Budoucnost je na železnici. Jsme připraveni se na ní významně podílet

publikováno:
Ing. Jan Kokeš, generální ředitel, Chládek & Tintěra, a.s. Ing. Jan Kokeš, generální ředitel, Chládek & Tintěra, a.s.

„Na železnici jsme špička, práce nás baví a jsme flexibilní. Máme tak veškeré předpoklady, abychom vyhráli všechny soutěže, do kterých půjdeme,“ je přesvědčený Jan Kokeš, generální ředitel Chládek & Tintěra, a.s., české stavební firmy z Litoměřic, která je významným hráčem na trhu železničních staveb. V profilovém rozhovoru pro Silnice Železnice dále rozebírá, proč už od vlády nic nečeká, na čem by stát neměl šetřit a jak si zachovává v současném světě optimismus.

Stát se chystá příští rok nalít do dopravního sektoru kolem 150 miliard včetně půjček. A i výhled na další dva roky je nad 100 miliardami korun. Na druhou stranu hospodaří s rekordními schodky. Jak se díváte z pozice byznysu na jeho fiskální politiku?

Pojďme si říct, že musíme věnovat pozornost jednak fiskální a rozpočtové politice, ale i monetární politice. První rovinou je struktura veřejných financí, stabilizační a stimulační funkce fiskální politiky a následná alokace zdrojů z pohledu rozpočtového určení. Asi každý z nás si uvědomuje nutnost rozvoje infrastruktury a její podpory. Když vláda tyto hodnoty dodrží, bude to velký úspěch.

Právě investice jsou jedny z těch základních a zásadních výdajů, které s sebou přináší tolik potřebný rozvoj a makroekonomickou podporu, a to jak v podobě multiplikačního efektu, tak i ve faktickém zlepšení postavení našeho státu a stavu jeho ekonomiky v pozici tranzitní země. Právě naše vláda by si měla být této situace vědoma a využít ji. Další samostatnou kapitolou je vzájemné fungování vlády a ČNB jako dvou oddělených složek zodpovědných právě za fiskální a monetární politiku našeho státu.

Druhou rovinou je faktické plnění a čerpání veřejných financí včetně nastavení veřejného rozpočtu. A právě co se týče schodku veřejných financí, zatěžující jsou zejména mandatorní výdaje, které vláda nezvládá řešit, bojí se razantních kroků a v neposlední řadě podléhá lobbistickým skupinám. Sama si tím způsobuje řadů problémů. Zkrátka, vláda musí být ještě razantnější.

Jsou podle vás dlouhodobě udržitelné výdaje do infrastruktury vysoko nad 100 miliard korun ročně?

Ano, jsem přesvědčený, že to je minimální potřeba v následujících mnoha letech, abychom konečně dosáhli požadovaného stavu. Je s tím spojena právě i podpora ekonomiky celého státu. Je to jednoduchá ekonomika, šetřit tam, kde se má, podporovat růst ekonomiky tam, kde jsme si vědomi rozvojového potenciálu. A samozřejmě rozvoj vědy, výzkumu a školství.

ZŠ Dobřichovice – stavební úpravy a přístavba školy Raisova 794.

Jak se investice propisují do konkrétních segmentů, které vás živí?

Ve své podstatě mohu s klidem říci, že souhlasím s jakoukoli podporou rozvoje infrastruktury. Maximalizace investic, jež stát podpoří, je správná volba. Naše společnost se věnuje z 90 procent železničnímu stavitelství, které já osobně vnímám jako budoucnost dopravy, a to nákladní i osobní.

Je rozpočet na dopravní stavby dobře strukturovaný, nebo vám v něm něco chybí?

Struktura rozpočtu na dopravní stavby vychází z obecných předpokladů a možností státu. Krok správným směrem je chystané hodnocení staveb dle jejich důležitosti – prioritizace. Snad se z toho neustoupí a tento krok bude řešen odborníky, ne politickými uskupeními a lobbingem.

Dalším pohledem mohou být například možnosti financování, a to PPP, půjčkami a samostatnou kapitolou jsou vysokorychlostní tratě, tzv. VRT.

Jsou PPP projekty životaschopné i na železnici?

PPP je velký fenomén – zcela určitě v souvislosti s dálnicemi a rychlostními komunikacemi. Jejich využití v rámci železnice se mi jeví jako daleko složitější, a to zejména s výrazně omezenějším trhem.

Co se týče VRT, ty si zasluhují samostatnou položku v rozpočtové politice státu a její dlouhodobé zafixování.

Jste i důležitý hráč na regionálním trhu, v jaké kondici jsou místní investoři – ať už jde o kraj, nebo město?

Kondice místních investorů se velmi liší obec od obce až finálně po kraj. Setkáváme se s odkládáním vyhraných soutěží o několik měsíců, a to z důvodu financování, ale i naopak s požadavkem realizace v co nejkratších termínech. Spíše bych se ale zaměřil na kvalitu jednotlivých investorů. Ta je z mého pohledu rozhodující a hraje zásadní roli i z pohledu možného financování, resp. čerpání finančních prostředků. Nepřipravené akce, špatně připravené zadávací dokumentace, projekt jako takový je největším problémem současných stavebních zakázek.

Česko už nějaký čas drtí inflace, jak zásadně se vám promítla do byznysu a jak se trh vypořádává s jejím „požráním“?

Inflace měla zásadní vliv na hospodaření všech firem, stavebnictví nevyjímaje. Nám se vesměs podařilo vzhledem k podepsaným dlouhodobým kontraktům, které byly zasmluvněny dle FIDIC, inflaci ve stavebnictví promítnout do cen a uplatnit ji vůči investorovi se zpětným, zhruba ročním zpožděním. Nepodařilo se to ale všude.

Některé stavební zakázky, zejména v oblasti pozemních staveb, posunula právě inflace do vysokých ztrát. Tam bylo takových faktorů několik. Nedostatek materiálů napříč celým odvětvím, vysoká cena, ohromný nárůst marží dodavatelů, růst cen energií, pohonných hmot… Neschopnost státu umět tuto situaci řešit vedla k velkým problémům celé ekonomiky.

Co od vlády a státu čekáte v druhé půlce volebního období? Co by měla udělat pro byznys?

Nečekám nic. Chtěl bych, aby řešila zásadní věci, aby přehodnotila systém rozdělování peněz, aby začala šetřit tam, kde má. Je mi smutno z vládního balíčku, který dostal tolik děr, je mi smutno, že kroky, které se udělat musí, zase nebudou učiněny. Teď se začne politikařit, hledět na PR, na to, jak se udržet u moci.

BUDOUCNOST JE NA ŽELEZNICI

Jak byznysově hodnotíte rok 2023 a jak se vám daří plnit kapacity na příští a přespříští rok?

Rok 2023 bude pro naši společnost úspěšným rokem. Dosáhneme velmi solidního obratu i předpokládaného zisku. Personálně jsme stabilizovaní, i když ke změnám dochází neustále. Naše společnost si drží vysoký standard, daří se nám i co se týče kvality. Pro další roky připravujeme novou strategii, vnímáme nové pohledy a možnosti trhu. Co se týče naplněnosti kapacit, naše největší akce nám právě letos končí a my v tuto chvíli soutěžíme nové. I tady se nám zatím celkem daří. Čekáme pokles cen, spíše méně nově vypisovaných soutěží a tvrdý boj o zakázky.

Jaké očekáváte hospodářské výsledky?

Hospodářské výsledky jsou z mého pohledu velmi dobré. Oceňuji zejména tvrdou práci všech našich zaměstnanců. Najít schopného a loajálního zaměstnance je stále složitější. Opravdu si jich velmi vážím a mají mé upřímné díky.

Jaké jsou aktuálně vaše páteřní zakázky a které letos dokončené stavby byste vypíchl?

V tuto chvíli končí stavební práce v Bohosudově, bude končit oprava výpravní budovy v Teplicích. Rovněž jsme předali další část stavby v Plzni Lobzy-Koterov a opravili jsme železniční stanici v Roudnici nad Labem.

Rekonstrukce nástupišť a bezbariérových přístupů v železniční stanici Roudnice nad Labem

Správa železnic posílá na trh balík zajímavých železničních staveb, jaké ambice v soutěžích máte?

Vyhrát. Naše firma patří k největším na železničním trhu, prostě vyhrajeme. Možná to zní příliš nadutě, ale je to čistě matematika a statistika. Práce nás baví, jsme flexibilní a jsme špičkou na trhu.

Podle signálů z trhu naopak čeká pokles segment údržby, cítíte to stejně? A co to bude pro síť znamenat?

Já pevně věřím, že k poklesu nedojde. Železniční síť je u nás v ČR velmi hustá a údržba je nutná a žádoucí. Budoucnost je podle mého spojena se železnicí a tu budeme muset vylepšit, dostavět, zrenovovat a udržovat.

Polský stavební gigant Budimex neskrývá, že má chuť zásadně vstoupit i na trh českých železničních staveb – a to i formou případných akvizic. Je tohle pro vás v Litoměřicích téma a kontaktovali vás v tomhle směru?

Naše společnost je ryze českou a tato forma vstupu zahraničních zájemců na český železniční trh je u nás na pořadu dne zhruba 1× ročně, a to s různými potenciálními kupci. Zatím nikdo nepřišel s nabídkou, která by nás oslovila.

Modernizace železničního uzlu v Plzni, 5. stavba, Lobzy-Koterov.

VAŽME SI SVOBODY

Oslavil jste padesátku a celý produktivní věk jste strávil ve svobodné zemi. Jak se díváte pracovně i osobně na tři dekády, které rámují českou demokracii? A jak vnímáte vývoj ve světě?

Jsem optimista. Pracovně jsem měl štěstí na své nadřízené i kolegy. V drtivé většině se z nás stali přátelé a kamarádi. Snad nám to vydrží i nadále.

Je pro mě důležité, že jsem mohl být svědkem vytváření skutečné demokracie. Važme si toho, že ji máme, že v ní žijeme a hlavně, že jsme se konečně zbavili toho strašlivého dědictví socialismu a orientace na Rusko. Chraňme toto všechno pro naše děti a učme je, aby nikdy nemusely zažít to, co zažívali naši rodiče a my v prvních letech našeho života.

Současná situace ve světě nám jednoznačně ukazuje, jakou pohromu by pro nás znamenalo být v područí Ruské federace. Terorismus, kterého jsme v posledních letech svědci, a šílenosti válečného řádění Ruska nás snad dokážou zmobilizovat a dlouhodobě udržet v jednotné podpoře a úsilí v hýčkání si právě základních lidských práv, demokracie a výsad, které nám naše země umožňuje.

Buďme prosím pokorní, ale i hrdí na to, co jsme za tři dekády dokázali. Máme před sebou dlouhou cestu, ale přicházíme na ni snad poučeni a připraveni.