„Na kolejích jsme stále dominantní, ale velký progres jsme udělali v posledních letech i na silničních stavbách,“

říká Martin Kvirenc, předseda představenstva akciové společnosti Chládek a Tintěra Pardubice, která prostřednictvím své mateřské společnosti enteria v posledním období výrazně investuje do nových obaloven, rozhlíží se na trhu po potenciálních akvizicích v silničním stavitelství a nově se zaměřuje na výrobu a montáž mostních provizorií. „Vzhledem k tomu, jaký je faktický stav mostů v České republice, jde určitě o zajímavou příležitost,“ je přesvědčený Kvirenc, který ale druhým dechem dodává, že jádro podnikání bude mít firma i v budoucnosti hlavně na železnici.

Před rokem jste avizovali, že se v rámci železničních staveb budete snažit získávat i stavby kolem miliardy korun, jak se vám daří strategii naplňovat?
Doba momentálně stavebnictví přeje a proto se nám i díky tomu daří vytyčenou strategii na železnici postupnými kroky naplňovat. Od jara letošního roku pracujeme na stavbě „Rekonstrukce žst. Letohrad“, jejíž odbytová cena se k miliardě hodně blíží. Z dalších výrazně stamiliónových zakázek bych zmínil momentálně finišující stavbu „Oprava traťového úseku Železný Brod – Tanvald“ nebo ještě nezahájenou, ale již intenzivně připravovanou stavbu „Kolejové úpravy v žst. Žďár nad Sázavou“. Vzhledem k tomu, že máme kvalitní lidi, strojní technologie a dlouholeté zkušenosti, nebojím se říci, že můžeme cílit i na další větší investiční akce. Se stamiliónovými zakázkami si umíme poradit.

Co znamenají větší stavby pro vnitřní fungování firmy?
Organizačně je to určitě náročnější. Větší stavby kladou vyšší kvalitativní i kapacitní nároky na realizační týmy, ale principy řízení a pracovní postupy se zásadně nemění. Máme bohaté zkušenosti z opravných prací a z údržby, kde je přidaná hodnota hlavně v naší práci, kdežto na velkých stavbách je to hlavně o strojních technologiích a jejich koordinaci. Každopádně u všech typů staveb je klíčový čas, na který investoři primárně tlačí. Jak zkrátit výluku na minimum a postavit či rekonstruovat co nejrychleji. A v tom se jim snažíme našim způsobem řízení staveb vyjít vstříc.

Vnímáte větší rizika vzhledem k tomu, že jde o dlouhodobější stavby?
S riziky samozřejmě pracujeme, a to již ve fázi přípravy cenové nabídky. S nimi se musí počítat prakticky na každé zakázce. Stavby rozložené do delšího období jsou specifické například tím, že se v průběhu jejich realizace mohou zásadně měnit ceny nakupovaných vstupů. Kde to je možné a investorem akceptovatelné, řešíme smluvně dohodnutou inflační doložkou, jinde musíme toto riziko dobře predikovat a promítnout již v prvotní fázi tvorby nabídky do odbytové ceny.

Claim už není sprosté slovo?
U „osvícených“ investorů i díky všeobecné edukaci s tím již takový problém jako dříve není. Logickým zájmem všech stran zainteresovaných do procesu výstavby by mělo být to, aby se stavba dokončila v řádné kvalitě, v dohodnutém čase a za reálnou cenu. A i investor nese určitá rizika. Třeba u projektové dokumentace, na jejíž kvalitě výrazně záleží, zda se všechny tři výše jmenované parametry podaří splnit.

Jaká je ideální skladba vašeho výrobního programu dopravních staveb?
Náš byznys je založený na tom, že se nesoustředíme jen na velké investiční stavby. Ano, tyto stavby mohou objemově tvořit základ našeho výrobního plánu, ale v žádném případně nechceme a ani nebudeme opouštět trhy, na kterých jsme takzvaně vyrostli a na kterých se dlouhodobě tvoří naše přidaná hodnota. Mám tím na mysli rekonstrukce, opravy nebo údržbové práce.

Cítíte, že byste se mohli posunout do „vyšší“ stavební ligy a bere vás tak i konkurence?
Možná bychom mohli pro začátek polemizovat, co je vyšší a co nižší stavební liga… Řeknu to tedy takto. Naše společnost již nyní patří k nejvýznamnějším stavebním společnostem v České republice. Působíme celorepublikově, ale naše těžiště zůstává ve východních Čechách, kde jsme dlouhodobě jeden z největších zaměstnavatelů v oboru stavebnictví. Myslím, že nás takto vnímá i konkurence.

Jaký je stát investor?
Mám pocit, že lepší, než býval. Kvalita i kvalifikace investorů jde především u ŘSD a SŽDC nahoru. Pokud jde o finance, neřeknu nic nového. Schází dlouhodobější strategie a také kontinuita financování dopravní infrastruktury. Na jedné straně stát spravující majetek ve formě dopravní infrastruktury. Na druhé straně stavební společnosti se svými realizačními kapacitami. Tyto potřeby a zdroje by měly být vybalancovány. Stručně řečeno, bylo by efektivní nastavit financování v dlouhodobém horizontu tak, aby odpovídalo nejen potřebné obnově a rozvoji samotné dopravní infrastruktury, ale aby měly stavební společnosti jistotu rozumného vytížení svých kapacit v delším časovém horizontu.

Druhá věc je určitě příprava staveb. Můžete mít zajištěné finance, můžete mít připravené realizační kapacity, ale klíčová je příprava staveb. V ní hraje stále významnou roli nedokonalá legislativa. Tento notoricky známý fakt dnes komplikuje hlavně silniční výstavbu, ale vzhledem k tomu, že se plánují vysokorychlostní tratě, čekají různá správní a povolovací řízení i železnici.

A věříte, že VRT budou?
Vzpomínám, že VRTky byly téma diplomových prací na ČVUT už před třiceti lety, ale snad se nyní ledy konečně pohnuly. Vysokorychlostní tratě v České republice nejspíše budou, otázka ale zní kdy? Toho, co bude muset stát jako investor v souvislosti s přípravou staveb VRT zajistit, je hodně. Klíčovými budou zdroje financování a proces povolování. Když se podaří první podmínku naplnit a druhou výrazně zjednodušit, máme šanci.

Jak budou letos spokojení majitelé holdingu s rentabilitou a výkony?
Čekal jsem, že tahle otázka přijde. Stavebnictví se aktuálně pohybuje okolo svého vrcholu. Práce je v letošním roce dost, a to se samozřejmě pozitivně projevuje na našich výkonech. Ve společnosti Chládek a Tintěra Pardubice se zaměřujeme nejen na dopravní stavby, ale také na pozemní stavby, a v obou těchto segmentech se nám daří. Již v loňském roce jsme na stavebním trhu cítili oteplení, které se přeneslo do tržeb a rentability i letos. A když se podívám ještě dál, na výkony, které plánujeme na rok 2020, čeká nás zhruba obdobná situace jako v letošním roce. Z let minulých a z vlastních zkušeností ale dobře víme, že po růstu bývá půst. Jestli půjde o strmý pád nebo pozvolný, snesitelný pokles, který stavební firmy unesou, zatím jasné není. Ale to bychom se v debatě opět stočili ke zmíněné kontinuitě.

Vrátím se ale k vaší otázce. Plán letos splníme, proto si myslím, že akcionáři enterie budou spokojení. Pokud to převedu do čísel, tržby ze stavební činnosti budou činit zhruba 2,5 mld. Kč, z toho 1,9 mld. Kč tvoří stavby na silnicích a železnicích. Rentabilitu tržeb očekáváme v řádu jednotek procent. Pro mě osobně ale bude tím klíčovým ukazatelem produktivita práce. Ta primárně určuje výkonnost podniku.

Jaké máte plány v dopravní infrastruktuře?
Předně chceme být obchodně i výrobně aktivní, abychom dále posilovali naše postavení na trhu. Investujeme do strategických technologií, snažíme se zlepšovat pracovní postupy, které nám umožní vyjít investorovi vstříc a nabídnout lepší službu než konkurence. Investujeme tradičně také do personálu. Na vlastních, dobře motivovaných zaměstnancích, máme firmu od začátku existence založenou.

V současnosti jste bráni hlavně jako firma na železnici, co silniční stavby?
Máte pravdu, železnice jsou u nás ve firmě oproti silnicím stále dominantní. I když realizujeme silniční stavby již více jak 20 let, jádro našeho podnikání jsme měli vždycky na kolejích. Nicméně během posledních tří, čtyř let jsme jednoznačně udělali velký progres i v silničním stavitelství. Naše mateřská společnost enteria a.s. drží majetkový podíl ve dvou obalovnách ve východních Čechách, což je zcela zásadní okolnost, která výrazně posílila naše postavení na silničním trhu. Současně s rozjezdem obaloven jsme u naší firmy založili středisko pokládky živičných směsí, investovali nemalé finanční prostředky do strojního vybavení a také do personálního obsazení. Aktuálně máme dvě kompletní pokládkové čety, ale tím to pro nás nekončí, přemýšlíme dál.

Plánujete výstavbu dalších obaloven?
Na tuto otázku je ještě možná brzy s ohledem na to, že jsme teprve relativně nedávno otevřeli obalovnu ve Chvaleticích, na pomezí Středočeského a Pardubického kraje. Druhou obalovnou, ve které má naše mateřská společnost enteria podíl, je Týniště nad Orlicí v Královéhradeckém kraji. Poloha obou obaloven je optimální z pohledu strategie naší působnosti na silničním trhu. Klíčové zákazníky máme v tuto chvíli především ve východních Čechách, nicméně otevřením obalovny ve Chvaleticích se naše zájmy posouvají také dále na západ, to znamená do Středočeského kraje.

Zvažujete, že byste kapacity na silnicích posílili i akvizičně?
Je to určitě jedna z možností. Akvizice je v tomto ohledu určitě rychlejší způsob posílení, ať již navýšením kapacit na stávajících trzích nebo vstupem na nový trh. Na druhou stranu vzhledem ke způsobu fungování holdingu enteria, kam naše společnost patří, pečlivě zvažujeme každou potenciální akviziční příležitost, aby přinesla jak pro samotný produkt, tak i pro celý holding co největší efekt. V souladu s naší strategií posilovat na silnicích chceme a budeme, ale z logiky věci se bude jednat o jiný než východočeský trh.

Můžete být konkrétnější?
Rád bych, ale řeknu „tradiční“ no comment. Počkejme, nějaké myšlenky máme, pracujeme s nimi. V poslední době jsme sice měli na stole nabídky na majetkový vstup do několika společností, ale ty se zatím především teritoriálně nepotkávaly s našimi představami.

Jak se daří mostařské divizi?
Mostní stavitelství má u naší firmy dlouholetou tradici, je to pro nás významný segment, ve kterém děláme stabilně 400 – 500 milionů Kč výkonů ročně. Máme vlastní mostárnu, ve které vyrábíme ocelové, především mostní konstrukce. Od drobných až po velké železniční mosty. V nedávné době jsme se zaměřili také na výrobu mostních provizorií. Vzhledem k tomu, jaký je stav mostů v České republice, jde o zajímavé téma. Do budoucna se chceme podstatně více zaměřit a rozvíjet produkt manipulace s těžkými břemeny, kam nejen mostní provizoria, ale celé mostní stavitelství zapadá. Výsuny a přesuny mostních konstrukcí, montáže provizorií, v tom vidíme velice zajímavý potenciál. Proto v poslední době poměrně značně investujeme jak do nákupu technického vybavení, tak do výroby vlastních provizorních mostních konstrukcí. Moc firem, které manipulaci s těžkými konstrukcemi umí, na trhu není.

Tedy kompletní proces výroby a montáže mostů?
Přesně tak. Když už umíme mosty a konstrukce kvalitně vyrobit a smontovat, chceme s nimi umět i dobře manipulovat. Tím zajistíme celý proces výstavby vlastními silami, budeme nezávislí, soběstační. Což je ostatně strategie, které se držíme v rámci celého holdingu.