Články

Plánované obří investice do vysokorychlostních tratí jsou logickým lákadlem pro celý stavební trh a velké ambice v tom mají i firmy s logem hrocha. „Naše společnost aktuálně jedná se společností Samsung CaT o možném konsorciu na připravovaný první úsek VRT, tzv. Moravskou bránu,“ říká v rozhovoru pro Silnice Železnice Pavel Stoulil, obchodní ředitel společnosti Chládek & Tintěra, a.s.

V posledních letech prochází doprava ve městech a na frekventovaných komunikacích zásadní proměnou díky nasazení umělé inteligence (AI). Tradiční způsoby řízení provozu, založené na pevných časových schématech nebo manuálním zásahu, ustupují sofistikovaným systémům, které analyzují data v reálném čase a umožňují optimalizovat plynulost i bezpečnost dopravy.

„Prezentujeme to nejcennější – originály, které mají vyprávět o lidské tvořivosti,“ říká generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr. Národní technické muzeum (NTM) patří k nejstarším institucím svého druhu v Evropě a svým rozsahem i obsahem představuje mimořádnou sbírku technické civilizace českých zemí.

Otevírání železničního trhu přineslo do Česka i celé Evropy nové hráče, nižší ceny i spory o přístup na koleje. V tuzemských podmínkách si České dráhy sice stále drží dominantní postavení, ale jejich podíl pomalu klesá. Podobný vývoj sledujeme i v nákladní dopravě, kde vedle státního ČD Carga posilují logistické skupiny a specializovaní operátoři.

„Rozsah, stabilita a komplexnost služeb, které poskytujeme, jsou v českém železničním prostředí bezkonkurenční. Obsluhujeme prakticky celou republiku, denně vypravujeme tisíce vlaků, máme zázemí ve všech krajích. Navíc máme dlouhodobé know-how, jedinečné technické zázemí, které využívají i jiní dopravci,“ vypočítává v rozhovoru Michal Krapinec.

Pražské metro, které dnes přepraví více než milion cestujících denně, patří k nejvýznamnějším dopravním systémům ve střední Evropě. Přestože je jeho historie relativně krátká, během několika desetiletí se stalo nejen páteří městské hromadné dopravy, ale i symbolem technického umu a architektonické odvahy.

V každé stavební firmě přichází chvíle, kdy je potřeba obměnit vozový park nebo se zbavit techniky, která už dosloužila. Jenže zatímco nákup nové techniky bývá otázkou investice a plánování, prodej té staré bývá spíše komplikací.

Praha se po letech plánování dočkala zahájení stavby své čtvrté linky metra. Metro D má odlehčit přetíženému „céčku“ a nabídnout moderní, plně automatizovaný provoz. Přestože přípravy i samotná výstavba provázejí komplikace, očekávaný přínos pro hlavní město je zásadní.

Režisér Pavel Štingl v novém díle podcastu časopisu SILNICE ŽELEZNICE hovoří o proměně prostoru, který nese stopy deportací, a boji za obsahovou kvalitu paměťových projektů.

Po více než třech letech od zahájení výstavby prvního úseku nové linky metra D mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, kterou realizuje sdružení firem Subterra a.s., HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG a.s., HOCHTIEF Infrastructure GmbH a Züblin Aktiengesellschaft, jsou vyhloubeny všechny stavební jámy a vyraženy všechny ražené objekty vyjma části technologického tunelu stanice Olbrachtova a středního výrubu stanice Pankrác D.