Šťastný Hlavák: Tak se jmenuje návrh dánského studia Henning Larsen Architects, který zvítězil v soutěžním dialogu na úpravy území hlavního nádraží v Praze. Jeho hlavní myšlenkou je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy.

Celkem 57,5 miliardy korun bude mít příští rok k dispozici Správa železnic. Jak informovala v tiskové zprávě, použije je mimo jiné na rekonstrukci velkých stanic. Kromě přestavby Masarykova a smíchovského nádraží v hlavním městě začne i celková modernizace v brněnském Králově Poli.

Společnost Penta Real Estate koupila od Českých drah dlouhodobě nevyužívané pozemky na Florenci v sousedství pražské magistrály. Výstavba nové městské čtvrti v okolí Masarykova nádraží tak může pokračovat dle návrhu vzešlého z urbanistické soutěže, která proběhla v roce 2021.

Uprostřed Prahy stojí jedno z nejstarších nádraží na evropském kontinentě. Bylo otevřeno v roce 1845 a dodnes slouží železniční dopravě, a to včetně budov, které byly vystavěny částečně ve 40., částečně v 70. letech 19. století.

Rozvoj vysokorychlostních tratí (VRT) v Evropě začal po ropné krizi v roce 1974. Energetická závislost Evropy ohrožovala vnitřní mobilitu, a proto se několik členských států rozhodlo vytvořit bezpečný, rychlý, pohodlný a ekologický druh dopravy v podobě vysokorychlostních železničních tratí.

Na nedávno dokončených nových úsecích čtvrtého železničního koridoru se uskutečnily zkušební jízdy při rychlostech až 200 km/h. Jejich cílem bylo mimo jiné prověřit reálné chování mostních konstrukcí při jízdě vlaků rychlostí nad 160 km/h.

V České republice je v tuto chvíli v přípravě 700 kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, tak zvaných VRT, zprovozněny by měly být do roku 2050. Vysokorychlostní železnice má v budoucnu vést mezi Prahou a Drážďany, dále mezi Prahou a Brnem i na koridoru mezi Ostravou a Prosenicemi. Stát si od VRT slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby. Například mezi Prahou a Ostravou na necelé dvě hodiny z nynějších více než tří hodin.

Projekt Železnice bez plastů má přinést udržitelnou alternativu k balené vodě v PET lahvích. Cestující budou mít možnost si na vybraných nádražích každý den načepovat zdarma půl litru vody do vlastní lahve. První filtrační zařízení bude nainstalováno na hlavním nádraží v Praze, zbylých 11 lokalit bude následovat v dalších měsících.

První elektrickou jednotku RegioPanter s označením 20 Ev převzaly od dodavatele České dráhy (ČD). Provozovat ji budou v Olomouckém kraji. Soupravu vyrobili zaměstnanci šumperského závodu Škoda Group. Aktuálně se zde nachází další čtyři jednotky v různé fázi rozpracovanosti, které budou zákazníkovi brzy doručeny.

Modernizace železniční trati mezi Pardubicemi-Rosicemi nad Labem a Stéblovou je v samotném závěru, od 9. října začalo napojování všech staničních kolejí na nový dvoukolejný most, současně proběhne instalace trakčního vedení.