Články

Devadesát šest let jezdily tramvaje po Václavském náměstí. Do roku 1980. Zanedlouho budou zpět. Projekt, o jehož přípravě jsme na stránkách tohoto časopisu psali v roce 2021, se dostal do stadia praktické realizace stavby, a to nyní v horní části náměstí, jako spojení od křižovatky ulic Vinohradské a Škrétovy, mezi dvěma budovami Národního muzea, okolo „Koně“, až do středu náměstí, ke křižovatce s ulicemi Jindřišskou a Vodičkovou.

Fakt, že pojem „tunelář“ se svého času stal označením pro pachatele hospodářské trestné činnosti, bere Ing. Ivan Hrdina, předseda České tunelářské asociace, s nadhledem. Jsem prostě vrchní tunelář, krčí rameny. Vadí mu ale úbytek studentů na školách, ze kterých se tuneláři tradičně rekrutovali.

Stanice Jiřího z Poděbrad byla uvedena do provozu v roce 1980 v rámci úseku trasy II. A pražského metra. Jedná se o raženou trojlodní stanici s jedním eskalátorovým tunelem a jedním podpovrchovým vestibulem. Po cca 37 letech provozu (2017) vznikl požadavek na celkovou rekonstrukci stanice včetně nového bezbariérového přístupu, což se nyní po 44 letech podařilo dokončit.

Po více než dvou letech od zahájení výstavby prvního úseku nové linky metra D mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, kterou realizuje sdružení firem Subterra a.s., HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG a.s., HOCHTIEF Infrastructure GmbH a Züblin Aktiengesellschaft je vyražena většina traťových tunelů metra a přibližně polovina z objemu obou ražených stanic.

Po více než dvou letech od zahájení výstavby prvního úseku nové linky metra D mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, kterou realizuje sdružení firem Subterra a.s., HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG a.s., HOCHTIEF Infrastructure GmbH a Züblin Aktiengesellschaft je vyražena většina traťových tunelů metra a přibližně polovina z objemu obou ražených stanic.

Stanice metra Jiřího z Poděbrad je trojlodní ražená stanice s původně jedním výstupem uložená v průměrné hloubce 45 m pod úrovní terénu. Její spuštění do provozu proběhlo roku 1980. Staniční část byla do letošního června s podpovrchovým vestibulem spojena pouze jedním eskalátorovým tunelem se třemi rameny pohyblivých schodů.

9. května 2024 uplynulo půlstoletí od okamžiku, kdy se lidé v Praze mohli poprvé svézt podzemní dráhou, tedy metrem. Zprvu bylo do provozu uvedeno devět stanic na 6,6 km dlouhém úseku. Pražské metro za těch 50 let prokázalo nade vší pochybnost, že bez něj, jako páteřního systému veřejné dopravy, se naše česká metropole neobejde.

Pražští radní na svém posledním jednání odsouhlasili pořízení změny územního plánu, která se týká kolejiště Hlavního nádraží v Praze. Materiál zítra projedná městské zastupitelstvo. Možnost výstavby v této důležité lokalitě města dosud nebyla upravena vůbec nijak a město si tímto krokem zachovává plnou kontrolu nad podobou budoucí výstavby.

Nedávné hokejové mistrovství světa v České republice se stalo díky zlaté medaili našich borců sportovní událostí roku, ale pro pořadatele a organizátory bylo zároveň akcí, při níž byl pochopitelně kladen velký důraz na bezpečnost diváků a všech účastníků.

Budování moderní železnice na území metropole pokračuje, Správa železnic hledá projektanta stavby nového tříkolejného mostu na Výtoni. Jedná se o další klíčový krok pro zajištění bezpečné a kapacitní železnice nejen na území hlavního města Prahy, ale i na páteřní trati směrem na Německo, na níž přemostění leží.