9. května 2024 uplynulo půlstoletí od okamžiku, kdy se lidé v Praze mohli poprvé svézt podzemní dráhou, tedy metrem. Zprvu bylo do provozu uvedeno devět stanic na 6,6 km dlouhém úseku. Pražské metro za těch 50 let prokázalo nade vší pochybnost, že bez něj, jako páteřního systému veřejné dopravy, se naše česká metropole neobejde.

Článek se zabývá předpisy pro ochranu staveb před účinky bludných proudů a jejich aktuálním stavem na území ČR i SR. Je zde uvedeno členění předpisů ve vztahu k platným ČSN a evropským normám, jsou zmíněny všechny současné platné resortní předpisy týkající se projektování a realizace staveb, ale i předpisy týkající se kontrolních měření na dotčených stavbách.

Mám pocit, že v posledních letech běžíme s kolegy maraton rychlostí sprintu,“ říká v rozhovoru Petr Jemelka, manažer projektu Moravská brána II ze společnosti MORAVIA CONSULT Olomouc a.s.

Dvě miliardy korun ročně: To je plánovaný rozpočet na údržbu, opravy a zásadní rekonstrukce nádraží v České republice. Správa železnic (SŽ) drží tohle finanční tempo od roku 2020 a je to znát. Zázemí pro cestující se mění k lepšímu tempem, jaké jsme tady ještě neměli.

Součástí revitalizace parku u stanice Malostranská na pražském Klárově byla i citlivá rekonstrukce zpevněných přístupových ploch do metra.

Slavnostní vyhlášení 21. ročníku celostátní soutěže Česká dopravní stavba, technologie a inovace roku 2023 proběhlo v úterý 25. června v nově zrekonstruovaných secesních prostorách Fantova sálu na Hlavním nádraží v Praze.

Dvěma třetinám Čechů podle průzkumu dává smysl stavět vysokorychlostní železniční tratě. Kladný postoj zaujímají i díky tomu, že Správa železnic (SŽ) dbá na komunikaci s veřejností a poskytování maxima informací.

„Ve firmě pracujeme více jak dvě dekády na přípravě výhybek pro vysokorychlostní tratě. Bylo nám jasné, že evropské tratě třetího tisíciletí nemohou Českou republiku věčně objíždět,“ říká generální ředitel prostějovské společnosti DT – Výhybkárna a strojírna Marek Smolka.