5/2021
Kam povede Green Deal ve stavebnictví?
Stále častěji se ve stavebnictví setkávám s úvahou, co oboru přinese Green Deal. Pomiňme debatu, jestli má celá ideologie smysl nebo ne, protože je realitou. Ale je vůbec možné, aby se stavebnictví stalo ekologickým? V principu určitě ne, nikdo nedokáže postavit silnici bez materiálů, jejichž těžba zatěžuje okolí. V dílčích věcech se ale prosazuje tlak na recyklace a bezuhlíkovou produkci už teď. Část stavebních strojů pracuje čistě na elektřinu, i když je limituje nízká výdrž baterie a omezený výkon na některých typech staveb. Především nadnárodní stavební firmy tlačí na to, aby se využívaly recyklovatelné materiály, které výrazně méně zatěžují životní prostředí. Ale ani ty nejdou využít na všech typech projektů.
Tlak na bezuhelnou Evropu mění i ocelářský byznys, kde se vážně uvažuje o výrobě oceli bez fosilních paliv. Využití vodíku nebo syntetických směsí je revoluční myšlenka, jestli ale dokáže plně pokrýt celý sortiment ocelářské produkce, je velkou otázkou. Každopádně víme, že teoreticky to jde a pokud Evropa naplní svou vizi a nasype do vývoje „bezemisních“ materiálů desítky miliard EUR, může se to podařit.
Velkou slabinou plánu je, že celá vize Green Dealu nemá variantu B. Evropu zcela ovládá víra v pokrok, ale co když bude technologický rozvoj pomalejší než potřeby byznysu? Už teď jsou některé obory (energetika) v kleštích a tvrdě to na sobě pociťujeme my jako spotřebitelé. Totéž se může stát ve stavebnictví. Je hezké nasypat stovky miliard do vývoje nebo do obnovy zastaralého bytového fondu, ale pokud nebude pod tlakem ekologie z čeho stavět, stanou se stavební práce nedostupné pro široké spektrum lidí. A pocítí to i stát, protože zhotovitelé přenesou investiční náklady do cen.
Bez tlaku nejsou výsledky. A je sympatické, že Green Deal se snaží ozelenit i tak konzervativní byznys, jakým stavebnictví je. Jen je třeba mít na zřeteli, že i cesta do pekla může být dlážděna dobrými úmysly. A netlačit na pilu tam, kde to nedává smysl.
Dobré rozhodování v příštím roce Vám přeje,
Petr Svoboda,
šéfredaktor