Velkým dluhem silniční sítě jižních Čech je dodnes nerealizované přemostění řeky Vltavy u Hladné. Nutnost nejen místních obyvatel využívat dlouhých objížděk k překonání řeky Vltavy brání rozvoji celé oblasti.
Až letos v listopadu opustí Ladislav Šabach bunkoviště v pražské Hostivaři, bude tomu téměř pět let, kdy převzal staveniště této náročné železniční stavby. Výsledkem je sjednocený design železničních stanic, nově použité technologie, a hlavně luxusní spojení do Prahy pro lidi z Benešovska.
V současnosti se dokončuje nový most 12519-1 přes řeku Sázavu v Kácově, který nahrazuje stávající třípolový historický most z roku 1915. Původní most, jenž je tvořen dvěma parapetními nosníky, byl nahrazen monolitickou dodatečně předepnutou trámovou konstrukcí s horní mostovkou.
V súčasnosti sa v oblasti vývoja mobilných pracovných strojov využíva princíp navrhovania modulárnych flexibilných konštrukcií. Vytvárajú sa variantné konštrukcie strojov z dôvodu dosiahnutia väčšej efektívnosti, menšej ekonomickej náročnosti, a to pri zachovaní realizácie viacerých pokrokových pracovných technológií.
V naší firmě již od roku 2010 zpracováváme výrobní výkresy ocelových mostů plně ve 3D v programu NX Siemens. Způsob naší práce jsme již dříve prezentovali i na předchozích ročnících sympozia Mosty.
Dvoukolejný železniční tunel Zvěrotice délky 370 m je v pořadí devátým tunelem na IV. tranzitním železničním koridoru v úseku mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Nachází se na traťovém úseku Soběslav – Doubí u Tábora v poměrně úzkém pruhu území mezi provozovanou dálnicí D3 a městem Soběslav.
Každý, kdo se v poslední době vypravil vlakem do Brna, má jasno v tom, co Ing. Jiří Crha, radní pro dopravu Jihomoravského kraje a starosta města Blanska, sleduje jako prioritu ve své agendě. Rozsáhlá oprava železniční trati v úseku Blansko–Brno ale není zdaleka jedinou aktivitou na území kraje, která zlepší nejen místním obyvatelům dopravní komfort.
Rozhovor s Tomášem Hnojským, hlavním stavbyvedoucím z divize 5 Metrostavu, o rekonstrukci mostu v Horšovském Týně.
Druhá etapa stavby Silnice I/20 a II/231 v Plzni, Plaská – Na Roudné – Chrástecká zahrnuje výstavbu samotného úseku silnice I/20, propojení tohoto úseku silnice I/20 se silnicí II/231 a řešení silnice II/231 v ulici Na Roudné a dále napojení silnice II/231 na již provedenou 1. etapu stavby (r. 2013).
Generální ředitel AŽD Ing. Zdeněk Chrdle se v rozhovoru pro Silnice železnice zamýšlí především nad budoucností železniční dopravy. Jako páteř kritické dopravní infrastruktury by si zasloužila v České republice větší podporu, mimo jiné i proto, že bezpečnostní systémy, které vyvíjí AŽD pro domácí i zahraniční trhy, se mohou pochlubit nadstandardní odolností vůči hackerským útokům.