Jedna z nejcennějších společenských komodit je, že veřejnoprávní instituce spolupracují na projektech. Správa a údržba silnic Pardubického kraje má vyzkoušenou spolupráci s MD ČR, SFDI, Správou železnic, ŘSD ČR, Lesy ČR, ŘVC, úřadem pro zastupování státu nebo katastrálním úřadem.
Na jaře roku 2019 byla zahájena výstavba nové části dálnice D3 konkrétně úsek 0310/II mezi Hodějovicemi a Třebonínem, trasa je v severojižním směru Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Dolní Dvořiště, s návazností na budoucí rakouskou vysokokapacitní silnici S10.
Na podzim letošního roku bude do provozu uveden dálniční úsek západního obchvatu města Prešov. Tímto aktem dojde k propojení dosud oddělených větví dálnice D1 ze západního směru (od města Poprad) a ze směru jižního (od města Košice) v jeden souvislý celek.
říká v rozhovoru pro Silnice železnice Jiří Zapadlo, vedoucí projektu modernizace D1 na úseku 23 mezi Devíti kříži a Ostrovačicemi, který zaměstnává všechny provozy napříč společností Metrostav Infrastructure.
Řada silničních návěstidel rozmístěných po slezské metropoli už dosluhovala a volala po kompletní modernizaci. Před dvěma lety se proto radní rozhodli nechat vypracovat projektovou dokumentaci k investiční akci s názvem Telematika.
Obchvat Velkého Beranova, na němž se podílela firma Colas CZ, byl největší silniční stavbou Kraje Vysočina. Z obce extrémně zatížené projíždějícími auty odvedl tranzitní dopravu.
V Přerově došlo na počátku května k dlouho očekávané události, kterou bylo zprovoznění estakády přes železniční koridor. Mostní dílo v délce téměř 560 m je součástí mimoúrovňového křížení a leží na silnici I/55, která je kvůli dosud chybějící části dálnice D1 hlavní dopravní tepnou města.
Rozhovor s Petrem Hejdrychem. Petr Hejdrych z Metrostav Infrastructure vede týmy stavbařů, které finišují s dostavbou části dálnice D11 a zároveň koordinuje i výstavbu na D35, která je v plném proudu.
V článku je popsána lávka přes Ohři. Jedná se o nový objekt v místě bývalého mostu, ze kterého nebyla použita žádná jeho část. Lávka z oceli, dřeva a betonu slouží především turistům a cyklistům, protože je součástí místní cyklostezky.
Rozhovor s Martinem Hůlkou. Přes deset kilometrů dlouhá trať ze šedesátých let se dostala na hranu životnosti a stavaři v čele s vedoucím projektu Martinem Hůlkou mají před sebou náročnou práci s řadou stoupání a klesání.