Dalších 15 kilometrů železniční sítě na území Prahy a středních Čech získalo moderní parametry. Správa železnic vybudovala v rámci stavby mezi Prahou-Vysočany a Mstěticemi nejen kapacitní tříkolejný úsek, ale také novou vlakovou zastávku u stanice metra Rajská zahrada. Zásadně se pak změnila podoba vysočanské stanice.
Šťastný Hlavák: Tak se jmenuje návrh dánského studia Henning Larsen Architects, který zvítězil v soutěžním dialogu na úpravy území hlavního nádraží v Praze. Jeho hlavní myšlenkou je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy.
Celkem 57,5 miliardy korun bude mít příští rok k dispozici Správa železnic. Jak informovala v tiskové zprávě, použije je mimo jiné na rekonstrukci velkých stanic. Kromě přestavby Masarykova a smíchovského nádraží v hlavním městě začne i celková modernizace v brněnském Králově Poli.
Společnost Penta Real Estate koupila od Českých drah dlouhodobě nevyužívané pozemky na Florenci v sousedství pražské magistrály. Výstavba nové městské čtvrti v okolí Masarykova nádraží tak může pokračovat dle návrhu vzešlého z urbanistické soutěže, která proběhla v roce 2021.
Snižování hlukové zátěže na silnici a železnici a problematice vlivu hluku na lidské zdraví se bude věnovat již 8. ročník odborné konference HLUK 2023. Uskuteční se 30. listopadu 2023 v pražském Stages Hotelu, organizátorem je jako tradičně společnost KONSTRUKCE Media.
Rozvoj vysokorychlostních tratí (VRT) v Evropě začal po ropné krizi v roce 1974. Energetická závislost Evropy ohrožovala vnitřní mobilitu, a proto se několik členských států rozhodlo vytvořit bezpečný, rychlý, pohodlný a ekologický druh dopravy v podobě vysokorychlostních železničních tratí.
Na nedávno dokončených nových úsecích čtvrtého železničního koridoru se uskutečnily zkušební jízdy při rychlostech až 200 km/h. Jejich cílem bylo mimo jiné prověřit reálné chování mostních konstrukcí při jízdě vlaků rychlostí nad 160 km/h.
V České republice je v tuto chvíli v přípravě 700 kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, tak zvaných VRT, zprovozněny by měly být do roku 2050. Vysokorychlostní železnice má v budoucnu vést mezi Prahou a Drážďany, dále mezi Prahou a Brnem i na koridoru mezi Ostravou a Prosenicemi. Stát si od VRT slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby. Například mezi Prahou a Ostravou na necelé dvě hodiny z nynějších více než tří hodin.
Archeologové, specialisté na archeogeofyziku, ale i pyrotechnici se postupně vystřídali na území budoucí stavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice. Provedli zde rámci nezbytné průzkumy, které jsou součástí přípravných prací. Přístroje jim opakovaně nahlásily bomby.
Modernizace železniční trati mezi Pardubicemi-Rosicemi nad Labem a Stéblovou je v samotném závěru, od 9. října začalo napojování všech staničních kolejí na nový dvoukolejný most, současně proběhne instalace trakčního vedení.