a městskými institucemi.
Na druhé straně však systém sklízí pochvaly za technickou připravenost, rozsah dispečerských systémů či inovativní metody zimní údržby, jako je používání solanky.
Via Salis: nový model údržby
Specifickou kapitolu představuje dálnice D4, provozovaná koncesionářem Via Salis formou PPP projektu. Soukromý partner nejen dálnici vybudoval, ale po dobu 25 let ji bude i udržovat, přičemž stát mu platí tzv. platbu za dostupnost. Údržba je řízena z moderního operačního centra s téměř 50 operátory a 100% pokrytím trasy kamerami a senzory.
Flotila šesti multifunkčních vozidel Scania zvládá zimní pluhování, sypání i letní kropení a přepravu materiálu. Zajímavostí je důraz na ekologii – recyklace asfaltu, využívání místních surovin, výstavba ekoduktů pro zvěř či zakládání „divokých luk“ s lučními květinami podél dálnice. Pilotní projekt včelích úlů pak symbolicky propojuje infrastrukturu s přírodou.
Model PPP a zkušenosti z Via Salis ukazují, že údržba silnic nemusí být jen otázkou nákladů a krizového hašení problémů. Pokud se podaří spojit moderní technologie, dlouhodobou motivaci soukromého partnera a důraz na udržitelnost, může to být inspirace i pro další projekty v české dopravní infrastruktuře.
