Obce vyberou na pokutách víc než stát. To by se mohlo změnit. Foto: archiv redakce
Rostoucí spor o peníze z rychlostních radarů se proměnil v politickou otázku: Vláda chce soustředit výnosy z vybraných pokut do centrálního fondu, zatímco řada měst a obcí varuje, že by přišla o důležitý lokální příjem, z něhož financují údržbu, bezpečnostní projekty nebo městskou policii. Návrh přesměrovat tyto peníze do Státního fondu dopravní infrastruktury vyvolal ostré reakce na radnicích i v krajských městech.
Vládní argument zní jednoduše. Příjmy z trestů by měly sloužit širším investicím do dopravní infrastruktury, a ne být zdrojem opakovaných, a dokonce plánovaných provozních příjmů pro obce. V tiskovém prohlášení vlády byly změny v rozpočtových předpokladech a snahy racionalizovat příjmové toky uvedeny jako část širší rozpočtové revize.
Naopak obce a jejich zastánci poukazují, že místní měření a sankce jsou primárně nástrojem zvyšování bezpečnosti v obcích – a výnosy z nich pak slouží právě k dalším bezpečnostním opatřením. Svaz měst a obcí České republiky varuje, že přesun peněz by oslaboval kapacity místních samospráv a poškodil jejich schopnost financovat městskou policii a dopravní opatření. Řada starostů mluví o „odtržení“ opory místního rozpočtu.
Čísla a rizika reálného dopadu
Stát jako celek v posledních letech evidoval růst výběru z pokut – například úhrn výnosů z pokut za rychlou jízdu se pohyboval v řádu desítek milionů korun ročně. To dává návrhu značný fiskální potenciál, ale současně vyvolává obavy, že obce, které na těchto příjmech závisí, budou nuceny zrušit nebo omezit preventivní projekty.
Ve srovnání s obcemi je ale stát „troškař“. Za rychlou jízdu loni vybral zhruba 60 milionů korun. Na dálnicích v současnosti měří rychlost většinou policisté. I když jsou dálnice vybavené kamerami a telematikou, Ministerstvo dopravy zatím neuvažuje o tom, že by techniku začalo využívat i k měření rychlosti. Nechce si prý hrát plošně na „velkého bratra“.
Kritici vlády varují před perverzní motivací: pokud obcím odpadne příjem z pokut, mohou mít menší zájem investovat do měkkých bezpečnostních opatření (průběžné kontroly, osvětlení, přechody). Některé hlasy dokonce nevylučují, že města zredukují provoz radarů či monitoring – což by mohlo vést k dočasnému nárůstu rychlosti v místech s vysokým rizikem. Obráceně, zastánci centralizace upozorňují, že cílené investice z fondu by mohly v dlouhodobém horizontu lépe zlepšit silniční síť a bezpečnost.
Kam dál – právně i politicky?
Spor bude pravděpodobně řešen na několika úrovních: v jednáních mezi ministerstvy a zástupci samospráv, v legislativních návrzích a případně i v soudních sporech, pokud bude změna provedena bez dostatečných přechodných pravidel. Role Ministerstva dopravy ČR a dalších resortů bude klíčová jak při nastavování pravidel měření, tak při definici, které pokuty a za jakých podmínek budou do fondu plynout.
Rétorika obou stran je o to silnější, že jde o kombinaci veřejné bezpečnosti a rozpočtových zájmů. Otázka není jen, kdo peníze dostane, ale i jaké chování návrh vyvolá na místě – zda posílí celostátní investice do sítí, nebo oslabí lokální motivaci k prevenci.
