Články

Praha se v příštích desetiletích promění více než kdykoli od konce minulého století. Na rozsáhlých brownfieldech vzniknou nové čtvrti pro statisíce obyvatel, město bude dále růst a spolu s ním porostou i nároky na dopravu.

Těžko si lze představit ostřeji sledovanou stavbu, než je Pražský okruh. „Po dlouhém období příprav se řada projektů dostává do fáze realizace a Pražský okruh se konečně začíná posouvat od plánů k viditelným výsledkům,“ kvituje Filip Řehoř, ředitel Ateliéru Praha II společnosti PRAGOPROJEKT.

Dálnice, železniční koridory i budoucí vysokorychlostní tratě každoročně otevírají desítky hektarů dosud neprozkoumaného území. Právě velké dopravní stavby dnes patří mezi nejvýznamnější zdroje nových archeologických poznatků. Jak funguje spolupráce archeologů a investorů?

Budoucnost kolejové dopravy v Česku se láme na několika frontách – od automatizace metra přes zavádění ETCS až po hledání optimálního bezemisního pohonu regionálních vlaků. Klíčovým faktorem přitom podle Dana Kurucze, ředitele Alstom Czech Republic, není samotná technologie, ale její efektivní integrace a řízení v celém životním cyklu.

Když byl 1. června 2016 slavnostně otevřen Gotthardský úpatní tunel, šlo o okamžik, který výrazně překročil hranice samotného Švýcarska. Nejdelší železniční tunel světa se stal symbolem technického pokroku, ekologické dopravní politiky i schopnosti Evropy realizovat mimořádně náročné infrastrukturní projekty.

Nový generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth vsadil na zeštíhlení organizace, větší konkurenci ve veřejných zakázkách a důraz na efektivitu. Úspory chce vracet zpět do staveb a služeb, zároveň připravuje realistický plán financování i výstavby vysokorychlostních tratí.

Konference Podzemní stavby Praha 2026 nabídne nejen přehled nejnovějších trendů, ale především prostor pro sdílení zkušeností napříč oborem. Podle předsedy přípravného výboru akce, docenta Alexandra Butoviče, je právě otevřenost a spolupráce tím, co posouvá tunelářství dál – v době, kdy Česko čekají mimořádně náročné podzemní projekty.

Jak zajistit, aby se dopravní infrastruktura v Česku posouvala z plánů do reality? Kde dnes leží největší překážky – v penězích, řízení, nebo v nastavení celého systému? Na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Ivan Bednárik, který otevřeně popisuje své priority i přístup k řízení resortu.

„Rozsah, stabilita a komplexnost služeb, které poskytujeme, jsou v českém železničním prostředí bezkonkurenční. Obsluhujeme prakticky celou republiku, denně vypravujeme tisíce vlaků, máme zázemí ve všech krajích. Navíc máme dlouhodobé know-how, jedinečné technické zázemí, které využívají i jiní dopravci,“ vypočítává v rozhovoru Michal Krapinec.

V roce 2024 se v ČR stalo celkem 92 217 dopravních nehod, při kterých bylo 438 osob usmrceno a 18 609 lehce zraněno. Ve srovnání s rokem 2023 došlo k poklesu celkového počtu nehod o tři procenta a poklesu smrtelných nehod o 17 případů.