Články

Metroprojekt není jen metro. Společnost, která stojí za projektováním zásadních dopravních staveb v Česku i zahraničí, se podílí na rozvoji železnic, tramvajových tratí i technologicky náročných provozních objektů. Její generální ředitel Ing. Vladimír Seidl v rozhovoru přibližuje, co se děje pod povrchem Prahy, proč je Sofie rychlejší než Praha a jak přísné předpisy prodražují výstavbu.

Jeden z nejstarších železničních mostů v České republice prošel kompletní rekonstrukcí, která zahrnovala sanaci kamenné klenby i obložení z pískovcových kvádrů, které se dříve těžily v nedalekých skalách. 95 metrů dlouhý viadukt se klene na trase ze Slaného do Kralup nad Vltavou a tvoří krajinotvornou dominantu u středočeského města Podlešín.

Nový most mezi ostrovy Bergsøya a Nerlandsøya u západního pobřeží Norska je těsně před dokončením. V těchto dnech probíhá betonáž posledních spojovacích segmentů mostovky o délce 574 metrů. Dosud na ni stavbaři Metrostavu Norge spotřebovali 6 000 kubíků betonu.

V sobotu 21. prosince 2024, ve cca 11:55 hodin, projel pravou troubou tunelu Pohůrka policejní vůz a za ním následovali první civilní uživatelé nově otevřeného úseku dálnice D3 Úsilné – Kaplice nádraží.

Do zahájení provozu další části tratě z centra Prahy na letiště zbývají necelé tři měsíce. Správa železnic na obnově tratě pracuje dva roky. Vznikají na ní i dvě zbrusu nová nádraží. Bubny a Výstaviště se oproti umístění historické budovy posunuly blíž k Vltavě, Výstaviště umožní nástup a výstup u vstupu do Stromovky zcela nově. 

Brána do saského Švýcarska se pyšní novou dominantou s neobvyklým stavbařským příběhem. V německé Pirně už se tyčí most, jehož extrémně štíhlá nosná konstrukce je tak unikátní, že dlouho nebylo jasné, zda vůbec půjde postavit. 

Metrostav Norge úspěšně dokončil svou dosud největší stavbu na prestižním norském trhu. Slavnostní prorážka tunelu Grenland na jihu země proběhla těsně před koncem minulého roku. Dvoutubusový tunel o délce 5 500 m razili čeští stavbaři v náročných geologických podmínkách a v extrémním arktickém počasí.

Železniční trať č. 120 Praha–Rakovník spojuje hlavní město Prahu a největší středočeské město Kladno. V současnosti se jedná o neelektrifikovanou jednokolejnou železniční trať, která svou kapacitou již nestačí požadavkům na intenzivní dopravu v pražské příměstské aglomeraci.

Fakt, že pojem „tunelář“ se svého času stal označením pro pachatele hospodářské trestné činnosti, bere Ing. Ivan Hrdina, předseda České tunelářské asociace, s nadhledem. Jsem prostě vrchní tunelář, krčí rameny. Vadí mu ale úbytek studentů na školách, ze kterých se tuneláři tradičně rekrutovali.

Stanice Jiřího z Poděbrad byla uvedena do provozu v roce 1980 v rámci úseku trasy II. A pražského metra. Jedná se o raženou trojlodní stanici s jedním eskalátorovým tunelem a jedním podpovrchovým vestibulem. Po cca 37 letech provozu (2017) vznikl požadavek na celkovou rekonstrukci stanice včetně nového bezbariérového přístupu, což se nyní po 44 letech podařilo dokončit.