Začínali jsme na metru, ale enormně nás zajímají i teplovody a dostavba Dukovan

publikováno:
Josef Špryňar Josef Špryňar

Čerstvě čtyřicetiletý Josef Špryňar tíhl ke stavebnímu řemeslu od útlého věku. Na počátku roku jeho dosavadní kariéra vyvrcholila, když se stal ve skupině Metrostav ředitelem divize 8, která původně vyrostla na výstavbě metra. Pražská podzemní dráha ale už dávno není jedinou byznysovou nohou divize, jež se významně rozrostla i do energetiky a na Slovensku řídí rozsáhlou – a aktuálně i politicky napínavou – rekonstrukci vodního díla Gabčíkovo.

Během několika let jste vyrostli z menší divize Metrostavu až na loňských necelých pět miliard obratu, jak se vám to povedlo?
Zpočátku jsme byli orientovaní v podstatě jen na zakázky na metru. Pak jsme dostali přidělený Ústecký a Liberecký kraj, kde jsme začali budovat vlastní kapacity a rozhodli se, že se stavebně rozběhneme všemi směry i s tím rizikem, že se něco nepodaří. No a postupně jsme začali organicky růst až do dnešní velikosti.

Původně jste tedy byli specializovaní čistě na metro?
Přesně tak. V rámci Metrostavu jsme zaštiťovali zakázky na metru, které jsou ale logicky časově rozkolísané. Proto jsme dostali úkol zajistit si v mezidobí i další portfolio zakázek a stát se v podstatě standardní divizí. A k tomu nám právě pomohlo rozkročení kolem Liberce a Ústí nad Labem.

Jaké segmenty vás zajímají?
Zaměřujeme se především na pozemní a inženýrské stavby s výjimkou dopravní infrastruktury. Jsou nám blízké vodohospodářské stavby, produktovody a energetika.

NA POČÁTKU BYLO METRO

Na čem jste se kromě metra byznysově chytli?
Určitě na obnově uhelných elektráren v Ústeckém kraji. Tam se nám podařilo dostat ke stavebním dodávkám pro ŠKODU PRAHA Invest, což byl v podstatě ČEZ. Pak ale obnovy končily, nedělo se nic ani na metru a museli jsme začít hledat zakázky jinde. Proto jsme na severu začali budovat vlastní kapacity. Máme vlastní lidi, strojový park i specializovaná střediska, aby nás místní vnímali v podstatě jako samostatnou regionální společnost. Byť máme matku s velkým zázemím v Praze. A je třeba dodat, že jsme neopustili ani metro. Ať už jde o výstavbu nové trasy D nebo rekonstrukce stávajících stanic.

Metro děláte společně s divizí 5, která se specializuje na tunely, vy děláte na metru zbytek?
Přesně tak. Zaměřujeme se na technologie ve stanicích, na dodávky pozemního stavitelství, přeložky komunikací, přípravu území a vše pak řídíme jako celek.

Kromě toho děláte i na jaderných elektrárnách, jak jste se k nim dostali?
V roce 2015 jsme se sloučili s divizí 2, která měla projektově na starosti Tunely Blanka, a ta měla jako druhou nohu jadernou energetiku, kterou jsme si vzali pod sebe. Založili jsme provoz jaderné energetiky, který má v každé jaderné elektrárně svůj tým, projektového manažera a vše to zastřešuje kolega Husárik.

Co další rozvoj divize?
Od příštího roku vznikne provoz teplovodů, a to z toho důvodu, že jsme získali po jedné velké zakázce v Česku a na Slovensku. Jednou z nich je kompletní teplofikace Nitry, což je zakázka za 400 miliónů korun na čtyři roky. A druhou je pak teplofikace Plané nad Lužnicí, kde jsou potenciálně i další příležitosti. Proto nám vznik samostatného střediska dává smysl.

Jaký obrat by mělo nové středisko dělat?
Máme představu, že by se mělo dostat cirka na dvě stě milionů korun ročně.

Mluvil jste o Nitře, jak důležité je pro vás Slovensko?
Aktuálně hodně. Jako obchodní náměstek divize 8 jsem ho rozvíjel v podstatě od roku 2012. Teď máme stejně jako v Čechách dvě oblasti. Jedna z nich je kolem Banské Bystrice a druhá oblast kolem Nitry a Trenčína, což je celé západní Slovensko. V součtu dělají obě oblasti lehce nad půl miliardy, ale byli bychom rádi, aby se dostaly na miliardu ročně.

Aktuálně jste měli mít před podpisem nemocnici v Banské Bystrici, jak to se ní vypadá?
Podepsali jsme smlouvu, která leží u paní ředitelky v Banské Bystrici. Souvisí to s volbami na Slovensku, kde se vyměnila celá politická garnitura a řada projektů se přehodnocuje. V podstatě tak čekáme na rozhodnutí, zda má investice smysl a jestli dostaneme zelenou. Z mého pohledu smysl má a věříme, že snad zakázka dopadne.

PŘERUŠENÉ PRÁCE

Jaká je situace na Gabčíkovu?
Jedním slovem? Složitá. Gabčíkovo je jedním z našich nosných projektů na Slovensku, které spadá přímo pod mého náměstka Igora Sedláčka, který má na starosti Slovensko jako celek. Pro nás má stavba hodnotu hlavně proto, že na ní máme uplatněné vlastní kapacity. Zajišťujeme si nosné ocelové konstrukce vlastním provozem divize 3, dceřinka Zakládání staveb má na starosti zase injektáž základů a pak se na pracích samozřejmě podílejí desítky dalších partnerů. Technicky je to velmi náročná stavba s velkým důrazem správce stavby na kvalitu odvedené práce. Ale úplně nejtěžší je pro nás asi dokladová část kvality, kde je investor hodně přísný. V podstatě nonstop tak musíme dokladovat veškeré práce a materiály certifikáty, prohlášeními o shodě a dalšími nutnými dokumenty. A úplně čerstvě je bohužel situace taková, že nám investor přestal platit a museli jsme přerušit práce.

To je poměrně radikální reakce…
Máme na to nárok podle smlouvy a bohužel je řada faktur hodně po splatnosti.

Zdůvodnil vám investor, proč neplatí?
Podle mě je v tom opět změna politiky po volbách, kdy současná vláda podle mě zbytečně medializuje některé věci kolem Gabčíkova, ačkoliv to nemá se samotnou zakázkou nic společného. A tohle napětí je podle mě hlavním důvodem, proč nám nejsou hrazené faktury.

Takže investor je v tom nevinně?
V podstatě ano. Víme, že tenhle stop stav jde přímo z ministerstva. Ale upřímně doufám, že si společně sedneme za jednací stůl a najdeme nějaké konstruktivní řešení, jak dál postupovat. Protože nejde jen o několik faktur po splatnosti. Nemáme dotažené claimy v rámci koronaviru.

Jak vás pandemie ovlivnila?
Snažili jsme se stavbu maximálně neomezovat. Ale je jasné, že řada dodávek z Čech nemohla proběhnout, a i řízení na dálku je samozřejmě komplikovanější.

Jak velký obrat na Slovensku děláte?
Přibližně třetinu obratu divize. Přeloženo do čísel je to 1,5 – 1,8 miliardy korun.

Nově zavádíte funkci technického náměstka, jaký je hlavní důvod?
Přeci jen už jsme divize s velkým segmentovým záběrem a potřebujeme novou úroveň řízení. Ale ten hlavní důvod je na straně investorů, kteří čím dál častěji vypisují tendry zrychleně a formou Design & Build nebo žlutého FIDICU. Veškeré projektové práce tak zákazník nechává na generálním dodavateli, což je dost náročné. A máme několik špatných zkušeností, kdy jsme si centrálně neohlídali projektové týmy, které na takové věci ani nemůžou mít kapacitu. Technický úsek tak bude primárně vést všechny projektové práce na divizi.

Kolik lidí na divizi máte a chystáte se nabírat nebo propouštět?
Aktuálně máme 395 lidí včetně Slovenska. Z nich je 75 dělníků a zbytek techničtí pracovníci. A vzhledem k tomu, že zásobník práce na příští rok vypadá dobře, propouštět se určitě nechystáme. Naopak chceme personálně dobudovat Slovensko, posílit provoz jádra a pokud dopadne metro D, tak bychom přibírali lidi i na tuhle zakázku.

JADERNÝ POTENCIÁL

Když už jste nakousl jádro, působíte na všech českých a slovenských jaderných elektrárnách?
Ano. Máme týmy v Temelíně, v Dukovanech, Jaslovských Bohunicích, kde se dělí na část, která se likviduje a část, která je v provozu. A samozřejmě na starých i nových blocích Mochovců.

Jakou ambici máte na potenciální výstavbě nového bloku v Dukovanech?
To nás samozřejmě enormně zajímá. A je to právě jeden z důvodů, proč zřizujeme technický úsek, aby pomohl jadernému provozu s nabídkou na Dukovanech. Protože půjde o velkou stavební zakázku, na které se může Metrostav podílet napříč divizemi.

TECHNICKÝ TYP

Jak jste se dostal ke stavařině?
Bavila mě odmala. Už na základce jsem věděl, že chci být stavař. Není pak asi překvapivé, že jsem vystudoval stavební průmyslovku, protože mě to řemeslo obecně baví a naplňuje. Jsem asi technický typ.

Máte lásku k technice v rodině?
Částečně ano. U nás se štěpíme na lidi, kteří historicky hospodaří a mají vztah k půdě. A pak na část, která vydává spíše technickou cestou. A mezi nimi byla i řada stavařů.

Jak si nejlíp odpočinete?
Jednoznačně s rodinou.

Jak často se dostanete na stavbu?
No, už je to složitější. Snažím se aspoň jednou za kvartál stavby objet. Bohužel se nedostanu na všechny, neboť máme v současné době cca 70 aktivních zakázek.

Hlásíte návštěvy předem?
Jasně, sám jsem nesnášel, když mi vedení jezdilo neohlášeně na stavby. V tomhle jsem hodný.